Dolní Lomná

První písemná zpráva o Lomné pochází z roku 1596. Tehdy těšínský kníže Adam Václav vydal listinu, kterou přiznává jablunkovským měšťanům právo na kácení lesů v údolí řeky Lomné a právo na pastviny.
V roce 1644 potvrdila těšínská kněžna Alžběta Lukrécie jablunkovským měšťanům privilegia na pastviny a kácení lesů. Roku 1646 se pravděpodobně v Lomné natrvalo usadil první salašník, jelikož v tomto roce je v Urbáři těšínského panství poprvé uvedena ekonomická činnost. Ze 26. června 1647 pochází zmínka, že Adam Kohut z Mostů zde pásl 8 krav a 5 telat a jistý ovčák z Bocanovic 5 krav a 5 telat. Trvalejší osídlení obce se datuje až na konec 17. století, kdy byly zakládány pasířské osady.
Tehdejší Lomná náležela pod obec Návsí. Z té doby se dochovala také kniha Registra dědiny Návsí z r. 1714, která obsahuje mnoho zpráv o kupních smlouvách, dědických smlouvách a dalších majetkových poměrech. První písemná zpráva o zdejších salaších se datuje do roku 1720. K tomuto roku je uváděna kravařská salaš. Ve 30. letech 18. století, kdy byla ustanovena obecní správa Lomné, se objevují zmínky o samostatné obci Lomné. V té době se začalo salašnictví v obci rozvíjet a počet pastevců v obci rychle stoupal. Pastevci však pastviny stále nevlastnili, ale pouze měli svolení Těšínské komory k jejich využívání, za což museli platit. Nově příchozí salašníci si museli pastviny hledat stále více proti proudu říčky Lomné. V roce 1755 se objevuje v urbáři Těšínské komory první zpráva o obci Lomné. Roku 1756 však byl vydán zákon na ochranu lesů. Postupně bylo zahájeno zalesňování horských pastvin a jednotlivé salaše byly rušeny.
Roku 1800 Těšínská komora vypracovala soupis majetku a volné pozemky nechala zalesnit. Pro vrchnost přestaly být pastviny zajímavé a začala se na počátku 19. století zajímat o rychle se rozvíjející průmysl. Roku 1812 byla zrušena salaš v Přelači a na jejím místě byla založena dělnická kolonie s jednatřiceti chalupami jednotného typu. Ve 30. letech kolonisté získali dispoziční právo na usedlosti. Roku 1830 vznikla v Lomné první soukromá škola. Roku 1852 byla postavena první veřejná škola. Perspektivní se pro obec začalo stávat povoznictví, které se stalo pro obec jedním z mála příjmů. Ve 2. polovině 19. století se rozmohlo také formanství. Roku 1875 byla dřevěná budova školy nahrazena zděnou školou v centru Dolní Lomné.
Zákon ze 27. prosince 1899 rozdělil k 1. lednu 1900 Lomnou na dvě obce – Dolní a Horní. V roce 1930 začal Karel Kičmer provozovat autobusové spojení s Jablunkovem. Po druhé světové válce zaniklo formanství.
Na území obce se nachází prales Mionší. Již v 17. století byly jeho porosty ponechávány bez pěstebních zásahů s ohledem na nerušený úkryt zvěře. V polovině 18. století bylo území označeno jako oblast, kde se nesmí pást. Oblast byla ohrožena kácením dřeva, ale odlehlost těchto ploch prales uchránila. Na konci 19. století bylo pastevectví zakázáno a louky se směly pouze kosit. Roku 1933 byla vyhlášena přírodní rezervace Mionší a 10. března 1954 byla zřízena Národní přírodní rezervace. Od 70. let 20. století se plochy vyvíjely bez zásahů. Prales Mionší bylo možné navštívit po naučné stezce s doprovodem průvodce. Prales tím utrpěl značné škody a k 1. lednu 1989 byla stezka pro veřejnost uzavřena. Roku 2005 zřídila Správa CHKO Beskydy okružní naučnou stezku s délkou 7 kilometrů, převýšením 330 metrů a s deseti zastaveními. Neprochází přes přírodní rezervaci, pouze na krátkém úseku prochází ochranným pásmem podél hranice rezervace. Zpřístupněna je pouze od 1. června do 15. září a seznamuje návštěvníky s hodnotou rezervace. Rozloha rezervace je 169,7 hektaru a s touto rozlohou patří prales mezi největší pralesy v České republice. Nachází se zde původní jedlobukový porost karpatského typu s javorem klenem. Stromy jsou vysoké až 60 metrů a jejich stáří je odhadováno až na 250 let. Dodnes se dochovala také mozaika drobných lesních luk a pastvin s pramenisky a skalkami. Na území pralesa roste mnoho ohrožených rostlin a žije zde také velký počet ohrožených živočichů.
V Dolní lomné se nachází také dva lyžařské areály. Menší je ski areál Armáda, který nabízí vlek obsluhující 860 metrů dlouhou červenou sjezdovku, která nabízí také večerní osvětlení. V jeho blízkosti se nachází dětský vlek s nízkým vedením lana. Druhým ski areálem je Severka. Nabízí tři vleky – Tatrapoma H180 obsluhuje 1270 metrů dlouhou červenou sjezdovku s převýšením 291 metrů, Metasrpot TLV12 obstarává 420 metrů dlouhou modrou sjezdovku s převýšením 85 metrů a poslední dětský lek TLV11 obsluhuje taktéž modrou sjezdovku dlouhou 300 metrů s převýšením 45 metrů.