Český Těšín

Zámecký vrch byl osídlen již v 6. století před naším letopočtem. Slované založili hradiště Podobora, pozdější Starý Těšín, které bylo v 9. století zničeno velkomoravskými vojsky. Slované pak vybudovali nové hradiště na Zámeckém vrchu, které se brzy stalo administrativním, hospodářským i náboženským centrem kraje. od roku 990 bylo celé Těšínsko součástí Polska.
V dokumentech spojených se vznikem vratislavského biskupství roku 1000 by mohl být uveden také Těšín. V 11. století byla v Těšínu postavena rotunda a začalo se rozvíjet podhradí Zámeckého vrchu. Na přelomu 11. a 12. století v důsledku rychlého rozvoje Těšína zanikl Starý Těšín.
V bule papeže Hadriána z 23. dubna 1155 se objevuje první písemná zpráva o Tessinu, tedy o hradu. Těšín se rychle stával centrem opolsko-ratibořského knížectví.
Roku 1220 byla podhradí Těšínu udělena městská práva loveckého typu. V roce 1282 bylo rozděleno opolsko-ratibořské knížectví, roku 1290 také ratibořské a Těšín se stal centrem těšínsko-osvětimského knížectví. Prvním knížetem se stal Měšek, zakladatel linie těšínských Piastrovců.
V roce 1339 se Těšín stal součástí Zemí Krouny České a poté i součástí Rakousko-Uherska. Kníže Přemysl I. udělil roku 1374 Těšínu městská práva a na místě dřevěného kostela nechal vystavět zděný. Na náměstí byla postavena radnice, hlavou města se stal starosta a vznikla městská rada.
Roku 1496 nechal kníže Kazimír II. přeložit náměstí na současné místo a město nechal obehnat hradbami.
Za třicetileté války byla velká část města zničena, což přineslo velký úpadek. V roce 1653 vymřela smrtí Alžběty Lukrécie dynastie Piastrovců a knížectví připadlo králi Ferdinandu III. Habsburskému. Habsburkové pak drželi majetek přes 250 let.
V letech 1709 – 1750 byl v Těšíně postaven kostel evangelické církve augsburského vyznání. V polovině 18. století bylo město postiženo slezskými válkami, které však přestálo a po jejich skončení zůstalo jako jedno z mála součástí Rakouska. V roce 1769 byl v Těšíně podepsán mír mezi Rakouskem a Pruskem. V následujících letech byl Těšín postižen mnoha pohromami, například zemětřesením, v roce 1789 velkým požárem, ze kterého Těšín povstal až na počátku dalšího století.
Roku 1802 bylo v Těšíně založeno muzeum. V roce 1805 byla Vídeň ohrožena napoleonskými vojsky a do Těšína tak byl přenesen celý císařský dvůr a vláda rakouské monarchie. V roce 1836 byl střed města postižen dalším požárem, který zničil i radnici. Roku 1839 byl zbořen Piastrovský zámek a na jeho místě byl postaven knížetem Karlem Habsburským klasicistní palác s parkem. V roce 1846 byla postavena nová budova radnice a založen knížecí pivovar. Roku 1848 začaly ve městě vycházet první polské noviny. V roce 1869 byla do Těšína zavedena Košicko-Bohumínská železnice a na západním břehu Olše začala vznikat rozsáhlá průmyslová čtvrť. Průmysl se však nevyvíjel dostatečně rychle a význam města upadal.
Roku 1911 byla zřízena tramvajová linka spojující nádraží s centrem města. V letech 1914 – 1917 byl Těšín sídlem generálního štábu a hlavního velitelství rakousko-uherské armády. Po skončení 1. světová války zaniklo Rakousko-Uhersko a Těšínsko se stalo předmětem sporu, který vyústil v lednu 1919 v takzvanou sedmidenní válku mezi Československem a Polskem. Dne 28. července 1920 bylo na pařížské Radě vyslanců rozhodnuto o rozdělení Těšínska. Město bylo rozděleno podél řeky Olše, historická část města tak připadla Polsku a průmyslová část s nádražím Československu. Polsko si však nadále kladlo na území nárok. V důsledku obsazení Těšínska polskou armádou v říjnu 1938 bylo město opět spojeno. Roku 1939 bylo Polsko poraženo Německem, Těšín připadl Německu, ale ustupující poláci vyhodili do vzduchu most přes Olši. Po skončení 2. světové války se hranice vrátily do původní podoby a mosty na Olši se staly významným hraničním přechodem. Byla zahájena oprava válkou poničených staveb a poté výstavba nových objektů. Roku 1947 byla k městu připojena obec Svrbice. V roce 1958 se Polsko definitivně vzdalo požadavků na území Těšínska. V následujících letech proběhla výstavba rodinných domů na Kontešinci. Roku 1960 ztratil Český Těšín statut okresního města. Od roku 1969 probíhala výstavba sídliště a došlo také k otevření kulturního domu. Se změnou režimu narůstal počet překročení hranice, a proto byl v roce 1991 na okraji města postaven hraniční přechod Český Těšín-Chotěbuz/Boguszowice, aby ulevil přechodu v centru města.