Poděbrady

Historie Poděbrad sahá do pravěku, daleko před počátky českého státu. Tehdejší lesnatou krajinou protkanou hustou sítí říčních ramen procházela dálková obchodní cesta, směřující z Prahy do východních Čech a dále do Slezska a Polska. Tato významná komunikace přetínala řeku Labe západně od dnešního města v místech, kde se říká Na vinici. Nedaleko brodu vznikla prastará osada a malá strážní tvrz. Je pravděpodobné, že poloha místa se odráží i v dnešním názvu města "pode brody" - Poděbrady.
Na vývoj osady měla bezpochyby vliv i existence slavníkovského hradiště v nedaleké Libici nad Cidlinou. Tato slovanská metropole východních Čech zanikla roku 995 zásahem pražských Přemyslovců. To bylo příčinou rozdělení do té doby jednotného slavníkovského knížectví na menší správní celky. Jedním z nich se staly i Poděbrady. Poděbrady vznikly při důležitém přechodu přes Labe roku 1224. V písemných materiálech se název Poděbrady objevuje zhruba od poloviny 12. století a to ve spojitosti se šlechtickým rodem Sezemiců a později Hroznatovců.
Ve druhé polovině 13. století získal Poděbrady jako odúmrť král Přemysl Otakar II., který v letech 1262 - 1268 zbudoval v místě staršího opevněného sídla na strategickém místě nad Labem kamenný vodní hrad. V jeho podhradí se tvořila nová sídelní aglomerace, kde žila hradní čeleď, první obchodníci a řemeslníci. Poděbrady se měnily v poddanské městečko, které však bylo často předmětem zájmu českých panovníků. Způsobovala to mimo jiné i přitažlivost lovu ve zdejších lužních lesích, násobená malou vzdáleností od Prahy.
K panovníkům, kteří navštěvovali Poděbrady, patřil král Přemysl Otakar I. Traduje se, že se narodil v nedalekém Městci Králové při cestě své matky královny Kunhuty z Hradce Králové do Prahy. Poděbrady hostili i krále Václava II. a Jana Lucemburského.
Dominantu města tvoří zámek, kde se podle některých historiků narodil roku 1420 český král Jiří z Poděbrad, jehož mírové snahy předstihly dobu o několik století.
Již v 17. století vznikly v Poděbradech malé lázně. Jejich pramen se řadil mezi nejlepší železité vody. Nejvýznamnějším rokem pro novodobé dějiny města byl bezpochyby rok 1905, kdy byl při hledání pitné vody objeven na nádvoří zámku pramen minerální vody s výbornými léčivými účinky. První úspěšná sezóna v uhličitých lázních se od roku 1908 stala předzvěstí nového "zlatého" věku města.
Lázeňské centrum je skryto v zeleni parků. Hlavním přírodním léčivým zdrojem lázní zůstává tradičně minerální voda Poděbradka. Obsahuje mimořádně hodně kysličníku uhličitého, a proto se dodnes používá k přípravě přírodních uhličitých koupelí. Pro program léčby je použit výběr z více než 50 typů vodoléčebných, fyziatrických a rehabilitačních procedur.