Stříbro

Roku 1131 bylo v lokalitě Stříbra založeno sídliště. První písemné zmínky o osadě nad údolím řeky Mže pochází z roku 1183. Zdejší lokalita se nazývala podle řeky Mže. Osada byla zmíněna v listině knížete Bedřicha Přemyslovce a nacházela se na trase obchodní cesty z Prahy do Norimberku. Tehdy se jednalo o hornickou osadu s kostelíkem Panny Marie. Hornictví a dolování rud byly tak důležité, že později daly městu jméno.
V letech 1240 – 1250 byly na skalnatém ostrohu nad starou hornickou osadou položeny základy nového královského města. Ve 13. a 14. století získalo město od českých králů různé výsady.
Před husitskými válkami patřilo Stříbro ke čtyřem největším městům Plzeňského kraje. Stály zde tři kostely a tři kláštery. Roku 1427 neúspěšně obléhali město křižáci.
Šestnácté století přineslo další rozvoj. Velmi se proslavilo pivo ze zdejšího pivovaru. Také byla vystavěna řada městských domů, radnice, byly opraveny kostely a vylepšeno městské opevnění.
Velkou pohromu přinesla třicetiletá válka. Tehdy bylo město drancováno švédskými vojsky a císařskou armádou. Od roku 1660 byla obnovena těžba v olověných dolech. Těžba pomohla městu k bývalé prosperitě.
Historické jádro města bylo vyhlášeno městkou památkovou zónou. V jihovýchodní části náměstí se nachází Minoritský klášter. Jeho zakladateli byli kolem roku 1250 Švamberkové. Konvent se skládá ze čtyř patrových křídel seskupených kolem rajského dvora. Objekt je sídlem Městského muzea a informačního centra. Nachází se zde expozice historie dolování, mineralogie, etnografie, archeologie, přírodovědy a užitého umění.
Ve středověku obklopovaly vnitřní město ve velkém kruhu hradby. Hradby měly v minulosti 17 bašt. Do současnosti se dochovala pouze jedna, tzv. Husitská. Součástí hradebního systému byla také Koubkova branka. Tu nechal na vlastní náklady vystavět mlynář Koubek roku 1574, aby mohl vozit mouku do města z blízkého mlýna. Branka byla postavena jako obytný dům a sloužila k bydlení až do 50. let 20. století. Další součástí vnitřního města byla tzv. Židovská branka, kterou bylo možné vstoupit do židovské čtvrti.
K dalším památkám patří kamenný most (vpravo) z pískovcových kvádrů postavený přes řeku Mži. Nachází se zde také brána vystavená v letech 1555 – 1560 stavitelem Benediktem Volchem z Ferrolu. Most s bránou byl příjezdovou cestou do města od Plzně a Prahy.
Nepřehlédnutelná je budova radnice (vlevo) nacházející se v západní části náměstí. Podoba původní radnice se nedochovala. Tato radnice byla v roce 1543 nahrazena současnou renesanční stavbu. Radnice je ozdobena sgrafitovou výzdobou fasády. Sfragitová výzdoba pochází z let 1823 – 1888.
K dalším památkám města patří kostel Všech Svatých, hřbitovní kostelík Nanebevzetí Panny Marie, Mariánský morový sloup, Památník obětem války nebo skulptura 13. poledníku.