Kdyně

V letech 1260 – 1270 založil Děpolt z Rýzmberka hrad. Ten sloužil jako pevnost, která měla za úkol střežit zemskou stezku. V této době již existovala i Kdyně. Její název je odvozený od pravoslavného výrazu pro mokré místo. A také již v nejstarších dobách měla Kdyně dva kostely.
Kdyně je v písemnostech poprvé připomínána roku 1384 v souvislosti s farním kostelem, který se nacházel na vrchu v severní části dnešního města.
Již roku 1508 je Kdyně nazývána městečkem. Po roce 1543 bylo městečko zničeno požárem, který přečkaly pouze kostely, fara a dvůr s panským stavením. Tyto budovy se začaly nazývat Stará Kdyně a jihovýchodně odtud začalo vyrůstat nové městečko, které bylo založeno na výhodnější poloze vůči cestě z Domažlic do Klatov. Roku 1570 byl novému městečku přidělen znak a trhy. Stará cesta procházející Všerubským průsmykem a kolem Nového Herštýna zanikla kolem roku 1581. roku 1586 se poprvé připomíná Nová Kdyně. Základ půdorysu tvořilo velké obdélníkové tržiště, kterým procházela cesta z Domažlic do Klatov. Na tržiště navazovaly v jeho severovýchodním a severozápadním rohu dvě rovnoběžné ulice. Na severním konci se západní ulice rozdělovala na dvě cesty – směrem k severozápadu k hradu Rýzmberku a k severovýchodu do zaniklé vsi Kojetice.
Roku 1624 byla Kdyni udělena důležitá práva s svobody, které v roce 1637 potvrdil i císař Ferdinand III. Ačkoli Kdyně měla přidělena nejrůznější práva, o kterých si mohla některá velká města nechat jen zdát, stáo zde roku 1654 pouze 46 domů.
Roku 1781 postihl Novou Kdyni ničivý požár. Popelem lehla celá jižní a východní strana náměstí včetně radnice, ve které shořely i písemnosti a privilegia.
Roku 1805 vtrhli do Kdyně Francouzi, kteří zde napáchali rozsáhlé škody. V roce 1840 povýšil Ferdinand V. Kdyni na město. Odpradávna bylo nejrozšířenějším řemeslem ve Kdyni platýnkářství – výroby mlýnských pytlíků. V 19. století zde byla založena manufaktura, která je roku 1853 považována za největší továrnu na Plzeňsku. Roku 1863 byla si zdejší židovská náboženská obec postavila synagogu.
Na přelomu 19. a 20. století byly zbourány staré dřevěné, neomítnuté domy s pavlačemi, před nimiž se nacházela zahrádka na zeleninu. Tyto domy byly nahrazeny novostavbami jedno a dvoupatrových činžovních domů.
Ve městě se nachází několik památek. Patří mezi ně kostel sv. Mikuláše ze 2. poloviny 14. století, kapličky v Kostelní ulici, fara, stará židovská synagoga z let 1862 – 1863, budova takzvaného zámečku, dům č. p. 89 z 18. století, budova radnice a pomník padlým.
Kdyňské kotlině vévodí s nadmořskou výškou 773 metrů vrch Koráb. Na jeho vrcholku se nachází vyhlídková věž a výletní restaurace.
Nad městem se nachází zřícenina hradu Rýzmberk. Hrad byl založen Děpoltem z Rýzmberka ve 2. polovině 13. století společně s městečkem.
Tři kilometry severovýchodně od Kdyně se nachází zřícenina hradu Nový Herštejn. Od roku 1933 je návrší s hradem vyhlášeno státní přírodní rezervací.