Dvůr Králové nad Labem

Doklady o nejstarší historii města neexistují. Časté požáry a nájezdy vojsk ničily nejen domy, ale i doklady o dávné minulosti města. První skutečnou zmínkou o městě, nazývaném Curia – Dvůr, je zápis z roku 1270. V té době už zde byl kostel a kolem něj osada.
Dvůr patřil mezi věnná města královen. To byla města, která král určil ovdovělým královnám, aby přispívala na jejich výdaje. Tato města patřila vždy manželce panujícího krále.
Nejstarším dokladem o životě ve městě je takzvaná Pergamenová kniha z roku 1417. Druhá nejstarší a neméně významná je Pamětní kniha města Dvora, v níž jsou zápisy od roku 1456. Mezi vzácné knihy patří Smolná kniha z roku 1584, ve které jsou zaznamenána vyznání zločinců před i po mučení. Zachovala se také některá královská privilegia, udělovaná městu.
Dominantou města je kostel sv. Jana Křtitele. Zbytky románského kostela byly objevené náhodou roku 1911. Řadí stavbu do románského období. Po požárech v letech 1345 a 1450 byl kostel postupně přestavěn do gotického slohu. Dnešní podobu dostál v roce 1588, kdy byla dokončena přestavba kněžiště. Hlavní barokní oltář pochází z roku 1674. Kostelní věž byla přistavěna po římsu roku 1644, roku 1835 byla na ni přidělána báň a v roce 1894 byla zvýšena na 64 metrů. Ve sklepení 16. září 1817 našel Václav Hanka rukopis, podle místa nálezu později zvaný Královédvorský. Ve věži jsou zvony, z nichž největší pochází z roku 1505. Na štíhlé věži se třpytí pozlacený kříž a báň, ve které jsou uloženy dokumenty o přístavbě kostela roku 1873 a z velké opravy v roce 1988.
Na náměstí T. G. M. můžeme obdivovat Mariánské sousoší z roku 1754. Zhotovil ho Josef Procházka. Stará radnice byla po velkém požáru v roce 1572 přestavěna na městský dům s rovným podloubím. Nyní je hlavní dominantou severní části náměstí. Městská spořitelna začala svou činnost už 15. února 1889. Secesní budova se nachází uprostřed severní strany náměstí. Dnes jsou v této budově reprezentační prostory města a výstavní síň. Dnešní budova radnice pochází z roku 1833. Je umístěna ve východní části náměstí. Čížkův dům sousedící s budovou Staré radnice nechal postavit Matěj Čížek v druhé polovině 16. století. Na západní straně náměstí se nacházejí měšťanské domy. Připomínají kamennou výstavbu města z první poloviny 18. století.
K zajímavým stavbám patří rohový dům č. p. 34 byl nazývám „Ostrý roh“ nebo „U bílého koníčka“. První zmínka o něm je z roku 1605. Zajímavý je také Kohoutův dvůr. Je to vysoce hodnotná barokní stavba z roku 1738, která byla postavena Františkem Athanasiusem Bergerem, správcem Šporkova panství. Dnes je zde sídlo Městského muzea nebo Hankův dům. Kostel Povýšení sv. kříže byl postaven v barokním slohu v roce 1752. Nachází se až u řeky Labe. Na východě města narazíme na roubený dům č. p. 478. Je poslední památkou dřevěné výstavby ve městě. Za Památníkem odboje stojí gymnázium z roku 1890 a Hankův dům pocházející z roku 1867. Významná je také budova divadelní, která slouží nepřetržitě svému účelu již přes 120 let.
Kostel pravděpodobně pochází z pozdní doby románského období. Zbytky románské apsidy byly objevené v jižní zdi kostela v roce 1911 a toto tvrzení potvrzují. Zajímavou kapitolou v historii kostela byl nález Rukopisu v klenuté kobce kostelní věže, v níž město ukládalo peníze i městská privilegia. Až po dlouhotrvajících sporech bylo prokázáno, že jde o kvalitní falzifikát. Hned vedle kostela se nachází budova děkanství z roku 1736. Přes silnici naproti kostelu stojí starý městský pranýř. Za kostelem se nachází zbytky starých hradeb a lapidarium.
Pozdně gotická socha Madonny pochází z počátku 16. století. Vztahuje se k ní příběh o zázračném zachránění města před Švédy z doby třicetileté války. Tehdy se oddíl Švédů blížil k městu, protože přijel vymáhat od města výpalné. Obyvatelé ve snaze skrýt se za branami města ve zmatku sochu Madonny zapomněli na mostě před branou. Představitelé města odmítli výkupné zaplatit a rozezlený důstojník ve vzteku ťal šavlí po soše. V tom okamžiku se nad městem a jeho okolím snesla hustá neproniknutelná mlha. Oddíl Švédů se na koních dal na bezhlavý úprk a více se pro výpalné nevrátil. Po skončení třicetileté války se důstojník vrátil s výčitkami svědomí do Švédska a se svým skutkem se po několika letech svěřil své ženě. Ta se rozhodla svému muži vyprosit odpuštění. Zhotovila proto na sochu Madonny vyšívané zdobené šaty a sama vykonala pouť do Dvora Králové. Podle této tradice pak byla pro Královédvorskou Madonnu vytvořena řada dalších šatů, mezi nimiž jsou mimo již zmiňovaných šatů od manželky švédského důstojníka např. i šaty, které šila Marie Terezie. Socha Madonny skutečně nese výrazné znaky sečného poškození na pravém spánku způsobené šavlí.
Přirozenou ochranou města bylo Labe na západě a Hartský potok na východě. Poloha města však dávala velmi dobré podmínky pro stavbu hradeb. Tehdejší stavitel výborně využil toho že se město se rozkládá na výběžku nad Labem. Zeď stála na pokraji svahů. Toto můžeme dodnes vidět u nejzachovalejšího zbytku hradeb u kostela. Zbytek městského opevnění najdeme ještě na západní straně města ve Valové uličce i na dalších místech. Dochovanou unikátní stavbou je jediná ze čtyř věží, které stály u městských bran. Jedná se o věž Šindelářskou. Ta střeží severní bránu, která své jméno dostala podle ulice, v níž měli své dílny výrobci šindelů.
Dnes je město známo především místní ZOO a safari. Tato zoologická zahrada s volnými výběhy pro zvěř byla založena ing. J. Vágnerem. Rozloha činí asi 100 ha. Nalezne tady velké množství rozličných živočišných druhů, většinou pocházejících z Afriky.