Vsetín

Oblast dnešního Vsetína byla osídlena již v pravěku, ale ne trvale. Osada zde vznikla až ve 13. století. Ještě na jeho konci je zde však uváděna hlavně zdejší řeka Bečva.
Na počátku 14. století osada patřila templářským rytířům. Roku 1308 je v listině uvedena osada Settein. Zmíněn je také zdejší kostel, mlýn a hrad Freundsberg. V témže roce získal osadu do nájmu Vok z Kravař. Roku 1396 se v písemnosech poprvé objevil název Wssetin.
V polovině 15. století byla ve Vsetíně postavena tvrz.
V 16. století se panství dále rozšiřovalo, jelikož do kraje přicházeli kolonisté, kteří stále rozšiřovali rozlohu zemědělské půdy a rozšiřoval se také chov koz. V roce 1505 bylo zdejší panství vloženo do zemských desek.
V roce 1609 se Albrecht z Valdštejna oženil s Lukrécií Nekšovou za Landeka a získal tak vsetínské panství. Snažil se pak o rekatolizaci kraje, ale také Vsetínu udělil různá privilegia. Na počátku 17. století byla zdejší tvrz přestavěna na zámek. První zmínka o zámku pochází z roku 1610. Za třicetileté války sílil odpor Valachů, kteří nepovolili ani poté, co byl Vsetín vypálen a roku 1627 byli někteří obyvatelé popraveni. V roce 1642 se Valaši postavili na stranu Švédů, ale císařské vojsko 26. ledna 1644 odpor prolomili. Dne 15. února téhož roku bylo okolo dvou set povstalců popraveno. Vsetín se v té době pomalu začal rozšiřovat také na levý břeh Bečvy. Krom původního Horního města tak začalo existovat také Dolní město, které se roku 1647 stalo samostatným. Od roku 1653 byl Vsetín majetkem uherských šlechticů z Illésházy. Za Jana z Illésházy opět povstali evangelíci, kterým se nelíbily Janovy pokusy o rekatolizaci. Krvavé bitky i petice vydržely povstalcům desítky let. V letech 1663 – 1683 bylo město opakovaně vypalováno Turky, Tatary a povstalci z Uher. Roku 1689 byla dokončena stavba římskokatolického kostela Nanebevzetí Panny Marie. Původně však měla budova sloužit jako zámek hraběte Jiřího z Illésházy a až po vyhoření bývalého kostela daroval hrabě stavbu církvi.
Roku 1708 byl Vsetín poničen uherskými kuruci, kteří město vypálili. Ze zámku zbyly pouze obvodové zdi. Hrabata z Illésházy nechala zámek zrekonstruovat a v průběhu dalších desetiletí probíhaly různé jeho přestavby a stavební úpravy. V letech 1721 – 1723 proběhla na místě bývalé dřevěné radnice výstavba nové budovy č.p. 1. Roku 1781 byl vydán toleranční patent. Až ten uklidnil asi 80 let trvající náboženské nepokoje. V roce 1782 byla zahájena výstavba empírového evangelického kostela Dolního sboru.
Z roku 1827 pochází evangelický kostel Horního sboru, který byl postaven bez věže. Roku 1833 nechal tehdejší majitel Josef z Wachtleru přestavět zámek v klasicistním slohu. Zároveň byl založen zámecký park. V roce 1849 došlo ke sloučení Horního a Dolního Vsetína. O rok později proběhly stavební úpravy staré radniční budovy. Poté zde sídlil berní úřad a okresní soud. V polovině 19. století začaly ve Vsetínu vznikat továrny. Byl zřízen cukrovar, nábytkárny, pily, sirkárny a roku 1868 sklárny. V roce 1885 byla postavena železnice a dále pokračovala výstavba elektrárny, nemocnice, škol, vodovodu a dalších zařízení. Roku 1892 proběhla přestavba kostela Horního sboru, ale kostelní věž dostavěna nebyla. V letech 1898 – 1899 byla postavena nová jednopatrová novorenesanční radnice č.p. 29.
Za 1. světové války, roku 1915 zachvátil budovu zámku požár, který zničil celou střechu. Thonetiové tehdy nechali zámek opravit do původní podoby. V meziválečných letech postihla Vsetín hospodářská krize, která způosbila vysokou nezaměstnanost. Situaci vyřešila roku 1937 postavená Česká zbrojovka, díky které se v dalších letech zdvojnásobil počet obyvatel Vsetína. Byla také postavena nová radnice a dům č.p. 29 byl poté přeměněn na hotel. Od roku 1938 vlastnila zámek Marie Baťová a její syn Tomáš. Město bylo osvobozeno 4. května 1945. Po válce se město soustředilo na těžký průmysl. Došlo také ke znárodnění majetku a od roku 1948 byl zdejší zámek ve správě státu. Některé jeho prostory byly následně upraveny na kancelářské prostory a při úpravách byly zámecké interiéry citelně poškozeny. V 60. letech 20. století proběhla výstavba bytů v panelových domech na okrajích města, obchodů i škol. Roku 1964 bylo v budově zámku zřízeno Okresní vlastivědné muzeum Vsetín. Až do roku 1975 probíhala rekonstrukce zámecké budovy. Počet obyvatel města dále rostl, až na konci 20. století dosáhl téměř 30.000.