Olomouc

Podle pověsti založil Olomouc Gaius Julius Caesar. Jméno města vzniklo z latinského Juliomons, což znamená Juliova hora.
Již na počátku 11. století stálo v Olomouci hradisko či hrad postavený Boleslavem Chrabrým. První zpráva o Olomouci pochází z roku 1017 v souvislosti s připojením Moravy k českému přemyslovskému státu. Již tehdy zde stál nejstarší kostel sv. Petra. Kníže Břetislav nechal na místě starého hradiska postavit nový hrad a velké předhradí, do kterého byl zahrnut i zmiňovaný kostel. Roku 1055 se Kosmas zmiňuje ve své kronice o Olomouckém hradě. Význam Olomouce rychle roste. V roce 1063 založil kníže Vratislav II. v kostele sv. Petra biskupství. Roku 1078 byl knížetem Otou I. Sličným založen klášter Hradisko.
Na počátku 12. století byla založena katedrála sv. Václava, jejíž výstavba proběhla v letech 1104 – 1107. Roku 1126 do ní bylo biskupem Jindřichem Zdíkem přeneseno sídlo biskupství. Roku 1182 byla sjednocena Morava jako markrabství a Olomoucký hrad ztratil význam. Snad během 12. století byl postaven kostel sv. Michala.
Začátkem 13. století zemřel poslední olomoucký kníže a vládcem Olomouce se stal markrabě. Většinou se jednalo o některého ze synů krále. Olomouc se začala rychle rozvíjet a rozrůstat a v polovině 13. století bylo město obehnáno hradbami a prohlášeno za oficiálně založené. V roce 1256 vyhořel kostel sv. Václava a byl přestavěn goticky. Gotické přestavby se dočkal také kostel sv. Michala.
Roku 1306 byl zavražděn Václav III., poslední přemyslovský král. Jeho nástupci se stali Lucemburkové, kteří městu udělili četná privilegia. Za nich se Olomouc stala moravským centrem obchodu. Město se rychle zvětšovalo a vznikl zde také nebývale velký počet církevních staveb, například kostel sv. Kateřiny nebo kostel sv. Michala. V roce 1378 byla markrabím Joštem oficiálně povolena stavba radnice, která však byla zahájena až o třicet let později. Během 14. století došlo k další gotické přestavbě kostela sv. Václava. Na konci 14. století byla zahájena stavba chrámu sv. Mořice.
Za husitských válek se Olomouc k revoluci nepřidala, postavila se proti Husitům a na území města bylo dokonce několik desítek husitů popraveno. Roku 1469 byl dokonce Matyáš Korvín korunován českým „protikrálem“. Po skončení válek se Olomouc dlouho vzpamatovávala. V této době byl také dostavěn gotický chrám sv. Mořice a postaven městský orloj.
V 16. století se začala rozvíjet kultura. Roku 1566 byli do města povoláni Jezuité, aby provedli rekatolizaci. Založili gymnázium s kolejemi, ze kterého se již roku 1573 stala druhá univerzita v zemi. Na konci 16. století byla ke kostelu sv. Václava přistavěna prostřední věž.
Rozvoj města přerušila třicetiletá válka. V počátku nebyla Olomouc nijak postižena, ale v roce 1642 vpadla do města Švédská vojska. Ta město obsadila a zůstala zde až do roku 1650. Olomouc, dosud uznávané hlavní město Moravy, přišla o všechny zemské úřady. Město bylo přítomností vojsk silně poničeno a přišlo o velkou část obyvatel. Z původních 30 tisíc jich zde zbylo na 2 tisíce. Po odchodu vojsk se již zemské úřady do Olomouce nevrátily a statut hlavního města Moravy připadl Brnu. Město bylo také postiženo morem, který sem snad zavlekla vojska. V letech 1665 – 1685 byl postaven renesanční arcibiskupský palác a v letech 1669 – 1679 barokní poutní chrám Navštívení Panny Marie. Z roku 1683 pochází nejstarší zdejší kašna – Neptunova. V roce 1688 vznikla Herkulova kašna, která původně stála na místě sousoší Nejsvětější Trojice. Na konci 17. století byl kostel sv. Michala barokně přestavěn.
Na přelomu 17. a 18. století morová epidemie pokračovala, ale přesto byla zahájena rozsáhlá výstavba. Vzniklo mnoho domů, barokní kašny a morové sloupy. Roku 1709 byla postavena kašna Tritonů. a v letech 1712 – 1719 proběhla výstavba barokního jezuitského kostela Panny Marie Sněžné. Byla také postavena Merkurova kašna. Roku 1715 potkala město další morová epidemie. O rok později bylo Václavem Renderem zhotoveno monumentální barokní sousoší Nejsvětější Trojice. Na památku posledního moru byl v roce 1723 postaven morový sloup. Z roku 1725 pochází Caesarova kašna a o něco později byla zhotovena Jupiterova kašna. Roku 1740 byla Olomouc obsazena pruským králem Bedřichem. Když o dva roky později město opustil, byla zahájena rozsáhlá výstavba a byla dokončena stavba hradeb a opevnění města. Několik let po dokončení opevnění se pokusil město dobýt Bedřichův syn Bedřich, ale boj vzdal bez úspěchu. Roku 1752 byla také postavena Terezská brána, pojmenovaná na počest návštěvy Marie Terezie v Olomouci. V roce 1770 bylo postaveno městské divadlo. Z roku 1773 pochází barokní kostel sv. Kláry. Roku 1777 bylo zdejší biskupství povýšeno na arcibiskupství. O rok později byla Olomoucká univerzita přemístěna do Brna, ale již roku 1782 se vrátila jako lyceum.
Roku 1830 bylo postaveno nové divadlo, v roce 1841 přijel do města první vlak. Roku 1848 byl do Olomouce přenesen Vídeňský dvůr. Když okolo města táhli Prusové na Vídeň, ani se nepokusili město dobýt. Obyvatelé pak začali postupně hradby likvidovat, aby se mohlo město více rozrůstat. V letech 1883 – 1892 proběhla rozsáhlá novogotická přestavba kostela sv. Václava.
Roku 1909 byla na místě bývalé věznice a mučírny zahájena stavba novobarokní Sarkandrovy kaple. Po skončení první světové války a po vzniku samostatného Československa byly k Olomouci připojeny okolní obce. Druhá světová válka město také velmi zasáhla a zničila mnoho cenných památek. Olomouc se poměrně rychle vzpamatovala. Zdejší univerzita byla roku 1946 pojmenována Univerzita Palackého. Její čtyři fakulty, filozofická, lékařská, pedagogická a teologická, byly studentům znovu otevřeny roku 1947. V letech 1949 – 1960 byla Olomouc krajským městem. Roku 1955 zrekonstruoval Karel Svolinský zdejší orloj.
Historický střed města byl několikrát vyhlášen městskou památkovou rezervací. Po roce 1989 byla zahájena finančně nákladná a roz-sáhlá rekonstrukce zničených památek.