Rakousko - Salzburg
Salzburg, česky Salzburk, Salcburk či Solnohrad, je město nacházející se v rakouské spolkové zemi Salcbursko, jejíž je hlavním městem. Leží nedaleko státní hranice s Německem, na řece Salzach v průměrné nadmořské výšce 424 metrů. Zaujímá rozlohu přes 65.500 kilometrů čtverečních a s přibližně 150.000 obyvateli, v aglomeraci asi 210.000, je čtvrtým největším rakouským městem.
Na místě dnešního města, především pod horou Mönchsberg, se nacházelo osídlení již v mladší době kamenné. Později ho převzali Římané a pojmenovali ho Juvavum. Osada byla povýšena na takzvané municipium, takže město bylo závislé na Římu, zároveň však dostatečně samostatné.
Když se roku 41 dostal k vládě římský císař Claudius, stalo se město centrem nově vzniklé provincie Noricum a bylo jedním z nejvýznamnějších měst na cestě z Říma do Germánie.
Z 5. století pochází první písemná zpráva o klášteru sv. Petra.
Roku 696 daroval bavorský kníže město biskupu Rupertovi Salzburskému, který pak sloužil ve zdejším klášteře. Jeho sestra Ermentruda se stala abatyší ve druhém, nově zbudovaném klášteře pro sestry benediktinky. Biskup Rupert také v okolí města zřídil solné doly a dnes je patronem dělníků v solných dolech.
V roce 739 vzniklo salzburské biskupství. Od solných dolů byl odvozen název města Salzburg, který se v písemnostech poprvé objevuje roku 755. Roku 774 byla zahájena výstavba první románské katedrály sv. Ruperta a Virgila a během 8. století byl postaven také Franziskanerkirche. Papež Lev III. povýšil 20. dubna 798 zdejší biskupství na arcibiskupství.
Od 9. století patřilo město do Východofranské říše, budoucí Sacrum Romanum Imperium, tedy Svaté říše římské.
Roku 1077 nechal arcibiskup Gebhard von Helfenstein, známý také jako Gebhard Salcburský, na obranu církve postavit pevnost Hohensalzburg.
Arcibiskup Konrad II. von Babenberg, tedy Konrád II. Babenberský, se pokusil převzít moc nad městem a císař Fridrich I. Barbarossa na město uvalil roku 1166 klatbu, v jejímž důsledku bylo město v následujícím roce v podstatě zničeno.
Město bylo obnovováno jen pozvolna a až arcibiskupovi Eberhardu II. se mezi lety 1200 – 1246 podařilo dílčí cely sjednotit do jednoho panství. V roce 1275 se Salzburg odtrhnul od Bavorska.
V letech 1348 – 1349 bylo město postiženo morovou epidemií, při níž zemřela třetina obyvatel.
V roce 1481 získalo město od císaře Bedřicha III. právo volit samostatně starostu a městskou radu. Roku 1492 byl založen pivovar Stiegl. Roku 1495 zahájil arcibiskup Leonhard von Keutschach přestavbu pevnosti, kterou nechal zvýšit a přistavět hospodářské prostory. Interiéry byly vyzdobeny erby, kresbami a reliéfy.
V letech 1525 – 1526 proběhla Německá selská válka za rovnoprávnost venkovanů, při níž obyvatelstvo obléhalo i pevnost. Dne 11. prosince 1598 již poosmé vyhořela katedrála.
Počátkem 17. století dal arcibiskup Wolf Dietrich z Raitenova přestavět požárem poškozenou katedrálu. Stavbu v barokním stylu zrealizoval architekt Vincenzo Scamozzi a po něm Santino Solari. Spory Salzburska a Bavorska vedly k takzvané Solné válce, v jejímž důsledku byl na konci roku 1611 Salzburg obsazen, arcibiskup Wolf sesazen a uvězněn v pevnosti. Roku 1617 bylo založeno gymnázium, v roce 1622 bylo přeměněno na univerzitu. Dne 25. září 1628 byla nově vysvěcena obnovená katedrála. V 17. století se v Salzburku začala šířit protestantská víra Martina Luthera.
Protestanti byli z města postupně vyhošťováni a výrazný pokles počtu obyvatel znamenal hospodářský pokles. Tak trochu na protest nechal arcibiskup Leopold Anton von Firmian v letech 1736 – 1738 postavit rokokový zámek Leopoldskron. Roku 1756 se v Salzburku narodil hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart.
V roce 1803 se Salzburg dostal pod správu toskánského vévody Ferdinanda III. a o dva roky později se stal součástí rakouského císařství. V letech 1810 – 1816 byl součástí Bavorska a poté se připojil k Rakousku. Od roku 1850 je Salzburg samostatnou spolkovou zemí, což přineslo jeho rozvoj. V roce 1860 byly strženy městské hradby, aby byl umožněn růst města. V 80. letech 19. století zde žilo již okolo 35.000 obyvatel. V roce 1886 byla zprovozněna první tramvajová trať. Roku 1892 byla zprovozněna lanová dráha k pevnosti.
V roce 1918 koupil zámek Leopoldskron režisér Max Reinhardt. V roce 1935 bylo k Salzburku připojeno několik okolních obcí, čímž vzrostl počet obyvatel ze 40.000 na více než 60.000. Dne 9. listopadu 1938 byla zničena salcburská synagoga a v témže roce byl vyvlastněn zámek Leopoldskron. V letech 1944 – 1945 uskutečnili Američané 15 útoků na město, v jejichž důsledku byla zničena polovina města. Dne 4. května 1945 Američané donutili Němce okupující město ke kapitulaci. Salzburg se pak stal cílem pro mnoho uprchlíků a na počátku 50. let 20. století mělo město přes 100.000 obyvatel. Poválečné období přineslo rozvoj města, především obnovu zničených částí a výstavbu dopravní infrastruktury. Musela být obnovena i poškozená katedrála, která byla v roce 1959 nově vysvěcena. Dne 5. prosince 1996 bylo centrum města zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Dominantou města jsou výrazné kopce, například Festungsberg, Mönchsberg (Mnišská hora) či Kapuzinerberg (Kapucínská hora). Na Festungsberg stojí nejznámější památka města – pevnost Hohensalzburg, jejíž stavba byla zahájena roku 1077. S délkou 250 metrů a šířkou 150 metrů je jedním z největších hradů v Evropě. Má mohutnou obrannou věž a obytné budovy mají několik pater.
Kromě pevnosti najdeme v Salzburku také několik zámků – Aigen, Arenberg, Doktorschößl, Freisaal, Hellbrunn, Leopoldskron a Mirabell. K některým z nich přiléhají zámecké parky a zahrady.
Nejstarší církevní památkou města je Stift Sankt Peter, tedy Klášter sv. Petra. Jeho součástí je i hřbitov Petersfriedhof. Dominantní církevní stavbou je římsko-katolická katedrála sv. Ruperta a Virgila, jejíž nejstarší předchůdkyně byla postavena již v 8. století. Za svou dlouhou historii mnohokrát vyhořela, byla přestavována a celkem třikrát vysvěcena. V jejím západním průčelí stojí dvě vysoké věže, východní část hlavní lodi je zaklenutá kupolí. V 8. století byl vybudován i Franziskanerkirche, tedy Františkánský kostel. Jeho hlavní část je románská, kúr gotický a okolní kaple barokní.
V uličce Getreidegasse se nachází rodný dům Wolfganga Amadea Mozarta. Ve městě najdeme mnoho divadel, muzeí, zoo-logickou zahradu. Pravidelně se zde konají i různé festivaly.
