Německo - Konstanz
Konstanz, česky Kostnice, je město ležící na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko přímo na hranicích se Švýcarskem. Leží na západním břehu Bodamského jezera na řece Rýn, která zde z jezera vytéká. Rozprostírá se v nadmořské výšce 405 metrů nad mořem, zaujímá plochu necelých 56 kilometrů čtverečních a žije zde něco přes 80.000 obyvatel.
První osada na místě dnešního města byla pravděpodobně již v době kamenné a prokazatelně v 1. století za Keltů. Zřejmě již ve 3. století byl postaven pozdně románský St. Stephanskirche, tedy kostel sv. Štěpána. Později oblast ovládli Římané, kteří zde zbudovali opevněnou osadu, kterou po císaři Constantinovi II. pojmenovali Constantia. Okolo roku 590 bylo založeno biskupství. V 7. století byla na zbytcích jiného románského kostela postavena katedrála Unserer Lieben Frau, tedy Naší milé Paní, jinak také sv. Marie. Někdy v 9. nebo v 10. století pod ní byla vybudována krypta a okolo roku 940 byla postavena maurská rotunda. Z 10. století pochází také kostel sv. Lorenze a jako čtvrtá stavba projektu „Roma secunda“, tedy „Druhý řím“, také klášter kostelníků. V té době již stál St. Paulskirche a St. Johann a poslední byl roku 983 podle kostela sv. Petra ve Vatikánu postaven klášter Petershausen. Někdy v té době také město obdrželo práva.
Roku 1183 uzavřel císař Friedrich I. zvaný Barbarossa v Kostnici takzvaný „Kostnický mír“, který uzavřel s městy Lombardie. Ve 12. století vyhořel Petershausen a byl nově vystavěn.
Již okolo roku 1200 stál přes řeku Rýn most, k jehož ochraně byla na jižním břehu jako součást městského opevnění postavena Rheintor, tedy Rýnská věž. V roce 1225 byl založen obecní špitál Zum heiligen Geist, tedy U svatého ducha. Roku 1235 byl na ostrově založen dominikánský klášter a roku 1250 postaven klášter Františkánů. V polovině 13. století vznikl také Dominikanerinnenkloster St. Peter an der Fahr, tedy klášter dominikánských jeptišek sv. Petra u převozu, a v roce 1257 Dominikanerinnenkloster Zoffingen, tedy klášter dominikánských jeptišek. Z roku 1267 pochází první písemná zmínka o Blarersher Domherrenhof, což byl dvůr kostelníků. O rok později byl založen augustinský klášter. Z roku 1293 pochází první písemná zmínka o komplexu domů na Obermarkt, tedy Horním Tržišti a o rok později byl postaven Hohes Haus, což je zřejmě nejstarší středověký vysoký dům. Během 13. století vznikla kaple Konráda, v maurské rotundě byl obnoven Svatý hrob a začala vznikat Křížová cesta. Městu se tehdy říkalo Costanze nebo Costinz.
Z roku 1312 pochází první písemná zpráva o lázních v ulici Rossgasse. V 1. třetině 14. století byla postavena Pulverturm, neboli Prašná věž. Utvořila severozápadní roh městských hradeb a sloužila i jako věznice. Ve 14. století byla postavena i jižní brána Schnetztor. Roku 1388 byla vybudována sýpka, která později sloužila jako budova koncilu. Ze 14. století pochází také patricijské sídlo Lanzerhof pojmenované podle rodu Lanzů z Liebenfelsu, patricijský dům Zum hohen Hirschen, tedy U vysokého jelena, nebo Haus Zum Delphin, tedy Dům U delfína.
Od roku 1414 se v Kostnici konal kostnický koncil, na kterém se setkali biskupové a řešili reformu církve. Od 3. do 28. listopadu byl u vdovy Fidy Pfisteinové ubytován Mistr Jan Hus. Do roku 1415 žil v domě Zur roten Kanne, tedy U červené konvice. Během konání koncilu probíhala rozsáhlá jednání v katedrále i kostele St. Stephanskirche, k volbě papeže posloužila budova koncilu nazývaná Konzilsgebäude. Hus byl prohlášen za kacíře a 6. července 1415 byl v Kostnici upálen. Na místě upálení se nachází Husův kámen nazývaný Hussenstein. Později byla na Husův dům umístěna cedulka s posměšným textem. Dne 30. května 1416 byl v Kostnici upálen i český filozof Jeroným Pražský. Koncil byl ukončen až roku 1418. V tomto roce byl pro patricijské rodiny postaven obytný palác Tettikofer Hof. Z roku 1424 pochází dkům Zur Katz, neboli U kočky. Roku 1484 byla postavena budova staré radnice. V 15. století se poprvé objevila přesmyčka ve jméně města – Costnitz, z čehož později vznikl současný název města.
Od roku 1527 probíhala v Kostnici reformace, při které bylo zničeno mnoho církevních památek, například kostel St. Stephanskirche je od roku 1550 katolický. Kostnice ztratila status svobodného říšského města, od roku 1548 jí ovládali Habsburkové a v následujícím roce byly ukončeny reformace. Ze 16. století pochází také dům tkalců lnu Zur Salzcheibe, tedy U slaného kotouče, který se později stal součástí nové radnice.
V roce 1601 byl postaven dům Zum grossen Mertzen na náměstí Obermarkt, roku 1604 byla u příležitosti protireformace založena jezuitská kolej a roku 1609 byla na místě takzvaného malého špitálu postavena biskupská správní budova. V roce 1610 byla postavena jezuitská školní budova, která ještě v průběhu 17. století začala sloužit příležitostným divadelním představením. V letech 1686 – 1698 byla v Kostnici v Lanzenhofu dočasně umístěna Freiburgská univerzita.
V letech 1713 – 1715 v Kostnici opět sídlila Freiburgská univerzita. V letech 1763 – 1769 byl přestavěn klášter Petershausen a po roce 1770 také St. Stephanskirche. V roce 1774 byl postaven rokokový dům U vlka, v roce 1775 byla v klášteře dominikánských jeptišek zřízena dívčí škola. Dominikánský klášter na ostrově byl zrušen roku 1785, dále sloužil jako továrna na barvení látek, a na průčelí Husova domu byla umístěna kamenná busta. Roku 1788 byl zrušen také klášter františkánů a začal být využíván jako kasárna a později jako obytný dům a lázně.
Postupně došlo na rušení dalších klášterů – roku 1802 byl zrušen augustinský klášter, jehož pozůstatkem zůstal Dreifaltigkeitskirche, kostel Boží trojice, i klášter Petershausen, který pak sloužil jako zámek. V roce 1813 byl zrušen klášter kostelníků a sloužil jako farní kostel St. Johann. Roku 1821 bylo zrušeno biskupství. V roce 1838 se v Kostnici narodil budoucí konstruktér vzducholodí Ferdinand von Zeppelin. Roku 1844 byla střední loď kostela františkánů přestavěna na kulturní dům a ve dvoře kostelníků byl roku 1846 zřízen soud. Od poloviny 19. století slouží klášter Petershausen jako kasárna. V roce 1856 proběhla poslední přestsavba katedrály. V letech 1860 – 1863 bylo postaveno nádraží, 1864 získala stará radnice fasádní malby s výjevy z historie města a 1865 byl postaven evangelický luteránský kostel. Dominikánský klášter na ostrově byl roku 1875 přestavěn na hotel. V roce 1878 byla na Husův dům umístěna pamětní deska. V letech 1888 – 1891 byla postavena říšská pošta Reichspostgebäude a roku 1897 postavil sochař Hans Bauer Císařskou studnu - Kaiserbrunnen.
Roku 1904 byl postaven dům Zum deutschen Haus, nynější Hotel Zeppelin. Roku 1923 zakoupila pražská muzejní společnost Husův dům. Za 2. světové války byla Kostnice dějištěm několika významných událostí. 10. listopadu 1938 zničily jednotky SS židovskou synagogu. Roku 1939 byl v ulici Schwedenschanze Nacisty zadržen Hitlerův atentátník Johann Georg Elser. Po válce se město pomalu vzpamatovávalo a rozvíjelo. Roku 1965 byla v Husově domě otevřena první muzejní exopzice. Roku 1966 byly přestavěny zbytky židovské synagogy na malou modlitebnu a knihovnu a v dominikánském klášteře byla zřízena univerzita. Roku 1980 proběhla rozsáhlá rekonstrukce Husova domu a došlo i na změnu expozice.
Nejstaršími dochovanými památkami města jsou pozůstatky různých klášterů a kostelů – Münster Unserer Lieben Frau (katedrála Naší milé Paní), kláštery dominikánských jeptišek, františkánů či jezuitů s kostely St. Lorenz, St. Paulskirche, St. Johann, Petershausen, St. Stephanskirche (sv. Štěpána), St. Peter an der Fahr (sv. Petra u převozu), St. Konrad nebo St. Jodok. Centru města je plné mnoha historických budov – budova staré a nové radnice, středověký výškový dům Hohes Haus, a velké množství domů, například Zum alten Katz (U staré kočky), Zum delphin (U delfína), Zum Egli (U okouna), Zum Esel (U osla), Zum goldeden Adler (U zlatého orla), Zum goldenen Löwen (U zlatého lva), Zum Kemlin (U velblouda), Zum Pilgerstab (U poutnické hole), Zum Ritter (U rytíře), Zum Rosengarten (U růžové zahrady), Zum vorderen/hinteren Mohren (U předního/zadního mouřenína), Zum weissen/schwarzen Bock (U bílého/černého kozla), Zur Felsenburg (U kamenného hradu) nebo Zur Krone (Koruna). Město ohraničují pozůstatky hradeb, jejichž součástí byla dochovaná Pulverturm, Rheintor a Schnetztor.
