Malta - Mnajdra
Mnajdra je megalitický chrámový komplex nacházející se na ostrově Malta. Nachází se na jižním pobřeží ostrova nedaleko města Żurrieq. Mnajdra leží asi 500 metrů od sousedního chrámu Ħaġar Qim.
Chrám byl postaven někdy v letech 3800 – 2500 před naším letopočtem. Chrám byl objeven roku 1840. Roku 1871 zakreslil James Fergusson první plán staveb, ale ten byl velmi nepřesný, proto roku 1901 vytvořil doktor Albert Mayr nový nákres. Roku 1910 provedl rozsáhlý průzkum chrámů doktor Thomas Ashby. Z průzkumu vzešel nový plán areálu i četné archeologické vykopávky. Další artefakty byly nalezeny při vykopávkách roku 1949. Od roku 1992 je Mnajdra zapsána na seznamu UNESCO. Roku 1996 byly chrámy poškozeny sprejery a v roce 2001 vandalové povalili více než 60 kamenů, z nichž některé se rozbily. Roku 2009 byl nad pozůstatky chrámů postaven ochranný stan.
Mnajdra je nejzachovalejším maltským chrámem. Sestává ze tří chrámů vybudovaných z pevného korálového vápence, který je mnohem pevnější, než vápenec, ze kterého je postaven sousední chrám Ħaġar Qim. Vnitřní stěny jsou obloženy hladším vápencem. Půdorys chrámů připomíná list. Před chrámy se nachází volný prostor. Prostor mezi vnitřními a vnějšími stěnami je vyplněn kamennou drtí a pískem. Některé jednotlivé monolitické kameny mají délku přes 6 metrů. Horní chrám je nej-starší, nejmenší a velmi jednoduchý. Je datován do období 3600 – 3200 před naším letopočtem. Je orientován v ose severo-východ-jihozápad a přímo v této ose se nachází také nedaleký ostrov Filfla, který je vidět od vchodu. Do chrámu se vstupuje z jihozápadu. Vchod je vytesán ve velkém ka-menném bloku a je 135 centimetrů široký. Přední pros-tor chrámu je široký 9 metrů a dlouhý až 4,5 metru. Tvoří ho dvě apsidy. V čele se přímo naproti vchodu nachází samostatná prostora oddě-lená od přední části dvěma pilíři a třemi kamennými bloky, takže není přístupná. V minulosti byl zřejmě chrám zastřešen klenutým stropem. Roku 1913 popsal chrám Thomas Ashby. V roce 1952 byl popis tohoto chrámu rozšířen Národním muzeem, které také provedlo rekonstrukci až do výšky jednoho metru.
Prostřední chrám byl postaven v letech 3150 – 2500 před naším letopočtem, ale jeho současná podoba je mladší. Stojí západně od nejstaršího chrámu. Stojí v ose severozápad-jihovýchod. Prostor před vstupem je vydlážděn. Do chrámu se vstupuje z jihovýchodu atypicky řešeným vstupem. Chrám měl zřejmě vedlejší vchod. Uvnitř chrámu se nachází dvě větší prostory, z nichž každá je tvořena dvěma apsidami. Přední prostora má rozměry asi 16,5x7,5 metru. Se zadní prostorou je spojen vstupním portálem. Zadní prostor je o něco menší než přední – je široký 13,7 metru a dlouhý 6,5 metru. V jihozápadní části zadní prostory se nachází malá apsida, do níž vede okno široké 0,6 metru a vysoké 1 metr vytvořené ve velkém kamenném bloku. Naproti vchodu se nachází malý kamenný oltář. V chrámové ose ve střední části zadní prostory se nachází centrální oltář. Není jisté, zda byl celý tento chrám někdy zastřešen, jelikož konstrukce stěn tomu neodpovídá.
Dolní chrám stojí asi o 2 – 3 metry níže než zbylé dva chrámy. Prostranství před ním má půlkruhový půdorys, který kopíruje čelní strana chrámu. Původně snad bylo prostranství vydlážděné. Chrám má ze všech tří nejzachovalejší fasádu a je nejčlenitější. Do chrámu se vstupuje ze západu vstupní chodbou, která je po obou stranách lemovaná monolity až 3 metry vysokými. Za vstupem se nachází velká přední prostora – je až 14 metrů široká, 7 metrů dlouhá a stěny jsou vysoké až 4,3 metru. V její severovýchodní části se nachází vchod do rohové místnosti, která ze severu přiléhá ke vstupní chodbě, a na severu přiléhá k této přední prostoře také maličká místnůstka. Jižní část vnitřní prostory je členitější než severní, protože obsahuje několik výklenků a oken. Vstup do zadní prostory je uprostřed, tedy v ose celého chrámu. Zadní prostora je tvořena třemi částmi. Centrální část se nachází hned za vstupem a dominuje jí výklenek vytvořený dvěma vysokými monolity a oltářní deskou o rozměrech 3x1,25 metru. Severní část zadní prostory tvoří jednoduchá apsida sestávající z nahrubo opracovaných kamenů. Z tohoto prostoru pochází nejznámější vykopávka z Mnajdry – bezhlavá soška ženy nazývaná „Bohyně Země“. Jižní část zadního prostoru je velká jen 3,25x2,5 metru, ale je nesmírně členitá, má několik různých výklenků a oken, z čehož lze usuzovat, že toto místo mělo ve své době zvláštní význam. Výklenky jsou vyplněny různě velkými oltářními kameny, některé z nich jsou dokonce umístěny nad sebou. Na konci 20. století bylo zjištěno, že tento chrám zřejmě sloužil k pozorování východu slunce v některých důležitých částech roku. Osa chrámu s vhodným umístěním vstupního portálu totiž tvoří takzvaný sluneční kalendář. O jarní a podzimní rovnodennosti dopadá sluneční světlo celou osou chrámu až na centrální oltář v zadní prostoře. O letním a zimním slunovratu pak úzký paprsek dopadá na kamenné bloky vstupního portálu vedoucího z přední do zadní prostory.
