Německo - Neuschwanstein
Neuschwanstein je zámek ležící v německém Bavorsku, nedaleko města Füssen na vysokém skalnatém vrchu nad obcí Hohenschwangau a soutěskou říčky Pollat.
Roku 1866 nechal král Maxmilián II. vybudovat 91 metrů nad roklí řeky Pollat visutý most, který po své manželce Marii pojmenoval Marienbrücke. Dnes je z mostu úchvatný výhled na zámek Neuschwanstein.
Bavorský král Ludvík II. trpěl rozličnými iluzemi a vidinami, z nichž vzešla i podoba zámku. Stavba zámku byla zahájena odstřelením zbytků dvou středověkých hradů Hinterhohenschwangau a Vorderhohenschwangau, které stávaly v místech dnešního zámku, a položením základního kamene dne 5. září 1869. V letech 1869 – 1886 byl podle návrhu Eduarda Riedela, architekta Georga Dollmanna a malíře Christiana Janka na místě původních hradů postaven velkolepý zámek Neuschwanstein. Podoba Neuschwansteinu vycházela z hradu Wartburg. Ludvík II. měl o vzhledu Neuschwansteinu jasnou představu a trval na jejím přesném dodržení, a proto často měnil stavitele. Státní pokladnu tehdy připravila výstavba zámku až o 12 milionů marek, ačkoli některé zdroje tvrdí, že šlo o soukromé finance Ludvíka II. Zámek již jako rozestavěný obýval sám král jen s několika služebnými. Neuschwanstein přitom nikdy nebyl zcela dokončen, protože roku 1886 zde byl král zatčen pro svou nesvéprávnost a jen dva dny poté, dne 13. června 1886 podivnou smrtí zemřel. Zámek byl dokončen ve zredukované verzi roku 1892 a poté byly zastaveny veškeré stavební práce. Nedošlo tak například k výstavbě 90 metrů vysoké hradní věže. Zámek nebyl po smrti Ludvíka II. využíván, ale již 6 týdnů po jeho smrti byl zpřístupněn veřejnosti. Postupně však chátral. Po skončení 2. světové války byl znovu zpřístupněn veřejnosti.
Pětipatrový zámek je postaven v romantickém stylu. Je směsicí mnoha stavebních stylů a často působí pouze jako kulisa. Pro laické oko je však půvabný až pohádkový.
Interiéry zámku jsou převážně novogotické a novoromantické a plné scén z oper skladatele Richarda Wagnera. Přízemí a první patro zámku zabíraly prostory pro provoz zámku a pokoje pro služebnictvo. V zámku se nacházela moderně vybavená kuchyně, jídelna s dubovými dekoracemi, obývací pokoj zdobený motivy z opery, oblékací pokoj s klenotnicí, gotická studovna, bohatě zdobená pracovna a ve 4. patře pěvecký sál, ve kterém se roku 1933 konaly koncerty k padesátiletému výročí úmrtí skladatele Wagnera. Vstupní sál do královských prostor je zdoben scénami Siegfriedovy ságy. Královská ložnice je novogotická s bohatě zdobenou postelí. V králově ložnici se nacházel telefon i splachovací toaleta. U ložnice byla zbudována kaple zasvěcená Ludvíku IX. Francouzskému – Svatému. Vedle ložnice byla zbudována umělá jeskyně s fontánou a krápníky a visutá zimní zahrada s výhledem na Füssenskou planinu plná tropických rostlin a kolibříků. Nejvelkolepější místností zámku je dvoupodlažní trůnní sál vybudovaný ve stylu mešity Hagia Sofia, která se nachází v tureckém Istanbulu. V jeho interiéru se nachází pilíře z imitace porfyru, mozaiková podlaha s vyobrazením zvířat a rostlin, velkolepé obrazy, lustr na 96 svící a schodiště z carrarského mramoru, které vede k trůnu. Ten byl navržen ze zlata, stříbra a slonoviny, ale nikdy nebyl vyroben. K trůnnímu sálu přiléhá altánek, který slouží jako vyhlídkový balkón na okolní úchvatné scenérie.