Švýcarsko - Martigny
Martigny, německy nazývané Martinach, je město ležící ve švýcarském kantonu Valais/Wallis v jeho francouzsky mluvící části. Nachází se asi 30 kilometrů jižně od města Montreux v nadmořské výšce 471 metrů a zaujímá rozlohu 24,9 kilometru čtverečních. Žije zde necelých 17.000 obyvatel.
Na místě dnešního města se již v 5. století před naším letopočtem nacházela keltská trhová osada nazývaná Octodurus nebo Octodurum. Bylo to první sídlo na území dnešního kantonu Valais/Wallis. Osada se rychle rozrůstala a ústí řeky La Dranse do řeky Rhôny se stalo významným obchodním centrem kmene Veragrénů. Byla zde zbudována pevnost, která střežila a ovládala cesty do Francie přes průsmyky Balme a Froclaz a do Itálie přes průsmyk Mont Joux (Sv. Bernarda).
Roku 57 před naším letopočtem se pokusili projít přes průsmyk sv. Bernarda vojska Julia Caesara, ale Veragréni je zahnali. Událost je nazývána Bitva u Octoduru.
Římané do oblasti pronikli roku 15 a na počet císaře Claudia zde založili město Forum Claudii Valensium. Město se stalo významným centrem oblasti, což dokládají četné archeologické vykopávky i dochovaný římský amfiteátr. Později vznikla pohansko-římská svatyně mitraneum a také svatyně nad pramenem vody zvaná nemfeum. Roku 380 nechal sv. Theodor ve městě založit biskupství, které bylo prvním na území Švýcarska. Poté byla postavena bazilika Notre Dame des Champs, jejíž součástí byla i křtitelnice (baptisterium).
V 5. století byla římská říše rozdělena a město získalo do správy burgundské království. Došlo k založení nejstaršího západoeveropského kláštera sv. Mořice. Římštinu pomalu začala nahrazovat francouzština.
V 6. století bylo město postiženo neúrodou, nemocemi, nájezdy Franků a Lombardů, povodněmi i požáry a jeho význam pomalu upadal. Biskup Heliodor proto nechal v letech 549 – 589 přemístit biskupství do Sionu/Sittenu. Ačkoli město zůstalo pod správou biskupství, jeho obyvatelé se rozptýlili do hor a město pustlo.
Zřejmě již v 11. století na místě dnešního hradu Bâtiaz stál středověký hrad.
Na počátku 12. století bylo město přejmenováno na Martigny.
Až ve 13. století se Martigny stalo znovu dějištěm významných událostí. Oblast byla předmětem válek, především mezi biskupstvím v Sionu/Sittenu a savojskými hrabaty, proto v polovině 13. století nechalo biskupství postavit hrad Bâtiaz. Hrady Bâtiaz a sousední Crête však byly obsazeny savojskými hrabaty a Petru II. Savojskému byly roku 1268 přenechány jako zástava. Hrad Bâtiaz byl rozšířen a byla postavena okrouhlá věž. Po smrti Petra II. Savojského byly ještě roku 1268 hrady vráceny pod správu biskupství, které je nechalo zpevnit a roku 1281 byla zvýšena také věž hradu Bâtiaz. Město sestávalo z několika částí – Martigny Ville, Martigny Bourg, Martigny Combe, Bâtiaz, Charrat a Trient.
V polovině 14. století opět propukly spory se Savojskem a o jejich ukončení rozhodli roku 1350 obyvatelé města, kteří se přiklonili na stranu Savojska. Na hradě se usídlil savojský správce, ale hrad nechal chátrat. Roku 1350 byl pod hradem postaven most přes řeku La Dranse.
Za Švýcarsko-burgundské války v letech 1475 – 1476 se Savojsko postavilo na stranu Burgundska. Švýcaři dobyli hrad Bâtiaz, poškodili ho a ovládli město.
Na počátku 16. století bylo Martigny ovlivněno válkou mezi kardinálem Schinerem a Georgem Supersaxem. Roku 1518 byl hrad Bâtiaz vypálen supersaxovými příznivci. Roku 1595 bylo Martigny postiženo velkou povodní z řeky La Dranse.
V 17. století bylo v Martigny postaveno několik kostelů a kaplí. Ve 20. letech 17. století byla postavena Chapelle de Notre Dame de Compassion a v letech 1643 – 1645 byla na místě staré katedrály Notre Dame des Champs zahájena výstavba nového farního kostela. Nový Église Notre Dame des Champs byl dokončen roku 1687. V důsledku velké francouzské revoluce se na konci 18. století v Martigny usadila francouzská šlechta, která uprchla z Francie.
V roce 1802 se kanton Valais/Wallis stal nezávislým, nicméně pod francouzským vlivem. I přes následné politické změny se roku 1815 připojil ke Švýcarské konfederaci. Roku 1818 postihla město ničivá povodeň, bylo poškozeno mnoho staveb. Most pod hradem byl zbořen a ještě v roce 1818 byl na jeho místě postaven nový dřevěný krytý most. Na konci 19. století byla postavena Simplonská železnice do Itálie, na kterou bylo napojeno i Martigny. Roku 1888 zde bylo postaveno nádraží a poštovní překladiště. Roku 1896 zde byla postavena opravna vozidel, která projížděla přes průsmyk sv. Bernarda. Konec 19. století přinesl úvahy o propojení jednotlivých částí města v jeden správní celek.
V roce 1906 získalo Martigny samostatné nádraží. Roku 1956 byl k Martigny Ville připojen Bâtiaz. V roce 1964 se připojilo Martigny Bourg. Roku 1998 byl založen spolek pro záchranu hradu Bâtiaz a následně byla zahájena jeho rozsáhlá rekonstrukce. V roce 1981 byla dokončena výstavba dálnice Aurotoute du Rhône, na kterou bylo Martigny napojeno.
Rekonstrukce hradu byla ukončena roku 2003.
Dominantou města je z dálky viditelný středověký hrad Château de la Bâtiaz, který stojí na vysoké skále nad řekou La Dranse. Hrad je malý, má však velmi výraznou okrouhlou věž. Nachází se v něm expozice středověkých zbraní.
Jedněmi z nejstarších památek města jsou zbytky římských staveb, především dochovaný římský amfiteátr, ale také menší stavby, například zbytky římského kanálu.
Významnou církevní památkou je především kostel Église Notre Dame des Champs nebo kaple Notre Dame de Compassion, která leží pod hradem na břehu řeky La Dranse. V její blízkosti se nachází také dřevěný krytý most z roku 1818. Ve městě se nachází několik galerií v komplexu Fondation Pierre Gianadda.
Severně od Martigny se nachází soutěska Trient, kterou překlenuje 187 metrů vysoký most. U dálnice leží Evionnaz Labyrint, což je největší bludiště na světě vybudované z více než 18.000 tújí. V Martigny začínají vlaky známých tras Mont Blanc Express a St-Bernard Express. Město leží v blízkosti významných lyžařských areálů, z nichž nejbližší je pravděpodobně Verbier, který přechází v rozlehlou lyžařskou oblast zvanou Čtyři údolí.
