Švýcarsko - Lausanne
Lausanne je město ležící ve švýcarském frankofonním kantonu Vaud, jehož je hlavním městem. Nachází se asi 60 kilometrů severovýchodně od Ženevy ve vinařské oblasti na severním břehu Ženevského jezera. Město zaujímá rozlohu asi 42 kilometrů čtverečních a leží v průměrné nadmořské výšce 495 metrů, přičemž nejvyšším bodem města je 929 metrů vysoká hora Mont Jorat. Lausanne je čtvrtým největším městem země, má asi 130.000 obyvatel, v aglomeraci asi 336.400 obyvatel.
První známky osídlení se datují do období neolitu 8000 – 6000 let před naším letopočtem. Při archeologických průzkumech bylo v oblasti Vidy nalezeno přes 200 hrobů z let 4300 – 3300 před naším letopočtem. V keltských dobách se na místě dnešního Ouchy a Vidy nacházela keltská osada s pevností Lausodunon nebo Lousodunon. Asi 1000 – 800 let před naším letopočtem ztratili lidé o zdejší oblast zájem a místo zůstalo neosídlené. Na místě keltské osady si roku 15 před naším letopočtem založili Římané vojenský tábor Lousanna.
Osada se rychle rozrůstala, nacházel se zde obchodní přístav a žilo zde až 1500 obyvatel. Až do 2. století byla osada známá jako Lousonnensium a roku 280 je uváděno jméno Lausonio. Na konci 4. století se prosperující římská civilizace rozpadla, obyvatelstvo opustilo oblast jezera a usídlilo se v opevněném táboře na vrchu Cité. Od roku 400 byl používán název Lausanna.
Roku 517 bylo město včleněno do diecéze. V roce 590 přesunul biskup Marius do Lausanne svou diecézi a místo se stalo cílem mnoha poutí. Obyvatelé města žili na stísněném prostoru na vrchu Cité, ale v 9. století se začali usídlovat i v okolí. Roku 990 je zmiňováno město Losanna.
Ve 12. století se znovu dostala do popředí zájmu oblast okolo jezera. Díky přístavu v Ouchy byla oblast chráněna hradem. Zřejmě již v polovině 12. století byly položeny základy katedrály a v roce 1190 započala její výstavba.
Ve 13. století mělo město téměř 9.000 obyvatel. V roce 1272 byl uprostřed františkánského klášterního komplexu založen kostel Église St-François. Roku 1275 byla na vrchu Cité vysvěcena gotická katedrála.
V roce 1340 proběhla přestavba městských hradeb. Byla postavena také kruhová věž Tour de l’Ale a na vrcholu Starého města zámeček Château St-Maire. Ve 14. století se město vylidnilo, postihly ho morové epidemie i požáry a kontrasty bohatství a chudoby vyvolávaly stále častěji občanské nepokoje.
Až roku 1481 bylo město politicky sjednoceno. Centrum města se pomalu přesunulo do dnešního místa.
Roku 1525 podepsali obyvatelé města úmluvu s městy Bern a Fribourg, což bylo počátkem cesty k reformaci. Město bylo ovládané Savoji a roku 1536 přešlo pod Bern. Biskupové museli Lausanne opustit, ale Bern učinil z Lausanne poddané město a biskupové se nakonec vrátili. Roku 1540 byla založena Lausannská univerzita.
V roce 1675 byla na místě kryté tržnice postavena radnice Hôtel de Ville. Po roce 1685 se Lausanne stalo útočištěm uprchlých francouzských Hugenotů.
Roku 1729 zde byl otevřen seminář. V roce 1750 však bylo devadesát pastorů posláno zpět do Francie, nicméně pracovali tajně a jejich počet rostl. Ve druhé polovině 18. století se do města přistěhovalo mnoho bohatých rodin. Až roku 1787 bylo jejich pronásledování oficiálně ukončeno. Jelikož se však město během celého 18. století rozrůstalo, mělo na konci 18. století asi 9.000 obyvatel. Roku 1797 vstoupil do města Napoleon Bonaparte, nicméně jeho záměry nevyšly.
Roku 1803 vznikl nový kanton Vaud, který se stal členem švýcarské konfederace. Jeho hlavním městem se stalo Lausanne. 18. dubna 1812 byl definitivně uzavřen zdejší seminář. Město se v první polovině 19. století velmi rychle rozvíjelo, postupně vznikaly mosty přes řeky Flon a Louve. Prvním postaveným mostem se roku 1844 stal Grand-Pont. a do roku 1860 mělo již asi 20.000 obyvatel. Až do roku 1874 bylo Lausanne sídlem Nejvyššího federálního soudu.
Počátek 20. století přinesl rychlý rozvoj města, které se zvětšovalo na úkor okolních vinic. V roce 1915 se Lausanne stalo sídlem Mezinárodního olympijského výboru. 24. července 1923 zde byla podepsána Lausannská smlouva, která řešila otázku územního uspořádání Turecka po 1. světové válce. Roku 1931 byl postaven první švýcarský mrakodrap Bel Air. Roku 1964 se v Lausanne konala Švýcarská národní výstava. V 70. letech se město rozšiřovalo a připojovaly se k němu okolní obce.
Nejvýznamnější památkou města je gotická katedrála Notre-Dame z 12. století. Do katedrály se vstupuje Montfalconovým portálem. V interiéru se nachází velká sloupová kolonáda. Jižní stěnu zdobí malovaný portál z počátku 13. století.
Z dalších významných kostelů jmenujme především Église Saint-François ze 13. století, kostel Saint-Laurent nebo synagogu na Avenue de Florimont.
Na vrcholu starého města se nachází malý zámeček Château St-Maire ze 14. století. Západně od katedrály stojí mezi ulicemi Rue de la Tour a Rue de l’Ale věž Tour de l’Ale.
Radnici Hôtel de Ville najdeme na centrálním náměstí Place de la Palud. Nachází se zde také fontána Fontaine de la Justice a stoupají odtud kryté dřevěné schody Escaliers du Marché nahoru ke katedrále.
Z moderní architektury stojí za zmínku první švýcarský mrakodrap Bel-Air z roku 1931 nacházející se pod mostem Grand-Pont.
V Lausanne sídlí Mezinárodní olympijský výbor a najdeme zde i olympijské muzeum Musée Olympique Lausanne. Muzeí zde však najdeme mnohem více – z dlouhé řady vyčnívá především Musée Cantonal des Beaux-Arts nacházející se v honosné budově na náměstí Place de la Riponne.
