Malta - Ħaġar Qim
Ħaġar Qim, občas psáno také Hagar Qim je megalitický chrámový komplex nacházející se na ostrově Malta. Nachází se na jižním pobřeží ostrova nedaleko města Żurrieq. Stojí nad vysokými skalními útesy ve svahu mírně spadajícím k moři.
Ve stáří chrámu je literatura značně nejednotná. Hlavní chrám pochází z takzvané tarxienské fáze, tedy z období asi 3600 až 3200 let před naším letopočtem. Severní zříceniny jsou však zřejmě mnohem starší. Jisté je, že původně vystavěný chrám byl několikrát rozšiřován, takže jeho hlavní stavba byla nakonec tvořena šesti oválnými síněmi. Mladší části byly postaveny později, zřejmě v období 2400 až 2000 let před naším letopočtem.
Ħaġar Qim patří spolu s chrámy Tarxien a Mnajdra mezi tři nejzachovalejší megalitické chrámy na Maltě.
Chrám Ħaġar Qim byl objeven až roku 1839, protože po dlouhá staletí byl zcela zasypán zeminou. V letech 1839 – 1909 proběhly v lokalitě chrámů ve třech vlnách rozsáhlé archeologické průzkumy. Chrámy byly vykopány a z části opraveny. Nalezené artefakty byly zadokumentovány a umístěny do muzeí.
Roku 1910 bylo naleziště zpřístupněno veřejnosti. Od roku 1992 je celý komplex zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO.
Roku 2009 byl dokončen stan, jehož úkolem je chránit chrámový komplex před povětrnostními vlivy.
Komplex je tvořen čtyřmi samostatně stojícími stavbami, z nichž ta největší se nachází uprostřed a je orientována ve směru severovýchod-jihozápad. Ostatní tři menší stavby stojí v půlkruhu severně od centrální stavby. Z ostatních tří chrámů je v nejhorším stavu ten, který se nachází na severozápadě. Severní chrám je ze všech nejstarší a docela velký. Na severovýchodě se nachází třetí menší a dobře zachovalý chrám.
Stavby jsou postaveny z mohutných monolitic-kých vápencových skalních bloků. Tyto bloky byly při stavbě kladeny těsně k sobě. Největší monolit najdeme v centrálním chrámu v jeho severovýchodním nároží. Je vysoký 3 metry a dlouhý více než 6 metrů. Jeho odhadovaná hmotnost je asi 20 tun, ale některá literatura píše až o 57 tunách. Další z velkých monolitů dosahuje výšky 5,2 metru. Některé skalní bloky jsou zdobené rytinami.
Dodnes neexistuje přesné vysvětlení, proč byl chrám postaven a k čemu byl využíván.
Chrámy se staly nalezištěm četných vykopávek. Velmi časté byly sošky tlustých kněžek známé také jako „venuše“, z nichž nejznámější je Venuše maltská, která byla nalezena 31. března 1950.
Jen několik set metrů od chrámu Ħaġar Qim se nachází chrámový komplex Mnajdra. Nedaleko najdeme také památník generála sira Waltera Norrise Congreva, který byl v letech 1924 – 1927 maltským guvernérem.
