Švýcarsko - Sion

Sion, německy Sitten, je hlavní město švýcarského kantonu Valais/Wallis. Leží na řece Rhôně v nadmořské výšce asi 500 metrů. Zaujímá rozlohu 25,6 kilometrů čtverečních a žije zde asi 31 tisíc obyvatel.

Oblast dnešního města osídlilo společenství zemědělců a chovatelů dobytka v 7. století před naším letopočtem, nejstarší stopy osídlení pochází z období mezolitu asi 6200 před naším letopočtem. Za neolitu okolo roku 5800 před naším letopočtem se zde usadili zemědělci od Středozemního moře. Okolo roku 4500 před naším letopočtem začal růst počet obyvatel, ale první trvalé osady zde začaly vznikat až s příchodem Keltů.

Na přelomu letopočtu oblast osídlili Římani, kteří využili výhodnou polohu osady a udělali z ní významné obchodní a vojenské centrum nazývané Sedunum.

Na počátku 4. století byl císařem Maximinem zničen kostel. Sv. Theodore ho nechal znovu vybudovat a ve 2. polovině 4. století založil opatství Saint-Maurice (sv. Mořice) s malým kostelem zasvěceným sv. Mořici na památku jeho umučení.

V 5. století město obsadili Burgunďané.

V roce 589 biskup Heliodor přemístil do Sionu biskupství z Martigny. V Sionu pak byla vybudována opevněná sídla Tourbillon a Valére. Zřejmě v 6. století byla ve svahu postavena také první katedrála.

Počátkem 10. století bylo město obehnáno kamenným opevněním. Roku 999 získalo Sion pod správu tehdejší hrabství Wallis. V 11. století byl postaven kostel St. Catherine (sv. Kateřiny), pozdější kostel Valère.

Pravděpodobně již roku 1100 byl na troskách římských lázní a kostela postaven kostel St. Theoduls. Z poloviny 12. století pochází také první předchůdce Valère. Roku 1179 uzavřel biskup Kuno smlouvu s Williamem z Turnu, která měla za následek vytvoření nezávislého centra vlády v Sionu. Již ve 12. století byl postaven kostel, který složil jako biskupský a farní, a Věž čarodějnic.

Dohoda z roku 1217 pak udělovala městu první svobody včetně různých obchodních práv. Již roku 1269 měli zdejší měšťané prokazatelně svou vlastní městskou radu, kterou řídilo 12 koncilů. Ve 13. století, pravděpodobně okolo roku 1297, byl biskupem Bonifácem de Challantem postaven hrad Tourbillon. Došlo také k výstavbě hradů Majorie a Vidomnat, ve kterých pak žili biskupové. Naopak Valère byl v té době spíše vesničkou a z této doby pochází také první písemná zpráva o kostelu St. Theoduls.

Roku 1338 byla Sionu potvrzena existující práva a svobody a o rok později byla potvrzena biskupem. Roku 1339 také císař Ludvík Bavorský povýšil Sion na svobodné říšské město. Význam města postupně rostl a v polovině 14. století již bylo díky obchodní stezce přes Simplonský průsmyk významným centrem obchodu. Spory o různá území ve Wallisu však ve 3. čtvrtině 14. století přinesla do města drancování, ekonomický úpadek a roku 1348 i morovou epidemii. Biskup Witschard Tavel se s podporou Savojů snažil snížit vliv opatství a roku 1352 byl Sion savojskými hrabaty dobyt a vyplněn. V roce 1373 biskup od rodiny Greysierů koupil většinu panství zpět a usídli se na hradě Majorie. V roce 1384 byl Sion znovu napaden a vyplněn. Během 14. století došlo ke zničení biskupského/farního kostela a jeho funkci převzal kostel sv. Petra. Zničen byl také kostel St. Theoduls. Pravděpodobně roku 1390 pochází varhany v kostele Valère.

Obyvatelé města se snažili hájit svá práva a roku 1414 byly schváleny nové zákony, ale Sion byl i nadále dějištěm vyřizování mnoha neshod se zbytkem Wallisu i se Savojskem. Roku 1418 byl Sion vypleněn během takzvané vzpoury proti místní šlechtické rodině Raronů. V roce 1435 dostala městská rada právo podílet se na jmenování biskupa. Ve 2. polovině 15. století byl biskupský/farní kostel přebudován. Roku 1466 byl založen cech kameníků, kovářů a zedníků. K dalším bojům na území Sionu došlo roku 1475 za Burgundských válek. Až po roce 1475, po porážce Savojska, se situace částečně uklidnila poté.

V letech 1510 – 1516 nechal biskup Matthew Schiner postavit nový kostel St. Theoduls. V roce 1525 vznikl cech pekařů a roku 1527 cech soukeníků a krejčích. V 16. století se ve Wallisu usadilo mnoho německy mluvících obyvatel a Sion byl téměř úplně germanizován. Městské dokumenty byly do roku 1540 psány latinsky, poté německy. Roku 1550 byl pro pocestné a obchodníky založen Hostinec U bílého kříže.

V roce 1602 byl založen cech ševců a koželuhů. Roku 1610 mělo město necelé 2.000 obyvatel. Postupně se rozrůstala protestantská komunita. Roku 1631 založili kapucíni klášter a v roce 1636 klášterní kostel. V letech 1657 – 1665 byla na Grand-Pont postavena nová radnice. Roku 1688 byl vedle radnice postaven hostinec U Zlatého lva.

V roce 1734 byla založena jezuitská škola. Roku 1788 vypuknul ve městě velký požár, který poškodil hrady a zničil 115 z tehdejších 284 domů. Dne 5. března 1798 bylo v důsledku francouzské revoluce území obsazeno. Dne 17. května bylo povstání potlačeno a Sion byl vypleněn. Kostel St. Theoduls se ještě roku 1798 stal farním kostelem nového frankofonního obyvatelstva. Roku 1799 byl Sion znovu vyplněn.

Pro zajištění míru byl roku 1801 Sion obsazen generálem Louisem Marie Turreauem de Garambouville a o rok později Napoleon Bonaparte vyhlásil První francouzskou republiku. V roce 1806 byl zbořen kostel sv. Petra, který stál ve svahu na místě první katedrály. Roku 1810 byl Sion připojen k Francii. Po porážce Napoleona v prosinci 1813 Sion okupovali Rakušani. Dne 4. srpna 1815 se kanton Wallis stal součástí Švýcarské konfederace. Roku 1830 byly zbořeny městské hradby, město se začalo rozvíjet, byly stavěny nové ulice, říčka Sionne byla svedena pod zem a došlo i na regulaci toku řeky Rhôny. V roce 1838 byla postavena budova úřadu vlády, v letech 1839 – 1840 biskupský dům a roku 1842 vila Aymon. Při začátku občanské války Sonderbund byl Sion obsazen vojáky Horního Wallisu a v listopadu 1847 i vojsky federálními. Roku 1866 došlo k výstavbě vily Philippe de Torrente, v roce 1874 Velkého semináře, v letech 1891 – 1892 Kolegia a 1892 – 1895 zbrojnice.

V roce 1907 byl hrad Tourbillon prohlášen historickou památkou. Roku 1947 byl komplex Majore-Vidomnat přeměněn na uměleckou galerii. Dne 17. ledna 1968 se k Sionu připojila obec Bramois. Roku 1987 byl kostel Notre Dame de Valère vysvěcen na baziliku.

V roce 2007 došlo k renovaci hradů Majorie a Vidomnat. Dne 1. ledna 2013 se k Sionu připojila obec Salins.

Nejvýraznější dominantou města jsou dva výrazné vrcholky, na nichž stojí hrad Tourbillon a opevněná bazilika Notre Dame de Valère. Hrad pochází ze 13. století, ale do dnešní doby se dochovala pouze část hradeb, kaple s nástěnnými malbami a ruiny několika budov. Bazilika je obehnaná mohutnou zdí a její dominantou je vysoká a mohutná hranolová věž. V interiéru se nacházejí varhany z přelomu 14. a 15. století, které jsou nejstaršími stále hrajícími varhany světa. K Valère vede cesta podle kaple Chapelle de Tous les Saints ze 14. století. Na svazích se nachází základy římských hradeb, vinice a pod kopci hrady Majorie a Vidomnat. Ve městě najdeme zbytky opevnění a takzvanou Věž čarodějnic, která pochází z 12. století. Nejvýznamnější církevní památkou města je katedrála Notre Dame du Glarier (Panny Marie Štěrkové) z 11. století, jejíž součástí je zvonice, a kostel sv. Theodula ze 16. století. Významná je také radnice ze 17. století, jejíž základy jsou však mnohem starší. Najdeme zde také několik muzeí, to nejstarší z nich bylo založeno již roku 1505.