CZ-MILKA.net

Francie - Paris

Paříž je největší a hlavní město Francie. Leží v severní části Francie na řece Seině a mnoha říčkách a potoků na ploše 105 kilometrů čtverečních. Žije zde přes dva miliony obyvatel, pařížská aglomerace jich však má přes 10 milionů.

Počátky osídlení sahají do období mezolitu, tedy až 8000 let před počátek našeho letopočtu. Archeologické nálezy potvrzují osídlení i ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. 200 let př. n. l. zde galský kmen Parisiů založil opevněné sídliště Lutetia. Její existence je doložena k roku 53 před naším letopočtem. Město tehdy mělo akvadukt pro zásobování vodou, amfiteátr i mnohé paláce.

Ve 3. století byli na návrší popraveni tři křesťané. Hora se pak začala nazývat Horou mučedníků, tedy Mons Martyrium, z čehož později vznikl název Montmartre. V 70. letech 3. století čelila Lutetia nájezdu Germánů, kteří ji okolo roku 280 vypálili. Obyvatelé se usadili kolem Cité, kde založili nové město. Z roku 308 pochází první zmínka o názvu Paříž. Roku 475 byl na památku Diviše, jednoho z mučedníků, postaven kostel, který byl později přestavěn na bazilku Saint-Denis.

Roku 502 byl založen klášter zasvěcený sv. Petrovi a Pavlovi. O 6 let později se Paříž stala hlavním městem Franské říše. Okolo roku 540 došlo na vrcholku Cité k výstavbě katedrály Saint-Étienne. V 70. letech 6. století se za Chilpericha I. stala Paříž součástí království Neustrie. V 7. století byl králem Dagobertem I. založen benediktýnský klášter. Na konci 8. století za Karla Velikého Paříž ztratila význam. V 9. století se stala cílem nájezdů Vikingů a byla několikrát vypálena. V letech 845, 856 – 858, 861 a 869 byla Paříž cílem normanských útoků. Roku 870 byly na obranu Paříže postaveny mosty Grand-Pont a Petit-Pont. V roce 886, 887 a 889 se Normané pokusili o další nájezdy, ale neuspěli. Od 9. století nesl klášter sv. Petra a Pavla jméno své zakladatelky sv. Geneviève. V 10. století byly stavěny další městské hradby. Roku 978 obléhal město císař Ota II., ale město se pod vedením hraběte Huga Kapeta ubránilo. Ten byl roku 987 zvolen králem a z Paříže udělal sídelní město.

Okolo roku 1300 již mohlo žít v Paříži až 200.000 obyvatel. Roku 1306 byli z města vyhnáni všichni židé a o rok později začal král vystupovat také proti templářům. Přesto již ve 20. letech 14. století měla Paříž čtvrt milionu obyvatel. Na jaře 1326 zničila povodeň všechny mosty na ostrov Cité, který byl pak obsluhován pouze loděmi. Roku 1345 byla dokončena výstavba katedrály Notre-Dame. V letech 1348 – 1350 zde řádila morová epidemie, jíž podlehla asi čtvrtina obyvatel. V letech 1356 – 1358 byl postaven hliněný val, který byl později zpevněn vodním příkopem. V letech 1306-1363 a znovu v letech 1366-1369 bylo město postiženo morovou epidemií. V letech 1370 – 1382 byla postavena pevnost Bastila, která se stala součástí hradeb. V roce 1374 v Paříži opět řádil mor, znovu pak v letech 1379-1380, roku 1382 a na přelomu století v letech 1399-1401.

Přes všechna opatření byla Paříž roku 1418 dobita a král Karel VII. získal Paříž zpět až roku 1436.

Král František I. shromažďoval díla různých umělců a založil tím významnou sbírku obrazů. Roku 1530 založil vysokou školu Collège de France a roku 1533 započal s výstavbou radnice. Město bylo plné náboženských rozbrojů a při takzvané bartolomějské noci roku 1572 bylo upáleno asi 2.500 hugenotů. Až roku 1594 se králi podařilo Paříž převzít a rozbroje uklidnit.

Král Jindřich IV. Navarrský v roce 1607 dokončil první kamenný most Pont Neuf, dal zbudovat náměstí Place des Vosges a Place Dauphine. Král Ludvík XIII. zbudoval klášter Val-de Grâce, Lucemburský palác, palác Palais Royal nebo botanickou zahradu Jardin des Plantes a nechal rozšířit hradby. Za vlády Ludvíka XIV. získala Paříž nemocnici Invalidovnu, observatoř, osvětlení i vodovod, na místě zbořených hradeb byly zbudovány široké ulice. Roku 1682 král přesídlil do zámku ve Versailles.

Roku 1764 byla podle plánů Jacquea Germaina Soufflota zahájena výstavba klášterního kostela Pantheonu. V letech 1785 – 1788 byla kvůli vybírání daní Paříž obehnána zdí Mur des Fermiers généraux. Roku 1789 začala útokem na Bastilu velká francouzská revoluce a v roce 1793 byl král Ludvík XVI. na náměstí Place de la Révolution, dnešním Place de la Concorde, popraven. Roku 1795 byla Paříž rozdělena na 12 obvodů. Napoleon Bonaparte zde nechal zbudovat Vendômský sloup i světoznámý Vítězný oblouk.

Roku 1814 byla Paříž obsazena ruským carem Alexandrem I. a pruským králem Fridrichem III. V roce 1815 bylo po bitvě u Waterloo město znovu obsazeno. Roku 1830 se stal novým králem Ludvík Filip. Roku 1836 byl na náměstí Place de la Concorde vztyčen obelisk pocházející z egyptského Luxoru z období Ramesse II. V roce 1837 byla otevřena železnice z Paříže do Saint-Germain-en-Laye a o dva roky později i do Versailles. V letech 1840 – 1845 nechal král 5 kilometrů od města postavit 39 kilometrů dlouhé hradby zpevněné 94 baštami a 17 branami. Od roku 1843 jezdily vlaky do Orléans a Rouenu. Někdy v té době přesáhl počet obyvatel milionovou hranici. Proti králově vládě se roku 1848 vzedmula vlna protestů, která vyústila v únorovou revoluci. V 50. a 60. letech 19. století nechal Napoleon III. zbořit nevyhovující domy a ulice, nahradil je alejemi, širokými ulicemi, parky a samozřejmě novými domy. Vzniklo divadlo Théâtre de la Ville a Théâtre du Châtelet, kostel sv. Ambrože, sv. Augustina a Nejsvětější trojice, Boulogneský a Vincenneský lesík, park Parc Buttes-Chaumont, Parc Monceau nebo Parc Montsouris. Roku 1860 byla zbořena Mur des Fermiers généraux a k Paříži se připojilo 11 nových obcí. Roku 1871 byl zajat Napoleon III., přesto Paříž vzkvétala. V letech 1874 – 1885 proběhla 20 kilometrů od města výstavba hradeb a 336 pevnůstek a roku 1875 byla zahájena výstavba baziliky Sacré-Coeur. V lednu 1887 začala výstavba Eifellovy věže, která byla dokončena 2. dubna 1889. V roce 1894 byly v Sorboně obnoveny olympijské hry.

Roku 1900 se v Paříži konaly 2. letní olympijské hry a při příležitosti konání světové výstavy byl uveden do provozu první úsek metra mezi stanicemi Porte de Vincennes a Porte Maillot. Roku 1918 byla Paříž bombardována Němci. Roku 1919 byly zbořeny všechny hradby. V roce 1921 zde žily skoro 3 miliony obyvatel. V meziválečném období, roku 1924, se v Paříži konaly další letní olympijské hry. Roku 1940 byla Francie napadena Německem a 14. června byla Paříž obsazena. V červenci 1942 byly deportovány tisíce židů do koncentračních táborů. V letech 1943 a 1944 byla Paříž bombardována spojeneckými armádami. V červnu 1944 proběhla generální stávka, při které byla obsazena důležitá místa a 25. srpna byla Paříž osvobozena. Na místě zničených domů byly roku 1958 z popudu prezidenta Charlese de Gaulla postaveny budovy na La Défense. Roku 1973 byl otevřen mrakodrap Tour Montparnasse. Roku 1977 bylo otevřeno kulturní centrum Centre Georges Pompidou postsavené z popudu prezidenta Georga Pompidoua. Roku 1983 započala přestavba paláce Louvre, jejíž součástí se stala výstavba skleněné pyramidy. V roce 1989 byla otevřena Grande Arche na La Défense a Opéra Bastille na Place de la Bastille.

Z nejstarších městských památek jmenujme pozůstatky římských lázní, zbytky opevnění na rohu ulic Rue de l'Arbre-Sec a Rue de Rivoli enbo v ulici Rue des Jardins-Saint-Paul, z 1. poloviny 13. století pozůstatky Palais de la Cité i hrad Louvre, který má gotické základy. V období renesance vznikly mnohé paláce ve čtvrti Marais, pařížská radnice i kamenný most Pont Neuf. V barokním stylu byl pro kardinála Richelieua postaven Palais Royal, tedy Královský palác, vznikl také klášter Val-de-Grâce, Invalidovna a Observatoř. O něco mladší je Elysejský palác nebo slavný Pantheon, který s louží jako hrobka významných osobností a je zde uložen Pierre Curie a Maria Curie-Skłodowska, Alexandre Dumas starší, Victor Hugo, Jean-Jacques Rousseau, Voltaire či Émile Zola, Z počátku 19. století pochází Arc de Triomphe du Carrousel a o něco mladší je věhlasný Vítězný oblouk. Z konce 19. století pochází bazilika Sacré-Coeur, univerzitní budovy Sorbonny a také slavná 324 metrů vysoká Eiffelova věž. Z novější architektury jmenujme například mrakodrap Tour Montparnasse.

Za návštěvu stojí nejen čtvrť Montmartre s bazilikou Sacré-Coeur nebo slavným podnikem Moulin Rouge, ale také čtvrť Champs-Elysées pojmenovaná podle třídy Avenue des Champs-Élysées, se slavným Vítězným obloukem, egyptským obeliskem na Place de la Concorde či mostem Alexandra III., který vede k Invalidovně. Jedním ze zajímavých míst jsou také pařížské hřbitovy Père-Lachaise, Montparnasse či Montmartre, na nichž je pohřbeno mnoho významných osobností.