Zásmuky

Již v 10. století byla v Zásmukách postavena románská kaple, v jejíž těsné blízkosti byla později postavena tvrz.

První písemná zpráva o Zásmukách pochází z roku 1285. Tehdy zde stála tvrz Sulislava ze Zásmuk.

Až do konce 15. století byli majiteli zdejšího panství páni ze Zásmuk. Poté vlastnil Zásmuky Jindřich z Vojslavic, Oldřich Popel, Václav Popel a Štěpán z Ronovce.

Roku 1533 se majitelem Zásmuk stal Adam z Říčan. Nechal tvrz přestavět na renesanční zámek čtvercového půdorysu s otevřenými arkádami do nádvoří. Příkop byl zastavěn konírnami a divadlem. Zařídil také povýšení Zásmuk na město. Jeho syn Zdislav však panství zadlužil a proto byly roku 1584 Zásmuky prodány Janu Vchynskému z Vchynic.

Za třicetileté války bylo město několikrát vydrancováno. Zničené Zásmuky koupil Václav Michna z Vacínova, ale ihned v následujícím roce 1637 se majitelem stal Jan Rudolf ze Šternberka. V polovině 17. století, v roce 1653 zdědil Zásmuky Adolf Vratislav ze Šternberka, který nechal zámek přestavět barokně a nechal mu přistavět věž. Vystavěl hospodářské budovy a zřídil park. Roku 1694 nechal Adolf postavit barokní klášter a kostel sv. Františka z Assisi.

Asi roku 1700 byla u zámku zřízena barokní umělá jeskyně. V roce 1729 získal zámek František Filip ze Šternerka. Od roku 1786 ho vlastnil Filip Kristián ze Šternberka a poté Leopold ze Šternberka.

Počátkem 19. století Zásmuky vlastnil František Josef Šternberk, který provedl další stavební úpravy zámku. Nejvýraznějším stavebním zásahem bylo zazdění části otevřených arkád. Dalším majitelem Zásmuk byl Jaroslav ze Šternberka a poté jeho syn Leopold Šternberk.

Roku 1902 byla zbořena románská kaple. Na jejím místě byl postaven farní kostel. Zároveň byla Leopoldem zahájena poslední přestavba zámku. Byly opraveny střechy, fasády i interiéry. V 1. polovině 30. let žil na zásmuckém zámku Leopoldův syn Leopold, ale roku 1937 zámek opustil. Odmítl přijmout německé občanství, takže jeho majetek byl za trest využíván Němci. Zásmucký zámek sloužil jako archiv zbraní SS. Roku 1945 byl majetek Šternberkům vrácen, ale v roce 1948 jim byl zkonfiskován. Roku 1949 zámek převzala československá armáda, která zde zřídila sklady. V roce 1982 vypukl ve velkém sále požár, který se rozšířil na celé severovýchodní křídlo zámku. Zámek pak nebyl opraven a rychle chátral. Roku 1992 byl v restituci vrácen dědičce posledních majitelů Dianě Šternberkové. Ta započala s rekonstrukcí.

Zámek se nachází na západní straně náměstí. V zámeckém parku se dochovala část středověkého opevnění s parkánem a východně od zámku se nachází barokní umělá jeskyně, takzvaná grotta.

Do zámku se vstupuje průjezdem v čtyřpatrové hranolové věži, která je součástí patrového křídla hospo-dářského dvora. Samotný zámek je trojkřídlý, přičemž čtvrtou stranu tvoří nízké spojovací křídlo. Zámek je dvoupatrový. Dominuje mu štíhlá hranolová věž v severovýchodním rohu nádvoří. Ve sklepení zámku jsou k vidění pozůstatky středověké tvrze.

V interiérech zámku se nacházejí výstavní prostory seznamující návštěvníky s historií města. Zámek využívají i místní organizace a pro četné výstavy výtvarníci.