Sychrov
Původně to bylo raně barokní, prosté jednopatrové zámecké stavení postavené v letech 1690 - 1693 rytířem Lamottem z Frintroppu. Od roku 1740 byl Sychrov ve vlastnictví Valdštejnů.Ferdinand Valdštejn zámek roku 1820 prodal Karlu Aloisu Rohanovi. Jeho syn kníže Camille Rohan zděděné sídlo postupně od roku 1822 do roku 1862 rozšířil a přestavěl, z části za účasti architekta Bavera (od roku 1847), Gruebera a Josefa Pruvota, který tu působil od roku 1851 do konce. Roku 1822 byl zámek zvýšen o druhé patro a prodloužen po obou stranách, současně, od roku 1820, byl zřizován park. Roku 1834 byla zvýšena volná budova koníren na západní straně na patrové křídlo s hlavní branou do nově vytvořeného nádvoří, obklopeného zámkem, konírnami a novými dlouhými bočními patrovými křídly. V letech 1847 - 1849 bylo novogoticky upraveno severní křídlo. V letech 1852 - 1862 vybudoval Pruvot nové kamenné průčelí východního zahradního křídla v romantické gotice, s volným schodištěm do parku, a na jeho bocích postavil věže - po severní straně "Bretaňskou", válcovou s ochozem, po jižní straně "Rohanskou" - hranolovou s atikou. Další menší válcové věže byla postaveny na dalších dvou západních nárožích zámku. Areál zámku, ohraničený novou zdí, byl přístupný vnější branou s nízkými hranolovými vížkami s cimbuřím. V letech 1856 - 1862 byla v romantické gotice postavena nová zámecká kaple, schodiště, byly upraveny komnaty, vybudovány hospodářské budovy. Zároveň byl upraven zámecký park, do něhož byla už roku 1833 zavedena voda z Mohelky.
Roku 1945 se zámek stal státním kulturním majetkem. Část Sychrova je od roku 1952 přístupná veřejnosti.