Hluboš

V místech dnešního hlubošského zámku stávala v dávné minulosti dřevěná palisádní tvrz.

Na místě staré dřevěné tvrze byla později postavena zděná tvrz obehnaná hradbou, příkopem a uzavřená bránou. Sloužila také jako trezor pro zdejší obyvatele, kteří si zde ukládali cennosti.

V 10. století patřila Hluboš Slavníkovcům. Roku 995 byl v Libici u Poděbrad rod Slavníkovců vyvražděn a Hluboš získal rod Přemyslovců.

Přemyslovci pak Hluboš za odměnu darovali Buzicům.

V polovině 13. století je jako majitel Hluboše doložen Oldřich Zajíc. Ten vlastnil i hrad Valdek a Hluboš byla za jeho vlády součástí valdeckého panství.

Na konci 14. století se Hluboš osamostatnila. Zbraslav z rodu Buziců se jako první začal psát „z Hluboše“.

V 15. století byla Hluboš často prodávána a zastavována a postupně chátrala.

Roku 1618 nastalo stavovské povstání a poté třicetiletá válka. Zámek byl v té době zpustlý.

Zřejmě počátkem 18. století byla tvrz přebudována na zámek. Roku 1735 prodali Bechyňové z Lažan zámek slezskému hraběcímu rodu Hochbergů z Hennersdorffu. Ti nechali celý zámek ve 2. polovině 18. století zbořit. Na jeho místě pak dali zbudovat nový zámek. Finance na výstavbu zámku jim však nepostačovaly, takže Hochbergové dali nově postavený zámek do loterie. Majitelé panství se pak opět v rychlém sledu střídali.

Roku 1872 koupil zámek bavorský kníže Karel Bedřich Oettingen-Wallerstein, který ho nechal zvětšit. Později byl zámek přestavěn v pseudorenesančním stylu.

V letech 1920 – 1921 využíval zámek jako své pronajaté letní sídlo prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Roku 1925 se zámek stal majetkem státu, ale obratem ho koupil továrník z Příbrami Josef Kolařík. Jeho potomci vlastnili zámek až do roku 1948, kdy jim byl zkonfiskován. Poté se na zámku objevily kasárna, střední odborná škola s internátem, politická škola a také ubytovna pro dělníky. Po roce 1989 byl zámek vrácen v restituci potomkům posledního majitele.

Od roku 2001 je v zámku instalována expozice přibližující historii zámku, heraldiku a panovnické a státní symboly a také pobyt prezidenta Masaryka na zámku.

Zámek je obklopen parkem o celkové rozloze 3 hektary. Zámecká budova je dvoupatrová, trojkřídlá. Na východě na zámek navazuje kaple sv. Kříže. Hlavní jižní průčelí je zdobeno rizalitem a velkým schodištěm. Na severní straně zámku se nachází prosklená arkáda s terasou.

Ve středním traktu zámku se nachází expozice přibližující návštěvníkům pobyt prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na zdejším zámku. Nachází se zde Masarykova pracovna, salonek Charlotty Garrigue Masarykové, jídelna, velký koncertní sál a lovecký salonek. V horním patře zámku je apartmá posledního majitele zámku. Nachází se zde jídelna, společenský salon, ložnice, kuchyňka a pokojíček. V zámku se nachází také další dobové místnosti, heraldická expozice, expozice o historii zámku.