Boskovice

Zámek se nachází nad jižním okrajem města Boskovice na konci Hradní ulice.
Boskovice začali v roce 1682 stavět ještě jako dominikánský klášter Jan Bohuš ze Zástřizl a jeho choť Zuzana, která se později provdala za Valtera Xavera Dietrichštejna. Ke klášteru náležel i kostel, který však zmizel beze stopy. Klášter však byl Josefem II. roku 1784 zrušen a František z Dietrichštejna jej odkoupil jako továrnu.
Až František Xaver Dietrichštejn jej v letech 1819 - 1826 přestavěl na jeden z nejkrásnějších empírových zámků na Moravě. Jako autor projektu je uváděn Josef Esch.
Zámek se nachází v přírodně krajinářském parku založeném po dokončení stavby. Ve snížené poloze východně od zámku byl roku 1829 vystavěn rozlehlý skleník s arkádami. Ještě hlouběji v zahradě byla v 70. letech 19. století vystavěna novogotická jízdárna.
Dvoupatrová dvoutraktová čtyřkřídlá budova obestupuje pravidelný obdélný dvůr. Výrazné hlavní průčelí čtyřkřídlé dvoupatrové budovy je členěno na široké terase v úbočí hradního návrší.
Fasáda zámku je dělena kordónovými římsami. Okna v patrech jsou obdélníková, v prvním patře mají navíc nadokenní římsy.
Vjezdový otvor s půlkruhovým záklenkem vede do trojlodní síně a odtud je vstup na dvůr a do monumentálního schodišťového útvaru se sloupy a pilíři. Obě patra středního rizalitu východního křídla zabírá sál.
K zařízení zámku patří klasicistní nábytek, kamna, užitkové a dekorační nádobí ze skla a porcelánu, anonymní portréty Ditrichštejnů.
Roku 1993 byl zámek navrácen rodině Mensdorff-Pouilly.