Kostelec nad Černými Lesy

V místě knížecího zámku v Kostelci nad Černými lesy stál podle pověsti valem opevněný kostel, který zde nechal zbudovat svatý Vojtěch z rodu Slavníkovců.

Jisté však je, že zdejší zámek byl původně gotickým hradem. Jeho podoba se však do dnešních dob nedochovala, ale pozůstatky gotického zdiva se dochovaly ve sklepení pod severním zámeckým křídlem.

Z roku 1325 pochází první písemná zpráva o hradě. Další písemná zpráva o Kostelci nad Černými lesy pochází z roku 1348. Odtud také víme, že v 1. polovině 14. století patřil královské komoře.

Na konci 15. století hrad vlastnili Slavatové z Chlumu a Košumberka. Již roku 1494 se v písemnostech objevuje zmínka nikoli o hradu, ale o zámku.

V roce 1547 byl majitelům zámek zkonfiskován císařem Ferdinandem I. O dva roky později byl prodán Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic. Na podzim téhož roku byl však zámek výrazně poškozen požárem a většina zámeckých budov musela být stržena. Jednou z mála budov, která se zachovala, byl obranný barbakán. Jaroslav Smiřický zde roku 1562 nechal italským architektem Ulricem Aostallim postavit čtyřkřídlou renesanční zámeckou budovu, která měla sloužit pravděpodobně jako lovecký zámek. Když Aostalli stavbu opustil, měl zámek dokončené pouze tři nárožní zámecké věže, ale čtvrtá severovýchodní nebyla dokončena. V letech 1568 – 1569 byla postavena goticko-renesanční zámecká kaple sv. Vojtěcha.

Od roku 1614 zámek vlastnil Jan Albrecht Smiřický. Ten se však v roce 1618 zúčastnil pražské defenestrace a jako trest za tuto troufalost mu byl roku 1621 majetek zkonfiskován. Za třicetileté války byl také zámek vážně poškozen. Od roku 1626 vlastnili zámek Lichtenštejnové.

Roku 1726 byl u cesty na Český Brod postaven zámecký špitál. V letech 1750 – 1756 nechala kněžna Marie Terezie Savojská přestavět zámecké průčelí. Roku 1759 prošly budovy barokní přestavbou pod vedením Josefa Jägera. Ten dostavěl čtvrtou severovýchodní věž.

V zámku sídlil okresní soud, později přibyly ještě úřady velkostatku a byty. V souvislosti s tím musely proběhnout stavební úpravy, které zámek značně poškodily. Nevhodné využívání zámku způsobilo, že byl roku 1919 ve velmi špatném stavu. Až do roku 1933 byl zámek vlastnictvím Lichtenštejnů. V roce 1935 se stal majetkem Vysoké technické školy lesního inženýrství, pozdější Vysoké školy zemědělské, nynější České zemědělské univerzity v Praze.

Školní lesní podnik České zemědělské univerzity vlastní zámek dodnes. Zámecký areál není přístupný veřejnosti.

Do zámku se vstupuje od jihu po malém mostě přes příkop a bránou s dvoupatrovou věží a znaky zámeckých stavitelů, v jejíchž zdech jsou dochovány zbytky původního hradu a která je součástí původního, dodnes z části dochovaného, barbakánu. Na vstupní bránu navazuje částečně asymetrické čtyřkřídlé předzámčí sestávající z hospodářských a správních budov svírající nádvoří.

Vstup do zámku je od jihovýchodu po kamenném mostě s barokními vázami, který překlenuje zámecký příkop, další pozůstatek gotického hradu. Příkop a uměle sypaný val obklopuje celý zámek. Hlavní zámecká budova je čtvercového půdorysu, čtyřkřídlá, dvoupatrová. Celý zámek má sgrafitovou fasádu. V nárožích zámku se nachází mohutné polygonální věže. Jižní křídlo má dochovanou dvoupatrovou renesanční arkádovou lodžii. Centrem zámku je čtvercové nádvoří.

Severovýchodně od hlavní budovy se na valu nachází goticko-renesanční zámecká kaple sv. Vojtěcha, která je ze zámku přístupná zastřešenou chodbou vedoucí přes příkop. Kaple je jednolodní. Na severní straně kaple stojí dvoupatrová hranolová věž. Její interiérové vybavení je původní. V současnosti je využívána jako koncertní síň.

Severovýchodně od zámku u silnice vedoucí do Českého Brodu se nachází bývalý zámecký špitál. Na druhé straně silnice stojí bývalý panský špýchar.