Rychnov nad Kněžnou

Pod kostelem Nejsvětější Trojice bylo již roku 1670 stavebně upravováno místo. V letech 1676 - 1690 zde byl hrabětem Františkem Karlem Kolovratem postaven zámek. V letech 1713 - 1727 byl zámek za hraběte Norberta a Františka Josefa Kolowrata rozšířen a zvýšen. Pracovalo se pravděpodobně podle návrhu J. Santiniho. Roku 1936 byl zámek opraven O. Hányšem.
Vlastní zámek je čtyřkřídlý, jednopatrový s polopatry nad střední částí všech křídel. Zámek má mansardovou střechu. Nad středním polopatrem a po stranách jsou vikýře. Stojí kolem čtvercového nádvoří.
V nádvoří v přízemí tří křídel se nachází rustikované pilířové arkády sklenuté křížovými klenbami. Hlavní průčelí je rozšířeno nízkými křídly vedoucími k odsazeným hranolovým věžím po stranách. V patře jsou obdélná okna a v ose tří křídel tři rustikované pilířové arkády. Místnosti v přízemí zámku jsou vesměs sklenuty, ale patro je plochostropé.
Budovy kolem druhého, severního nádvoří zámku jsou přízemní. Nachází se zde barokní kašna s heraldickou kolowratskou orlicí.
Podél severozápadní strany zámku je terasa na níž se nachází francouzská architektonická zahrada. V zahradě najdeme dva pavilóny. Jsou otevřené Jako sala terrena, s obrazy krajin z 19. století. Na protilehlé jihovýchodní straně stojí rozlehlá jízdárna. Je barokní, z roku 1727 a se zámkem je spojena krytou chodbou.
Ze severozápadního křídla zámku vede zahnutá, krytá přízemní chodba založená roku 1676 ke kostelu Nejsvětější Trojice. Uprostřed ní se nachází barokní Kaple sv. Kříže ze začátku 18. století.
Největší pozoruhodností zámku je zámecká obrazárna, jejímž základem je proslulá kolowratská galerie - rodová galerie ze 16. a 17. století. Jsou zde zastoupena vynikající díla českých i evropských mistrů, převážně z období baroka. Dále je v zámku také kolowratská knihovna s řadou rukopisů od 13. století a prvotisků z let 1481 - 1500 a Muzeum Orlických hor a Podorlicka.