Velké Březno

Ve Velkém Březně se nacházela tvrz později přebudovaná na hrad. Ten se později stal součástí poplužního dvora.

Roku 1716 se majitelem Velkého Března stal Filip Zikmund z Dietrichsteina, který ho odkázal své dceři Ernestině. Ta se provdala za Ferdinanda Bonaventuru z Harrachu, který roku 1733 nechal v části bývalého dvora postavit zámek. Ten měl obdélný půdorys, zřejmě byl dvoupatrový s patry oddělenými římsou, zastřešený mansardovou střechou a ozdobený polygonální věžičkou.

Roku 1841 koupil Velké Březno hrabě Karel Chotek. Možná teprve on nechal původně jednopatrový zámek zvýšit o patro. V letech 1842 – 1845 pak nechal na pravém břehu Labe vystavět podle plánů architekta Foerstera empírovou vilu, pozdější zámek. Od roku 1885 byla vila podle plánů Ernsta Fleischera přestavována do romanticky novorenesanční podoby, čímž dostala podobu zámku.

Přestavba byla dokončena až v roce 1910 a původní podoba zámku se zásadně změnila. Zámek byl obdélný, patrový, s hranolovou věží, výrazným štítem, balkónem a čtyřmi nárožními věžičkami. Po skončení 2. světové války byl zámek zestátněn a sloužil jako dětský domov a jako politická škola Komunistické strany Československa.

Ve starém zámku dnes sídlí domov důchodců, ale nový zámek je ve správě Památkového ústavu v Ústí nad Labem a je přístupný veřejnosti. V jeho interiérech se nachází expozice dokládající zdejší venkovský život šlechtické rodiny Chotků. Návštěvníci mohou při své návštěvě spatřit jídelnu s dřevěným obložením, chodbu, knihovnu se 6.500 svazky, dámskou a pánskou ložnici, pracovnu, předsíň, hlavní schodiště, hlavní (nebo také velký či taneční) sál s krbem a štukovou výzdobou a dámský salón, hudební salón s obrazy členů rodiny Chotků, pánský salón a výstavní salón.

Zámek je obklopen anglickým parkem o rozloze 5 hektarů, který zahrnuje i malý francouzský park s kašnou. V parku se nachází na 130 vzácných keřů a stromů.