Benátky nad Jizerou

Vznik panského sídla v Benátkách nad Jizerou souvisí s úpadkem hradu Dražice, k jehož panství Benátky náležely. V roce 1512 koupil dražické panství Bedřich z Donína, přenesl hlavní sídlo do Benátek nad Jizerou. Po roce 1526 zde zahájil stavbu z počátku pozdně gotického, později už renesančního zámku, na zříceninách gotického kláštera založeného ve 14. století a zničeného roku 1420. Z konce století pochází bohatá sgrafitová výzdoba části fasád. Město i celé panství zaznamenalo za Donínů, kteří se již psali "na Benátkách", nebývalý rozruch.

V roce 1599 bylo panství prodáno Rudolfu II. V jeho době působil na zámku dánský astronom Tycho de Brahe, který zde dal díky císařově štědrosti budovat observatoř a přestěhoval sem svou knihovnu i většinu přístrojů. Dnes je zde pamětní síň.

V roce 1648 získal benátské panství Jan Wörth, který přistavěl ke starému renesančnímu zámku nové barokní křídlo. Po požáru v roce 1656 byl zámek vážně poškozen a po řadu let nebyl udržován. Teprve na konci 17. století došlo k úpravám v barokním stylu a ke stavbě nového jihovýchodního křídla. O sto let později dala zámku přibližně dnešní vzhled vrcholně barokní přestavba vstupního křídla.

Za Thunů byly ve druhé polovině 19. století prováděny poslední stavební úpravy benátského zámku, které se projevily nákladným vybavením interiérů a úpravami zámeckého parku.

Palác je tříkřídlý, orientovaný k severu, nesourodý, jedno až dvoupatrový. Zevně, v přízemí obou křídel se nachází sgrafitová rustika.

Na východní fasádě západního křídla se zazděnými arkádami se nachází sgrafita z roku 1599: dole nad sgrafitovou rustikou pás loveckých výjevů, ve 2. patře iluzivní arkády vyplněné ozbrojenými figurami.

Severní křídlo je zakryto po celé nádvorní délce barokní přístavbou s arkádami, uvnitř na původní fasádě se nachází renesanční rustika. Na zdi nádvoří proti severnímu křídlu najdeme 6 pískovcových figur z okruhu Matyáše Bernarda Brauna a z 3. desetiletí 18. století, přenesených ve 2. polovině 18. století z Lysé.

V interiérech zámku se nachází působivé dvouramenné rokokové schodiště od F. Hegera. V tzv. "Růžovém salonku" se nachází původní rokokové nástěnné malby z 2. poloviny 18. století.