Bruntál

Město Bruntál bylo založeno již před rokem 1223. V severozápadní části města byl poté, někdy ve druhé polovině 13. století, založen hrad. Celé město bylo navíc obehnáno hradební zdí, jejíž severní a západní část tvořilo opevnění hradu. Hrad byl chráněn parkánem a příkopem.
Roku 1405 bylo bruntálské panství rozděleno, hrad však v písemnostech nebyl uveden. Ve 2. polovině 15. století získali zástavní držení páni z Vrbna. Roku 1467 se již z Bruntálu píše Jan z Vrbna.
První písemná zmínka o hrsdu pochází až z roku 1506, kdy je hrad uveden ve smlouvě o prodeji panství Hynkovi a Janovi z Vrbna. Páni z Vrbna do Brutálu přesídlili, protože v jeho okolí se nacházela četná naleziště drahých kovů. Tyto doly na měď, olovo, stříbro i zlato získali koupí. Rod pánů z Vrbna tak rychle bohatnul a proto byl roku 1556 hrad přestavěn. Kvůli přestavbě však ve městě vznikla řada nepokojů a město ztratilo svá privilegia, která obnovil až roku 1568 další z pánů z Vrbna. V té době měl hrad jeden vícepatrový a podsklepený hradní palác, který stál u západní městské zdi a od města byl oddělen pouze zaoblenou hradební zdí. U severní zdi byly postaveny místo původních dřevěných kamenné hospodářské budovy. K rozsáhlým změnám došlo za Hynka staršího z Vrbna, který roku 1592 na hradě zřídil protestantskou tiskárnu. Později nechal hradní palác prodloužit až k průčelní hradbě a u západní části průčelí obráceného k městu začal budovat nový palác. Jelikož prostor hradu byl velmi malý, byl tento palác stavěn vně hradby a ta se tak stala nádvorní zdí. Tyto i další úpravy, včetně arkádové galerie, vytvořily z malého hradu renesační zámek.
Hynkův syn Jan dostavěl průčelní palác po celé délce hradby. Rozdíl nestejné výšky podlaží byl eliminován pomocí schodišťové věže, která byla postavena ve středu průčelí. V přízemí průčelního paláce byla také zřízena zámecká kaple. Místo hospodářských budov byl postaven další zámecký palác a celé nádvoří tak bylo obehnáno stavbami. Nejednotné stavby byly sjednoceny pomocí jednopatrových arkádových ochozů. Další přestavby postihly i hlavní zámeckou věž. Již před rokem 1608 byly všechny přestavby ukončeny. V tomto roce Jan zemřel a majetek získal jeho syn Hynek. Od jeho syna Jana koupil zadlužené panství od bruntálských pánů z Vrbna Jan z Vrbna, který náležel k heraldické větvi tohoto rodu. Jelikož se však účastnil stavovského povstání, bylo mu panství zabaveno a poté prodáno rádu německých rytířů. Za třicetileté války bylo město třikrát dobýváno a velké škody byly napáchány i na zámecké budově. Opravy zámku byly započaty až roku 1652. Ve zdech však přesto zůstávaly praskliny, které způsobovaly značnou nestabilitu budov. Statické zabezpečení provedl až další zámecký místodržící.
Další stavební práce byly zahájeny až počátkem 18. století, kdy se začalo uvažovat o rozsáhlé přestavbě zámku. Války o rakouské dědictví stavební úpravy přerušily, došlo pouze ke stržení schodišťové věže. Další válka však zahájení stavebních prací oddalovala. Koncem této sedmileté války, roku 1761, byl vypracován posudek o stavu zámeckých budov. Roku 1766 byla zahájena přestavba zámku do současné podoby. Již rok po zahájení stavby byla nově vysvěcena upravená kaple. Nové okenní otvory sjednotily venkovní vzhled budov a průčelní fasáda byla bohatě ozdobena. Také podlaží staveb byla srovnána a byly tak odstraněny rozdíly ve výškách místností. Hlavní přestavba byla dokončena v rekordním čase, již roku 1769. Vnitřní úpravy zámku však pokračovaly ještě téměř třicet let. Zámek stojící na půdorysu tupoúhlého trojúhelníku s mírně vyboulenou průčelní přeponou (půdorys připomíná kruhovou výseč) tak získal současnou podobu. Koncem 18. století byl na nově koupených pozemcích a na místech starých budov zřízen anglický park.
V roce 1801 byla založena zámecká knihovna, která se rychle rozrůstala a nakonec dosáhla 23.000 svazků. V polovině 19. století ještě proběhly vnitřní úpravy zámku, ale již nedošlo ke změnám. Zámek nedoznal změn ani při úpravách koncem 19. století. Barokní styl zámku podtrhla kašna vybudovaná na nádvoří a roku 1894 byla ze starého pivovaru zřízena salla terrena.
Po vzniku Československé republiky byl zámek řádu německých rytířů zabaven a přešel do státní správy. K definitivní konfiskaci došlo až roku 1939 a majetek zrušeného řádu německých rytířů převzali nacisté. Roku 1945 přešel zámek do rukou státu a sloužil pro potřeby úřadů a kultury. Od roku 1957 sídlí na zámku muzeum a roku 1960 byly zámecké budovy zpřístupněny veřejnosti. V 80. letech 20. století proběhla rozsáhlá rekonstrukce zámku. V současnosti je zámek sídlem Okresního vlastivědného muzea v Bruntále. Krom zámku stojí za návštěvu nepochybně také anglický park o rozloze přes 2,5 hektaru, ve kterém se nachází zbytky městských hradeb, bašta, salla terrena a několik pískovcových plastik.