Bečov nad Teplou

Bečov nad Teplou je malé městečko uprostřed lázeňského trojúhelníku mezi městy Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Počátky souvisejí s obchodní stezkou, která tudy vedla. K její ochraně byl na skalní ostrožně nad říčkou Teplá založen rodem pánů z Oseka opevněný objekt se strážní a celní funkcí. Ten byl později přestavěn na gotický hrad. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1314. Roku 1387 udělil král Václav tehdejšímu majiteli Boršovi z Rýzmburka právo vybírat v Bečově clo. V pozdější době byl hrad renesančně přestavěn na takzvaný Pluhovský palác. Název dostal podle majitelů, kterými byli Pluhové z Rabštejna. Zbohatli těžbou kovů, což jim umožnilo zahájit rozsáhlou přestavbu. Došlo tak k největšímu rozvoji hradu. Při zmiňované přestavbě byl hrad obohacen kamennými portály a nástěnnými malbami. Nádvoří lemují Pluhovské domy a konírny. Roku 1547 změnil Bečov za dramatických okolností majitele. Došlo ke konfiskaci majetku. Roku 1656 vznikla před hradem k jeho vojenské ochraně mohutná polygonální věžice.
Když už nevyhovoval požadavkům pro obývání, byla roku 1752 zahájena stavba barokního zámku. Zámek byl dokončen roku 1753 a s hradem je spojen nádvořím. Jádro zámku je renesanční. Součástí zámku se stala také předsunutá věžice hradu, která se proměnila v dominantu zámku. Později se v drobném rozsahu uskutečnily romantické přestavby podle plánů Zítka a Mockrea. Od roku 1813 do konce 2. světové války vlastnil hrad a zámek rod Beaufort - Spontini. Princ Fréderic v polovině 19. století zvažoval přestavbu starého hradu. Pak od tohoto záměru ustoupil a místo něj nechal mezi lety 1861 – 1875 přestavět zámek. Do nově upravených interiérů nechal přivézt z Bruselu sbírky tapiséií, obrazů a zbraní. Od 70. let 20. století probíhala rozsáhlá rekonstrukce celého zámku.
Kolem zámku je upravená terasovitá zahrada s jezírkem a květinami. Při prohlídce zámku jsou vidět salony s dobovým nábytkem, gobelíny s biblickými výjevy, obrazová díla španělského malířství 16. a 18. století a také soubor grafických listů. Samoz-řejmostí je také staré sklo a porcelán. Pozoruhodná je zámecká knihovna s původními knihovními skříněmi. Za návštěvu stojí také kaple sv. Petra s kopulovitým modrým stropem posetým zlatými hvězdami. Za skrytými dveřmi jsou kamna. Kaple původně sloužila pro úschovu relikviáře.
Relikviář sv. Maura je to nejvzácnější hned po korunovačních klenotech. Jedná se o unikátní originál z konce 12. století nebo z počátku 13. století. V roce 1889 byl přivezen do Bečova. Roku 1945 nechal Heinrich Beaufort truhlu s relikviářem ukrýt a poté Bečov opustil. Relikviář se tak na dlouhou dobu ztratil. Záhadu kam zmizel se podařilo vyluštit až roku 1985, kdy byl nalezen pod podlahou hradní zámecké kaple. Relikviář je vyroben ze zlata a stříbra. Je dlouhý 138,5 centimetru, široký 42 centimetrů a vysoký 64,5 centimetru. Patří k takzvaným domečkovým relikviářům, kterých se na světě nachází pouze několik kusů. Jeho základem je jakýsi domeček ze dřeva, na který jsou měděnými hřebíčky s pozlacenými hlavičkami přibité v souvislé vrstvě plíšky ze zlata a stříbra, filigrány, emailové destičky, šperkové drahé kameny a staré antické gemy. V čele se nachází soška sv. Maura – mučedníka, který byl sťat mečem za to, že křtil pohany. Na opačné straně je soška Krista a okolo jsou sošky dvanácti apoštolů.
Při návštěvě Bečova nad Teplou je důležitá také návštěva samotného města. Na Zlatém vrchu se nachází kostel sv. Jiří. Nachází se zde kovářsky skvěle zpracovaná mříž u vstupních dveří do kostela a kované obrázky na dveřích. Na náměstí se nachází Muzeum nožů, zbraní, hraček a starých motocyklů.