Březnice

Již v 1. polovině 13. století byla v Březnici postavena gotická tvrz, která byla tvořena jednou dvoupatrovou a jednou jednopatrovou budovou a obvodovou zdí.

V 15. století vlastnil hrad Petr Zmrzlík ze Svojšína, který zdejší tvrz přestavěl. Za husitských válek byla březnická tvrz obléhána vojsky a dobyta, takže poté zůstala nějakou dobu neobydlená a až koncem 15. století byla částečně opravena.

Roku 1506 tvrz získali Malovcové z Chýnova a na Vimperce. Petr Malovec pak zahájil rozsáhlou rekonstrukci a přestavbu. Tvrz získala hradební zeď s baštami a vnější opevnění s vodním příkopem. Jelikož se však Petr zúčastnil povstání proti králi Ferdinandovi, byl mu majetek zabaven. Od roku 1548 byl majitelem Březnice Jiřík z Lokšan, který nechal hrad přestavět na renesanční zámek s fasádou zdobenou psaníčkovými sgrafity. Roku 1558 byla v zámku zřízena Lokšanská knihovna.

Po bitvě na Bílé hoře byla Lokšanům Březnice zkonfiskována. Roku 1623 se majitelem zámku stal Přibík Jeníšek z Újezda. Z jeho iniciativy vznikla raně barokní zámecká kaple Panny Marie, jezuitská kolej a kostel sv. Ignáce a Františka Xaverského.

Roku 1728 přešla Březnice na rod pánů Krakovských z Kolowrat.

V 19. století proběhlo několik menších úprav zámku. Posledními majiteli zámku se stali roku 1872 Palffyové z Erdödu. Ti nechali zbořit a upravit některé stavby a zámek ozdobili sgrafity.

Roku 1945 byl Palffyům zámek zkonfiskován a přešel do vlastnictví státu.

V zámku se nachází raně barokní kaple Panny Marie. V interiérech najdeme soukromé pokoje s reprezentačními prostory, mezi nimi četné barokní, rokové a empírové sály, hodovní sál, renesanční jídelna nebo africký salon. Nejcennější je renesanční Lokšanská knihovna, která je nejstarší zámeckou knihovnou v Čechách. K vidění jsou také rodové galerie s četnými portréty nebo sbírka loveckých trofejí a zbraní. Ve sklepení zámku je v letních měsících instalována expozice strašidel a v parkánové zahradě najdeme bylinnou zahrádku.