Slavkov u Brna

Ve 13. století byla ve Slavkově vybudována řádem německých rytířů středověká tvrz, která je písemně doložena k roku 1237. Zbytky obytných budov a věže i se schodištěm jsou dodnes zachovány pod tástí nádvoří a severního traktu zámku.
Tvrz pravděpodobně zchátrala, protože na konci 16. století byl na jejích základech vybudován renesanční zámek. Měl velkou hranolovou věž a čtyřkřídlý půdorys a arkádami. Jeho zbytky se dochovaly pod severním a západním trakterm zámku.
Na konci 17. století nechal Dominik Ondřej z Kounic na místě renesančního sídla postavit barokní zámek. Do přestavby byl zahrnut i farní kostel a dokonce část města. Stavba zámku začala na samém sklonku 17. století.
Okolo celé stavby byl vybudován hluboký vyzděný příkop a okolí bylo upraveno na zámecký park ve stylu francouzských barokních zahrad. Zámek byl postaven ve tvaru písemene U a nádvoří mělo být uzavřeno vstupní bránou. Hlavním křídlem se stalo západní, které dostalo rozšířená nároží. Příkop byl z tohoto křídla překlenut mostem do parku a nad ním byl u hlavní zámecké místnosti vybudován balkón. Nad prvním patrem bylo postaveno atikové polopatro s mnoha malými okny. V interiéru se nacházel velký vstupní prostor a dvě schodiště. Roku 1705 zemřel Dominik Ondřej a jeho dědicem se stal syn Maxmilián Oldřich, který byl říšským hrabětem v Rietbergu. Zámek nechal rozestavěný a na jeho dostavbu se zaměřil až po roce 1720, kdy se stal moravským zemským hejtmanem. Nový architekt z důvodu zvýšení reprezentativnosti zámku provedl roku 1931 změny plánů. Stávající západní křídlo získalo klenutý podjezd a oba konce nově stavěných bočních křídel byla značně rozšířena do stran. Nádvoří bylo zakončeno přízemními půlkruhovými budovami koníren. Dostavbu zámku provedl však až syn Maxmiliána Oldřicha, který se jeho dokončení nedočkal. Václav Antonín hrabě Kounic-Rietberg byl velmi významnou postavou a jeho zámek musel být reprezentativní. Západní trakt byl obohacen o kopuli a vzhledu tohoto traktu byl přizpůsoben vzhled ostatních dvou křídel zámku. Interiéry celého zámku byly zdobeny moderně – klasicistně. Poslední stavební úpravy proběhly rouk 1769 v zámecké kapli sv. Kříže. V 80. letech 18. století ještě probíhaly úpravy parku a byl postaven čínský pavilon.
V 19. století byly složité barokní zahrady redukovány na anglický park.
Roku 1945 byl zámek poškozen při bombardování. Poté prošel rekonstrukcí. V 70. letech 20. století proběhla rekonstrukce zámeckého parku do jeho dřívější barokní podoby. Park byl obohacen o četné plastiky a fontány.
Unikátní je především podzemí zámku, které je třípatrové a velmi rozlehlé. Dochovaly se zde zbytky středověké tvrze i renesančního zámku. Podzemí bylo při stavbě barokního zámku upraveno, aby mohlo sloužit jako hospodářské zázemí. Hned ve vstupní části je zachován gotický kamenný portál, schodiště i gotická okénka. Nalezeny byly také pozůstatky barokní pece. Podzemní prostory lze navštívit v rámci organizované prohídky. V horním patře se nachází expozice o historickém vývoji zámecké budovy, historii města Slavkov, významných osobnostech i řemeslu tehdejší doby. Další podzemní patro obsahuje exopozici replik mučících nástrojů a zbylé prostory jsou využívány jako lapidárium, kde jsou k vidění plastiky z panství Koukniců. Nejspodnější patro není běžně přístupné.
Nejzajímavější místností zámku je oválný vstupní Historický sál, kde bylo po bitvě u Slavkova podepsáno příměří mezi Francií a Rakouskem. Nachází se zde velká nástropní freska, která zobrazuje bohy na Olympu. Bohatou výzdobou se mohou pyšnit i obě schodiště. S Historickým sálem je propojen Sál předků. Všechny místnosti západního křídla mají bohatou štukovou výzdobu. Severní i jižní křídlo zámku je vyzdobeno klasicistně. Nejzajímavější je Rubensův sál v jižním křídle, kde se nacházely kopie Rubensových obrazů. Zajímavá je také zámecká kaple sv. Kříže, která prochází oběma nadzemními patry zámku.