Poděbrady

Poděbradský zámek byl nejprve hradem. Poprvé je připomínán roku 1268 a 1284. Od roku 1545 byl G. B. Aostalim a kameníkem Giovannim de Champione podle návrhu H. Tirola přestavován v renesanční zámek. Do roku 1557 měl stavební dozor H. Tirol, od roku 1557 B. Wolmut. V letech 1579 - 1582 byl zámek přestavován U. Aostalim. V letech 1723 - 1724 upravoval zámek F. M. Kaňka. Podle návrhu J. Hübnera přestavovali zámek v letech 1752 - 1757 J. Jedlička z Kolína a H. J. Rüttig z Prahy.
Komplex zámku sestává z vlastního zámku a budov předhradí. Zámek je na straně proti městu ohrazen nízkou zdí s emírovým kioskem zámeckého pramene z 1. poloviny 19. století. Zámek je obehnán příkopem. Za ním jsou pak budovy předhradí, které byly renesančně vystavěny roku 1564. V letech 1752 - 1757 byly upravovány. Jsou trojkřídlé, jednopatrové s mansardovou střechou. V přízemí jsou obdélná okna, na zdech jsou stopy ornamentálních a figurálních sgrafit z roku 1579. V jižním nároží předhradí se nachází hranolová věž vodárny stojící na půdorysu kosočtverce.
Z náměstí vede do zámku kamenný most přes příkop k vstupní bráně v severozápadním zkoseném rohu předhradí. Brána byla původně hranolovou věží, jejíž horní patra byla snesena roku 1753. Nyní je v renesančním stylu s portálem z období kolem roku 1550.
Vlastní zámek je tvořen nepravidelnou trojkřídlou stavbou kolem uzavřeného nádvoří. Do nádvoří je budova trojpatrová a zvenčí čtyřpatrová. Nejvyšší patro pochází z poloviny 18. století.
Na severní straně se nachází mohutná válcová věž, která byla zvýšena a kryta roku 1753.
V jihovýchodním křídle do nádvoří jsou v přízemí a v patře zbytky zazděných renesančních arkád.
Jižní křídlo bylo původně raně gotickým palácem nad řekou. V paláci se nacházela křížově klenutá síň, na jejímž místě byla později zřízena zámecká kaple. Byla původně gotická, v letech 1751 - 1754 a v letech 1804 - 1806 byla barokně upravovaná. V kapli jsou zbytky nástěnných maleb, které byly roku 1928 restaurovány A. Pochobradským. Malby znázorňují Poslední soud a Umučení 10.000 křesťanů z 1. poloviny 15. století, Boj Samsona se lvem a Davida s Goliášem z konce 15. století, nezřetelné válečné výjevy a pašijové scény.