Velké Losiny

Ves byla postavena již německými kolonisty ve 13. století a nazvána Ullersdorf. Z roku 1296 pochází první písemná zpráva o zdejším lázeňství. První písemná zmínka o vsi je z roku 1351. Tehdy se již ve vsi nacházel farní kostel.
Z roku 1412 pochází první zmínka o Velkých Losinách. K tomuto roku je v zemských deskách jako majitel vsi uveden Jan Dítě. V 15. století již zde stávala vodní tvrz, kterou pravděpodobně obýval královský leník. Leník byl jednak držitel léna a také osoba zavázaná poslušností svému pánu. Roku 1496 zastavil Vladislav II. Jagellonský panství Janu staršímu ze Žerotína.
V 16. století patřilo panství Žerotínům. Roku 1558 zemřel Přemek ze Žerotína a jeho syn Jan mladší ze Žerotína si zdejší tvrz vybral za své sídlo. V té době proběhly rozsáhlé přestavby a z tvrze se nakonec stal pozdně renesanční zámek. Při přestavbě získal zámek svou dominantu, kterou je šestipodlažní osmiboká věž. Samotný zámek byl dvoupatrový ve tvaru písmene U, byl obohacen o arkády a jeho fasády byly zdobené sgrafity. Vstup do zámku tvořilo schodiště. Ve vsi nechal vybudovat hospodářský dvůr, druhý mlýn a pivovar. Tůň s léčivou vodou nechal vyložit dřevem a zdejší léčivé prameny patřily v 16. století k nejvyhlášenějším. Roku 1581 proběhla první poddanská vzpoura proti zvyšování robotních povinností. Koncem 16. století se zde také usadil papírník a tím zde založit tradici papírenské výroby.
Za účast na stavovském povstání v letech 1618 – 1620 byl Žerotínům majetek zkonfiskován. Ti však se souhlasem císaře vykoupili tři čtvrtiny panství zpět. Zvyšování robotních povinností vedlo v 17. století k další poddanské vzpouře, která proběhla v letech 1620 – 1621 a skončila slibem poslušnosti poddaných. Třetí vzpoura proběhla letech 1659 – 1662 a její konec byl tragický, tři vůdci vzpoury byli na zámeckém nádvoří popraveni. V 60. letech 17. století byly za Přemka III. strženy hospodářské a obranné zámecké stavby. Roku 1678 byly v Losinách zahájeny masové procesy s údajnými čarodějnicemi. Inkviziční tribunál Františka Obliga z Edelstadtu v zámeckých prostorách odsoudil k upálení na hranici 56 domnělých čarodějnic. Podle jiných údajů v plamenech zemřelo přes 30 obětí, což je však číslo shodné s počtem obětí procesů v sousedním Šumperku. Tyto procesy byly na zámku zastaveny až roku 1692.
V 18. století získala obec přívlastek Velké, tehdy ještě německy Gross, které doplnilo název Losiny, aby se obec odlišila od Nových Losin. Ten vznikl podle potoka Losinky, německy nazývaného Lustbach. V 18. století vlastnil panství Jan Ludvík ze Žerotína. Za něj se obec dočkala stavby rodinné hrobky vedle kostela a sýpky. U zámku vznikla francouzská zahrada se sochami a vodními díly, zámek dostal barokní podobu a také byl zvýšen o patro. Roku 1742 získal barokní kapli s freskovou výzdobu od malíře Jana Kryštofa Handkeho. Jeho syn Ludvík Antonín udělal z Losin vyhledávané lázně, když nechal postavit dvě lázeňské budovy pro hosty. Koncem 18. století začali Žerotínové rozprodávat svůj majetek, protože jejich moc pomalu upadala.
Roku 1802 Ludvík Antonín prodal panství Karlovi knížeti z Lichtenštejna. Příslušníci jeho rodu užívali zámek jako příležitostné letní sídlo. V roce 1850 byla obec přičleněna k okresu Vízmberk. Ve 2. polovině 19. století zde byly zřízeny nové lázeňské budovy, staré stavby byly přebudovány a také byl nově osázen lázeňský park. Během 19. století původní barokní zahradu nahradil přírodně-krajinářský park.
Roku 1913 se dominantou města stalo sanatorium Tesstal. Posledním Lichtenštejnským majitelem panství byl princ Alois. Ten pozval na zámek malíře Alfreda Schneidera, který zde odkryl a zrenovoval sgrafity na západní straně zámku. Roku 1945 byl zámek Lichtenštejnům zkonfiskován. V roce 1995 byl areál zámku prohlášen vládou České republiky za národní kulturní památku.
Velkolosinský zámek stojí v údolí řeky Desné poněkud vzdálen od obce Velké Losiny. V jeho expozicích najdeme autentické renesanční zařízení a cenné sbírky v prostorách Knihovny, Obrazárny nebo Sálu předků. Nejcennější je Rytířský sál s renesančním kazetovým stropem, ve kterém najdeme také vzácné kožené tapety na stěnách, majolíková kamna z roku 1589 nebo renesanční příborník. V prostorách zámku byl v minulosti natočen film Kladivo na čarodějnice podle stejnojmenné knihy Václava Kaplického.