Slatiňany

Zámek Slatiňany leží ve východních Čechách, v Pardubickém kraji v těsné blízkosti Chrudimi.

Na místě dnešního zámku stávala dřevěná gotická tvrz, která vznikla již ve 2. polovině 13. století. V letech 1294 – 1297 byl majitelem tvrze František ze Slatiňan.

Tvrz měla v minulosti mnoho majitelů. Také několikrát vyhořela.

Jedním z majitelů byl například Václav ze Slatiňan, který veřejně protestoval proti upálení Mistra Jana Husa. Roku 1469 tudy prošla vojska Zdeňka Konopišťského ze Šternberka a uherského krále Matyáše Korvána, která tvrz, tehdy již alespoň z části zděnou, vypálila.

Roku 1575 se majitelem tvrze stal Bohuslav Mazanec z Frymburka. V letech 1588 – 1590 pozval Bohuslav stavitele Ulrica Aostalliho de Sala a nechal ho přebudovat tvrz na renesanční trojkřídlý zámek. Po Bohuslavově smrti v přestavbě pokračovala jeho druhá manželka Alena Škopková. Když nejstarší z jejich dětí, Jan Mazanec z Frymburka, dospěl, prodal majetek roku 1594 Zikmundu Karlíkovi z Nežetic. Ten přestavbu zámku dokončil. Zřídil mlýn, pivovar, rybníky a vinici.

Zámek pak získal Zikmundův syn Jiří Karlík z Nežetic. Po bitvě na Bílé hoře uprchnul, jeho majetek byl zkonfiskován a zámek často měnil majitele.

Roku 1732 zámek koupil Josef František hrabě ze Schönfeldu. Ten nechal zámek upravit v barokním stylu. Měl pouze jednoho potomka, dceru Marii Kateřinu, která se 14. listopadu 1746 provdala za Jana Adama Auersperka. Na konci 18. století nechali Auersperkové zhotovit štukovou výzdobu místností, které zařídili klasicistními a rokokovými kachlovými kamny.

Ve 2. polovině 19. století nechal Vincenc Karel Auersperk zámek zdejším rodákem Františkem Schmoranzem a Benediktem Škvorem upravit do novogotického stylu. Zámek získal roku 1857 severní křídlo, do kterého byl nově umístěn hlavní vchod, a věže. Vznikly také stáje a další přilehlé budovy. Barokní kostel sv. Martina byl taktéž romanticky přestavěn v novogotickém stylu. Před jižním průčelím vznikl anglický park o rozloze 16 hektarů. Roku 1864 byla postavena schodišťová věž u vjezdu do zámku.

Roku 1942 vymřel rod Auersperků po meči a zámek získal synovec posledního zástupce tohoto rodu. Byl jím doktor Josef Karel Trauttmansdorff. Na konci 30. let 20. století se PhDr. MUDr. František Bílek, DrSc. rozhodl k pokusu o záchranu starokladrubského vraníka. To se mu podařilo a stádo se brzy začalo rozrůstat. Zámek Slatiňany v roce 1945 přešel do majetku státu, a jelikož disponoval velmi kvalitními stájemi, byly koně ještě v tomto roce přemístěny právě sem. To vlastně zámek zachránilo od zkázy, která kvůli vyvlastnění potkala stovky jiných zámků. Dne 5. března 1946 byl poprvé podán návrh na zřízení hippologického muzea, které mělo vypovídat o historickém vývoji koní i jejich významu. Již v následujícím roce byly do Slatiňan přiváženy první exponáty. Muzeum bylo otevřeno 1. října 1950. Tehdy byla zpřístupněna expozice Kůň v umění. Roku 1952 byla otevřena i druhá část expozice – vědecká. V letech 1987 – 1997 proběhla oprava zámku. Především bylo opraveno obvodové zdivo se sgrafity a také proběhla oprava střechy.

V březnu roku 2001 byl zámek vyhlášen národní kulturní památkou.

Zámek s muzeem je přístupný veřejnosti. Zdejší muzeum je dnes největším svého druhu v Evropě. U zámku se rozprostírá krásný park, v jehož blízkosti je hřebčín Slatiňany, kde je dodnes chov starokladrubských koní.