Hořovice

Zámek byl původně barokní stavba z počátku 18. století. Od počátku 18. století do roku 1852 vlastnili zámek Vrbnové z Bruntálu. Historický průzkum zámku je velice obtížný, protože při prodeji panství byl zničen vrbnovský archív. Podle údajů v zemských deskách zámek vznikl někdy po smrti Bernarda Ignáce, poté co v roce 1690 získal panství Jan František z Vrbna - nejvyšší kancléř království českého a rytíř řádu zlatého rouna.
Vrcholně barokní fáze zachycuje pozůstalostní odhad z roku 1709 od Václava Kunaše z Machovic. Zámek je popsán jako patrová stavba z kamene o půdorysu písmene L. Nejdůležitější uváděné prostory jsou centrální kaple, procházející přízemím i prvním patrem a velký sál s jídelnou, jehož rozloha je zvlášť zdůrazněna. Popis nového zámku dokládá, že stavba měla početnou řadu pokojů a prostor pro všechny užitkové funkce - kuchyně, sklepy, skladiště. Vzhledem k nedostatku pramenů není možné určit architekta stavby. Vzhledem k postavení J. F. z Vrbna a rozboru tvarosloví by mohl být uvažován Johann Fischer z Erlachu, či později J.L. Hildebrandt.
Pravděpodobně v roce 1734 byla v pozdním baroku vystavěna postranní křídla, mezi nimiž byl směrem do zahrady upraven čestný dvůr. Po roce 1737 byl rozšířen půdorys do tvaru písmene H. Údaje uváděné literaturou jsou velice nepřesné a není jasné, zda stavebníkem byl Františkův syn Norbert, nebo vnuk Eugen Václav. Za jeho života došlo také k úpravě zámecké zahrady.
V době klasicismu nechal kolem roku 1800 Rudolf, hrabě z Vrbna v zámku provést některé interiérové úpravy, z nichž nejvýznamnější byla úprava schodišťové haly a přenesení hlavního sálu na místo dnešní jídelny. V roce 1848 se Hořovic ujal Dominik, syn Eugenův a v roce 1852 prodal sídlo rodině německého kurfiřta Friedricha Wilhelma von Hanau - Schaumburg.
Zpočátku zámek užívali pouze úředníci panství k bytovým účelů a rodina Hanau žila dále v Hessensku. Hořovice byly spravovány z Kasselu. První záchranné práce po prodeji provedl stavitel Hüfner v roce 1853. Hned v roce 1854 je uvažováno o zásadnější rekonstrukci, neboť stavební závady jsou příliš rozsáhlé, pokoje nepohodlné a není jich dostatek. V červnu 1854 předložil dvorní stavitel Gottlob Engelhard podrobný rozpočet přestavby - 153.000 zlatých. Přestavba započala v roce 1857 na severovýchodním nároží, o rok později bylo osově symetricky řešeno i protější jihovýchodní křídlo. V roce 1858 je zmiňováno zrušení katolické kaple. Její zařízení bylo předáno hořovickému děkanovi Josefu Kouhoutovi. V létech 1859 - 1861 bylo radikálně přebudováno hlavní křídlo zámku. Bylo zvýšeno o druhé patro, prostor barokní kaple byl zrušen a na jeho místě v přízemí byl vybudován halový průjezd ke schodišti v patře. Nad ním byl hlavní sál, nad kterým byla vztyčena hlavní altánová věž. Nově byl koncipován přístup od města. O něco později byly vymalovány fresky v hlavním sále. V roce 1867 bylo strženo a zcela nově vystavěno původně nesymetrické severozápadní křídlo. Později kurfiřt uvažuje o tom , že k renovaci zámku přizve některého z význačných českých architektů, je zmiňován profesor Zítek nebo Josef Schulz, k realizaci záměru však nedošlo. Na zámku se opět stavělo po roce 1889, kdy byl k přestavbám přizván Otto Hieser, významný vídeňský architekt. Navrhl prostor nynější zámecké kaple a litinové komunikační trakty při bočních křídlech východního čestného dvora, doplnil výzdobu některými novobarokními prvky. Dekorativní reliéfy a plastiky tehdy dodával sochař František Vlačiha.
Ve 20. letech 20. století byly modernizovány interiéry podle architektů Ernsta Haigera a Emila Hanflinga. V roce 1937 došlo k poslední významné úpravě za šlechtických majitelů - odstranění litinových galerií nad arkádami a jejich nahrazení jednoduchou zdí. Od roku 1945 je státní. V roce 1948 oznámil státní konservátor Josef Maličký tehdejšímu Ministerstvu školství a osvěty rozsah škod, které zámek utrpěl koncem války. Byla uvolněna částka 230.000 Kč. Začaly opravy klempířské, rozbitých oken a dveří, fasáda průčelí a pravděpodobně i levého křídla. Od roku 1973 byl zámek uzavřen pro veřejnost. Nastala příprava a provádění celkové rekonstrukce SSPPOP. Znovu byl zámek zpřístupněn v roce 1985.