Stará Ves nad Ondřejnicí

První písemná zpráva o vsi Bruneswerde pochází z 29. listopadu 1267. Olomoucký biskup Bruno z Schaumburka ji zmiňoval ve své závěti. Snad již v té době stála ve vsi středověká tvrz.
V roce 1536 udělil olomoucký biskup Thurz vsi právo užívat obecní erb se zlatou růží. Z poloviny 16. století pochází první písemná zpráva o zdejší tvrzi. Roku 1560 získal panství Jaroš Syrakovský z Pěrkova, který nechal tvrz přestavět na čtyřkřídlý renesanční zámek. Vznikl zámek na téměř čtvercovém půdorysu, dvoupatrový a s malým vnitřním nádvořím zdobeným otevřenými arkádami. V přízemí byly postaveny pouze pilíře, v prvním patře válcové sloupky a ve druhém patře sloupky toskánské. Stavbu doplňovala předstsavěná věž. Ve stavbě pokračoval po smrti jaroše také jeho syn Ctibor Syrakovský, který zámek ještě rozšířil o reprezentační prostory. Interiéry nechal vyzdobit italskými kameníky a malíři a fasádu zámku nechal ozdobit figurálními a psaníčkovými sgrafity. Na fasádě jsou mimo jiné zobrazeny výjevy z Bible, boje s turky i portréty šlechticů. Lunetová římsa byla ozdobena freskovou malbou. Syrakovští nechali v letech 1587 – 1589 přestavět také zdejší kostel, ve kterém si zřídili rodinnou hrobku. Kostel svatého Jana Křtitele byl slavnostně vysvěcen 28. dubna 1591.
Hanuši Syrakovskému byl zámek za účast na stavovském povstání zabaven a získali ho Podstatští z Prusinovic, snad Kryštof Karel. Někdy v té době také Jan Ámos Komenský poprvé zakreslil ves na mapu. Za třicetileté války se ve Staré Vsi usadili Švédové. Ti drancovali okolí a v roce 1643 vyrabovali Starou Ves a jejich řádění neunikl ani zámek. Část vojska však byla odvolána a zámek byl dobit vesničany. Zbylé vojsko našlo smrt v zámeckém sklepení, kterému se proto řídká Švejďák. V roce 1690 zachvátil budovu zámku požár.
Roku 1704 zámek znovu vyhořel. Opravy proběhly rychle, ale jelikož panstvo zde již nesídlilo, nebyl uveden do původního stavu. Věž byla zakryta cibulí a sgrafitová omítka byla překryta jednobarevnou hladkou. Zámek byl pak využíván jako byty úředníků, kanceláře a dokonce sýpka.
Během 19. století byl v okolí zámku zřízen přírodně kraninářský park. Na konci 19. století byla část zámku adaptována na byty. Zámek tak stále chátral.
Roku 1904 získala zámek olomoucká kapitula. Roku 1916 začala opadávat omítka, díky čemuž byla objevena původní sgrafitová výzdoba. Po olomouckém arcibiskupství se majetku ujala roku 1930 Ostrava. V závěru 2. světové války byl zámek roku 1945 vážně poškozen dělostřelectvem. Vyhořela barokní cibule, která zakrývala věž. Byla nahrazena jednoduchou stanovou střechou Roku 1953 byla zahájena rozsáhlá oprava zámecké budovy. Další rekonstrukce proběhly v letech 1973 – 1979. Došlo také k restaurátorské obnově sgrafitové výzdoby. Od roku 1991 je obec samostatná a do správy získala i zámek. Od roku 1999 má Stará Ves i vlastní obecní symboly. Zámek nyní slouží pro školní účely.