Klášterec nad Ohří

Roku 1514 postavil Volf Dětřich Fictum na břehu Ohře panský dům. V polovině 16. století byl opevněn a rozšířen. Do roku 1590 se velmi rozrostl.
Počátkem 17. století nechali páni z Fictumu stavbu upravit na renesanční čtyřkřídlý zámek. Během třicetileté války byl zámek dvakrát vypálen švédy. Roku 1653 zahájili Thunové, kteří přišli do Čech po bitvě na Bílé hoře, jeho obnovu. V roce 1665 se započala stavba farního kostela Nejsvětější Trojice, který je součástí areálu zámku. Michael Osvald pověřil stavbou Rossiho da Luca a Carla Luraga. Staviteli Rossimu da Luca svěřil Michael Osvald Thun roku 1666 také přestavbu sídla. Architektem byl opět Carlo Lurago. Starý renesanční zámek tak získal podobu raně barokního jednopatrového zámku s obdélným nádvořím. Při úpravách byla hranolová věž s renesančními klenbami v přízemí společně s přilehlým křídlem vtělena do barokní novostavby. Roku 1670 byl vysvěcen farní kostel. V okolí zámku byla založena barokní zahrada se Sallou Terrenou (viz. pohled). Tento jednopatrový barokní letohrádek s terasou a arkádovou chodbou postavil v letech 1685 – 1687 Rossi de Luca. Sochami ho vyzdobil Jan Brokoff. Před budovou zámku se nachází zámecká kašna. Je zdobená sochou Tritóna od Jana Brokoffa z roku 1686. Roku 1694 Michael Osvald zemřel. Byl pohřben do Thunské hrobky, která byla budována současně s farním kostelem.
V roce 1784 prošel zámek další přestavbou. Stavitel August Gruber tehdy provedl pozdně barokní úpravy interiérů.
Roku 1817 byla v jižním křídle přistavěna terasa. Roku 1853 chtěl Josef Osvald I. obnovit hrobku. Požár roku 1856 plány překazil a stalo se tak až o 8 let později. Byla také přistavěna budova nad novým schodištěm do krypty zvenčí a také vysoké ohradní zdi. Požár vyvolal zásadní přestavbu, se kterou se započalo roku 1858. Z tohoto roku pochází poslední úpravy zámku v dnešním pseudogotickém stylu. Jejich autorem je Václav Hagenauer. Ačkoli později došlo k řadě dalších úprav, architektonický vývoj zámku byl ukončen.
V letech 1992 – 1994 byl celý zámek na náklady města zrekonstruován.
V přízemí zámku se nachází původní renesanční pokoje, které jsou zdobené štukem. Při návštěvě zámku lze vystoupit na zámeckou věž nebo navštívit Thunskou hrobku. V zámku se nachází vzácná expozice porcelánu ze sbírek Umělecko – průmyslového muzea v Praze. Toto cestou se lze seznámit s historií výroby porcelánu v Čechách.
Zámek je největší chloubou Klášterce nad Ohří. Nachází se na levém břehu řeky Ohře a jeho součástí je rozsáhlý zámecký park. Najdeme v něm 220 druhů stromů z celého světa. Na park navazuje lázeňský areál Kyselka s minerálními prameny. Zámek je i s parkem zakomponován do městské památkové zóny středu starého města.