Nelahozeves

Ve středověku byla centrem vsi tvrz s kostelem, připomínaným rokem 1352, který je dnes nejstarší stojící památkou.
Vesnici Nelahozeves koupil roku 1554 Florián Griespek z Griespachu. Byl to zchudlý, ale vzdělaný a podnikavý šlechtic. Byl dvorským úředníkem rakouského císaře a českého krále Ferdinanda I. Florián se z osobního sekretáře panovníka postupně stal vojenským tajným radou. Nelahozeves si velmi oblíbil a dal tu po roce 1553 italskými mistry vybudovat renesanční zámek. Peníze na stavbu svého sídla získal zlepšením zemědělství na svém panství a důlním podnikáním. Ve výstavbě panství pokračoval také jeho nejmladší syn Blažej Griespek a jeho manželka Ofka z Bubna, avšak neúspěch stavovského povstání postihl i tento rod. Hrubá stavba východního křídla s prvním patrem byla postavena v letech 1522 – 1558 a po roce 1558 přibylo severní a západní křídlo.
Práce na stavbě skončily asi až roku 1614 za Floriánova syna Blažeje. Architekt není znám, nejspíše pocházel ze severoitalských stavebníků. Roku 1623 prodala zadlužené panství Blažejova dcera Veronika Polyxeně z Lobkowicz. Zámek se však nestal významným lobkovickým sídlem a nebyl proto nikdy dostavěn.
Za třicetileté války byl několikrát vypleněn. Jeho opravy byly přerušeny po roce 1860, protože zde byl zřízen vojenský lazaret. Zámek sloužil také jako úřad panství. Rod Lobkowiczů vlastnil zámek do roku 1949, kdy byl posledním majitelem JUDr. Maxmilián Ervín Lobkowicz. Roku 1992 byl zámek navrácen v restituci Martinovi Lobkowiczovi, synovi posledního majitele.
Tento renesanční zámek je trojkřídlá budova zdobená sgrafity, jejíž nároží jsou rozšířeny v jakési čtyřboké věže. Střechu zdobí úzká vížka s hodina-mi. Do zámku se přichází po kamenném mostě nad příkopem. Projdeme-li krátkým průjezdem dostaneme se na skoro čtvercové nádvoří. To je z poslední volné strany uzavřené nízkou zídkou s průhledy do zahrady. Přízemí celého nádvoří obchází podloubí z tesaných kvádrů. V neobvyklém rozsahu se zde zachovaly původní kamenné portály, okenní ostění, konzoly, medailóny a především ornamentální a figurální výzdoba, poukazující na inspiraci Itálií.
V sálech se dochovaly dřevěné kazetové stropy a klenby s bohatou štukovou výzdobou. Přes četné pozdější úpravy zdobí část místností kamenná ostění portálů, krby a malby se scénami z antické mytologie, římských dějin a bible. Osvětlují je mosazné, křišťálové a zlacené dřevěné lustry. Nejzajímavější je bývalý slavnostní sál.
V místnostech zámku jsou vystaveny hlavně obrazy španělských a holandských mistrů, ale najdeme zde i dlouhou řadu portrétů představitelů rodů Pernštejnů, Rožmberků a Lobkowiczů. Mezi skvosty sbírky patří díla Velázqueze, Rubense, Brueghela, Cranacha a dalších mistrů. Kromě obrazů jsou k vidění také středověké relikviáře a jiné církevní předměty, zbraně, keramika, sklo, cínové nádobí nebo hudební nástroje.
Za zmínku nepochybně stojí také poznámka, že se v Nelahozevsi v roce 1841 narodil významný český hudební skladatel Antonín Dvořák. V podzámčí se nachází jeho rodný dům.