Hrubý Rohozec

Počátky zámku sahají do druhé poloviny 13. století. O prvních desetiletích jeho existence se dochovaly jenom nepřímé archívní zprávy v souvislosti s prvními majiteli, s Havlem z Lemberka a jeho synem Jaroslavem z Ralska. O době založení svědčí jen gotický oblouk, který zařazuje počátky zámku do doby kolem roku 1280. Celý zámek byl tehdy jednolitou stavbou ve tvaru nepravidelného lichoběžníku s dvěmi protilehlými hranolovitými věžemi, z nichž jedna zmizela při pozdější přestavbě a stala se součástí severního zámeckého křídla.
Generace majitelů se střídaly. Většinou to byli příslušníci rodu Vartemberků. Čas od času přerušili pravidelná střídání vartemberských dědiců jiní majitelé. Poprvé to byl rod pánů z Turgova v letech 1323 - 1372. Podruhé v letech 1387 - 1388. Když se Markvart z Vartemberka stal škůdcem země, byl mu Hrubý Rohozec odňat a stal se majetkem královské koruny.
Slavné bylo období, kdy byl na zámku pánem Jindřich z Michalovic, řečený Kruhlata. Po jeho smrti sem přišli příslušníci rodu Krajířů z Krajku. Na přelomu 15. a 16. století byla majitelkou zámku Johanka z Krajku, která zahájila roku 1509 nákladnou přestavbu. Tu po ní roku 1516 dokončil další majitel, její bratr Kunrát. Památkou na tuto dobu je výzdoba vstupní brány, balkón v nádvoří a mnohé jiné.
Roku 1534 se Hrubý Rohozec vrací opět rodu Vartemberků. Karel z Vartemberka, který zde vládl v letech 1585 - 1612, podnikl na počátku 17. století renesanční přestavbu.
Nenávratně Vartemberkové ztratili zámek po porážce českých stavů na Bílé hoře. Dalším majitelem se v letech 1623 - 1628 stal Albrecht z Valdštejna. Od roku 1628 je další historie zámku už trvale spjata s hraběcím rodem Des Fours. Zakladatelem desfourskho panství byl Mikuláš Des Fours. Z milosti císaře mu zámek dědičně připadl i s hraběcím titulem. 28. ledna 1636 byl hrabě přijat mezi české stavy.
Roku 1822 tento rod provedl poslední přestavbu zámku. V letech 1945 - 1946 odešel rod Des Fours z Československa a zámek převzal stát. V letech 1965 - 1974 byla provedena důkladná oprava objektu.
Při žádné s přestaveb nebyl potlačen dřívější sloh, takže zámek je doslova učebnicí stylu gotiky, renesance, empíru, baroka i romantismu. Přesto tvoří harmonický celek.