Bechyně

Již v 9. století se zde nacházel knížecí hrad. Stál na nejjižnějším, velkém a strmém výběžku nad soutokem říčky Smutná s řekou Lužnicí.
Královská koruna se snažila upevnit svůj vliv ve zdejším kraji. Roku 1268 tedy král Přemysl Otakar II. vyměnil statky pražského arcibiskupství. Poté nechal starý zchátralý hrad přebudovat na gotický kamenný hrad. Od 70. let 13. století se na hradě střídali majitelé.
Za vlády krále Jana Lucemburského bylo v podhradí založeno město. Roku 1323 bylo předhradí povýšeno na město a obehnáno hradbami. Poté získali panství Šternberkové. Roku 1367 získal Bechyni markrabě Jošt.
Za husitských válek bylo celé město včetně hradu vypáleno. Roku 1422 dobyl město táborský hejtman Jan Hvězda z Vícemilic a vypálil ho, hrad se ale ubránil. V té době byli majiteli Bechiňové z Lažan. Bechyňský hejtman poté zaútočil na Tábor. Roku 1428 táborští opět Bechyni oblehli a tentokrát podlehl i hrad. Do roku 1477 vlastnil panství Oldřich z Grafeneku. V tomto roce byl hrad prodán bratrům Jaroslavu a Zdislavu ze Šternberka. Následovaly nejrůznější přestavby hradu. Z 15. století pochází zprávy o kostelu sv. Jiří, který dokládal existenci hradu. Kostel se nacházel na jižní straně předhradí, což bývalo časté umístění v dobách gotiky.
V letech 1510 – 1527 byl hrad opět přestavován. Dědicové Jaroslava a Zdislava ze Šternberka panství roku 1530 prodali Kryštofu ze Švamberka a na Zvíkově. Ten ji v roce 1569 prodal Petru Vokovi z Rožmberka. Následovaly rozsáhlé a nákladné úpravy. V letech 1581 – 1585 byl hrad Baltazarem Maggim přebudován na renesanční zámek. V letech 1584 – 1585 byl kostel sv. Jiří přestavěn na bratrskou modlitebnu. Roku 1596 prodal zadlužený Petr Vok panství Šternberkům.
V roce 1732 byl kos-tel sv. Jiří změněn na sýpku. Až do roku 1761 vlastnili Bechyni Šternberkové. V tomto roce jí dědictvím získal Jan Václav Paar. V roce 1776 byla v čele předhradí na severní straně postavena jízdárna. Roku 1792 byla zbořena celá jižní část gotického hradu i s kaplí sv. Ludmily a předhradí bylo přeměněno na park.
Potomci Jana Václava Paara vlastnili Bechyni až do roku 1948, kdy zámek zkonfiskoval stát.
Předhradí gotického hradu bylo samostatně opevněno pozdně gotickým opevněním. Jeho součástí byla hradba zpevněná polygonálními věžemi a na severozápadním nároží se nacházela kruhová bašta. Na severu byl hrad od města oddělen příkopem a padacím mostem, který umožňoval vstup do brány. Po přestavbách zůstala vstupní brána zachována v budově obytného stavení na východním konci opevnění. Na východní straně předhradí se nacházel pozdně gotický špýchar. Vlastní hrad byl od předhradí oddělen druhým příkopem, který byl vytesán ve skále. Jednotlivá křídla vymezovala dvě nádvoří. Z nejstaršího hradu se dodnes dochovaly části dvou podélných staveb, které byly spojeny příčným křídlem. Toto křídlo bylo později připojeno k nově budovanému zámku. Jižní díl byl tedy původním gotickým hradem, severní část s věží nad branou dnes tvoří renesanční zámek. Čtvrté křídlo, které ukončovalo jižní stranu nádvoří, bylo spolu s kaplí sv. Ludmily zbouráno roku 1792. Volné prostranství bylo chráněno mohutnou plášťovou zdí. Ostatní části křídel hradu se tedy dochovaly pouze částečně a později byly renesančně přestavěny.
V interiérech vyniká pozdně gotický Stromový sál. Ten byl v letech 1510 – 1518 Wendelem Roskopfem vestavěn do západní části severního příčného křídla. Je klenutý na střední pískovcový sloup v podobě stromu a žebra napodobují suché sukovité větve. Roku 1520 byl do jižní stěny sálu vestavěn portál se štítkem a šternberskou hvězdou.
V prvním patře východního traktu se nachází Vokův svatební sál. Je pokryt nástěnnými malbami, které jsou unikátní svým tématem. Petr Vok nechal stěny vymalovat výjevy, kde křesťanské ctnosti vítězí nad neřestmi. Další majitel, Adam ze Šternberka, nechal na stěny vymalovat ve znamení svého politického vítězství. Malby zde pokrývají celkem 460 m2 stěn.
Jedním z nejpůvabnějších renesančních interiérů je ložnice Petra Voka z Rožmberka. Jde o menší obdélníkovou místnost, která je valeně klenutá. Nachází se zde bohatá štuková výzdoba.
Lovecký salon je vybaven původním nábytkem z 18. a 19. století. Na stěnách se nacházejí olejomalby a grafické listy s loveckou tematikou. Najdeme zde také lovecké trofeje a palné zbraně.
Dnešní zbrojnice kdysi sloužila jako pracovna Petra Voka z Rožmberka. Nachází se zde dřevěný kazetový strop. Nyní je zde zbrojnice Paarů, která je vybavena sbírkou zbraní a portréty panovníků v životní velikosti.
V západním hradním křídle starého zámku byl vybudován sál, který je vybaven původním renesančním nábytkem. Poslední síň západního křídla slouží jako portrétní galerie. Nachází se zde podobizny členů rodu Šternberků a Paarů.