Český Krumlov

Český Krumlov je hradní a zámecký komplex tak rozlehlý, že patří mezi největší ve Střední Evropě a druhý největší v České republice. Leží nad stejnojmenným městem na protáhlém skalním ostrohu na levém břehu řeky Vltavy.

Vrch byl osídlen již v dávné minulosti, v době bronzové. Snad právě na zámeckém ostrohu se později nacházelo také keltské a slovanské sídliště.

Jeden ze synů Vítka z Prčice založil asi ve 30. letech 13. století na návrší takzvaný Hrádek. Počát-kem 40. let 13. století je o zdejším hradě zmínka v básni rakouského rytíře. První písemná zpráva o hradu Krumlově pochází z roku 1253.

Roku 1302 rod pánů z Krumlova vymřel a hrad zdědili Rožmberkové. Hrádek byl rozšířen o Horní hrad. Na Plášti byl ve skále vylámán příkop, který byl překlenutý padacím mostem.

Za husitských válek nechal Oldřich II. opevnění hradu rozšířit. Poté došlo k úpravám 4. nádvoří.

Ve 2. polovině 16. století nechal Vilém z Rožmberka hrad přestavět na velkolepý renesanční zámek, který byl náležitě vyzdoben. Za svého života však rod velice zadlužil. Roku 1592 zemřel a jeho nástupce Petr Vok z Rožmberka získal kromě panství a velkolepého zámku také obrovské dluhy. Přesto však probíhaly další stavební úpravy. Za padacím mostem Na Plášti byl vybudován Renesanční dům a proběhly úpravy zámecké zahrady.

V roce 1602 koupil od zadluženého Petra Voka z Rožmberka celé panství císař Rudolf II. Habsburský. Císař Ferdinand II. Habsburský ho daroval roku 1622 Janu Oldřichovi I. z Eggenberku. Ten však zámek nevyužíval. Až v 60. letech 17. století za Jana Kristiána I. z Eggenberku byl zámek přestavěn a získal barokní až rokokovou podobu. Při svých cestách po Evropě si Jan Kristián oblíbil italskou operu, takže roku 1664 vznikla zámecká kapela a roku 1665 se na zámku odehrálo první divadelní představení. V roce 1674 byl Jelení sál přeměněn na divadlo. Roku 1686 byla dokončena budova divadla Na Plášti a za ním vznikla terasovitá zahrada obehnaná zdí. V roce 1690 byla v zahradě u severní zdi zahájena výstavba letohrádku Bellarie. Roku 1691 však divadelní spolek zanikl.

Roku 1710 zemřel poslední mužský člen rodu Eggenberků. Když v roce 1719 zemřela i jeho bezdětná manželka Marie Ernestina, zdědil majetek její synovec Adam František ze Schwarzenberku. Josef Adam ze Schwarzenberku nechal zámek velkolepě přestavět. Roku 1744 byla postavena zimní jízdárna. V letech 1755 – 1757 byl přestavěn původně jednopatrový letohrádek Bellarie. Roku 1761 bylo zbořeno původní divadlo včetně visuté chodby spojující ho se zámkem a v roce 1766 bylo postaveno divadlo nové. O rok později bylo se zámeckým komplexem propojeno mostem Na Plášti.

Od poloviny 19. století nebyl zámek trvale obýván.

Roku 1940 byl zámek Schwarzenberkům zkonfiskován. V roce 1947 byl zemským vlastnictvím a po jeho zrušení od roku 1950 majetkem státu. Roku 1963 bylo historické jádro města včetně zámeckého areálu prohlášeno Městskou památkovou rezervací. Roku 1989 byl zámek prohlášen Národní kulturní památkou. Od roku 1992 je Český Krumlov na seznamu památek světového a přírodního dědictví Unesco.

Ze severu se k zámku dostaneme Budějovickou bránou a dále východním vchodem Červenou bránou od křižovatky ulice Latrán a Klášterní. Z historického centra města vede cesta na zámek po Lazebnickém mostě a po Zámeckých schodech z ulice Latrán. Obě cesty nás zavedou na první nádvoří nazývané Rejdiště, v jehož centru se nachází kašna a parčík. Na severní straně nádvoří stojí bývalá solnice, stará lékárna, ledárna, kovárna, panský pivovar a nemocnice a na jižní straně nádvoří se nachází budova lékárny, konírny, starého purkrabství a kočároven.

Z prvního na druhé nádvoří, do prostoru takzvaného Dolního hradu, vede cesta po kamenném mostě se sochami Panny Marie a sv. Josefa, který vede přes takzvaný Medvědí příkop, v němž již od 16. století žijí medvědi. Na druhém nádvoří se nachází dominantní zámecká věž, kterou obklopuje nejstarší budova zvaná Hrádek. Z věže, na kterou vede 162 schodů, je nádherný výhled na město i zámecký komplex. Severní stranu nádvoří tvoří nové purkrabství a hranolová věž Máselnice, jižná strana nádvoří je tvořena mincovnou. Uprostřed nádvoří stojí kašna.

Na třetí nádvoří vede strmě stoupající spojovací chodba. Další chodba pak vede na čtvrté nádvoří. Palácové budovy kolem obou nádvoří tvoří takzvaný Horní hrad.

Na páté nádvoří vede několikapatrový most Na Plášti. Na tomto nádvoří se nachází barokní zámecké divadlo a Renesanční dům. Lze odtud pokračovat rovně k Oranžérii a hlavnímu vstupu do Zámecké zahrady, nebo směrem vpravo pod Spojovací chodbou k Zámecké jízdárně. Zámecká zahrada má půdorys obdélníku. Je široká 150 metrů a dlouhá 750 metrů. Na úrovni hlavního vchodu do zahrad se nachází Kaskádová fontána. Uprostřed zahrady u severní zdi stojí letohrádek Bellarie a Otáčivé hlediště. O kus dál se nachází malý Hudební pavilon a na konci zahrady jezírko s ostrůvkem.

Kromě již zmiňované věže s výhledem na celý Český Krumlov lze na zámku absolvovat dvě prohlídkové trasy. První z nich je zaměřena na období renesance a baroka a její součástí je zámecká kaple sv. Jiří, Renesanční hala, I. a II. renesanční pokoj, III. a IV. renesanční pokoj, Znaková chodba, předpokoj Antecamera, přípravna pokrmů, Eggenberský sál, barokní jídelna, Baldachýnový salon, Ložnice kněžny Eleonory Amálie Schwarzenbergové s orientálním salónkem a soukromou kaplí, Oblékárna a místnosti fraucimoru a Maškarní sál. Druhá prohlídková trasa je zaměřena na rod Schwarzenberků. Součástí prohlídkové trasy je Schwarzenberská portrétní galerie, klasicistní pokoje a pokoj s rytinami, pokoj pro služebnou, Hudební salón, Ložnice knížete Josefa, pokoj se znakovými tapisériemi, Maršálův pokoj, Schwarzenberské apartmá, Přijímací salón, Salón s portrétem kněžny Eleonory, Kuřácký salón, Příruční knihovna knížete, Malá jídelna, Salón kněžny, Pracovna kněžny, Ložnice a toaletní místnost kněžny Eleonory, Pokoj komorné a šatna kněžny Eleonory, Obrazárna a Plášťový most. Dále lze na zámku navštívit divadlo, lapidárium a václavské sklepy.