Veltrusy

Historie zámku Veltrusy nesahá hluboko do minulosti a jeho počátky jsou poněkud zamlžené. Václav Antonín Chotek byl významnou osobou z rodu Chotků. Oženil se s Marií Terezií ze Scheidleru, čímž si finančně polepšil. Na počátku 18. století se tedy rozhodl, že si nechá vystavět representační sídlo na veltruském panství. Autorem projektu je asi jeden z císařských architektů, buď Giovanni Battista Alliprandi nebo jeho pokračovatel František Maxmilián Kaňka. Zámecký komplex byl dokončen roku 1744. V roce 1754 se ve Veltrusích konal první dvoudenní veletrh na světě. Roce 1764 byl zámek rozšířen. Autorem projektu mohl být F. M. Kaňka nebo J. B. Santini. Stavbu dokončil až syn V. A. Chotka – hrabě Rudolf Chotek, který měl významnou úlohu ve státních službách.
Úpravy z přelomu 18. a 19. století se dotkly pouze parku. Byl založen přírodní anglický park, kde se můžeme setkat s malými romantickými stavbami chrámů, umělých zřícenin a pavilónů.
Rudolf neměl mužského potomka, proto odkázal panství synovci Janu Rudolfu Chotkovi. Po jeho smrti zámek převzal Jindřich Chotek, který rozšířil panství o nové pozemky. Dalším vlastníkem byl jeho potomek Rudolf Karel, který nejdříve hospodařil dobře, ale později začal panství zanedbávat a dostal je až na hranici úpadku. Proto byl zbaven správy a zchudlého panství se ujal jeho bratr Emerich. Již však bylo pozdě, majetek i sláva rodu byla minulostí a Emerich musel prodat část panství. Posledním majitelům Karlu a Livii Chotkovým zámek zabrala po roce 1945 státní správa. V srpnu roku 2002 postihly Českou republiku velké povodně a ani Veltrusy nebyly ušetřeny.
V parku se nachází empírové a romantické stavby jako Laudonův pavilón, pavilón Marie Terezie, most se sfingou, dórský pavilón aj. Čestný dvůr uzavírá mřížový plot s alegorickými sochami 12 měsíců a 4 ročních dob.
Tento zámek byl postaven podle vzoru francouzských sídel sloužících k odpočinku. Zámecké budovy jsou odstupňované výškově podle osy od jihu k severu a obklopují čestný dvůr. Střed zámku tvoří oválná část s kopulí, ke které paprskovitě vybíhají čtyři krátká jednopatrová křídla obdélného půdorysu. Z čestného dvora se sem vstupovalo po dvouramenném schodišti. Nachází se zde hlavní sál – Lovecký sál, který prochází oběma patry zámecké budovy. Schodiště je zdobeno kamennými vázami a sousošími psovoda a koněvoda od Františka Antonína Kuena z let 1716 – 1719. V přízemí pod Loveckým sálem se nachází Sala Terrena, což je ze dvou stran otevřené prostranství, kudy se prochází do zahrady.
V druhé polovině 18. století doplnily barokní štukovou výzdobu salónů rokokové malby. V bočních křídlech byly zřízeny nové rokokové pokoje – pánský pokoj, ložnice, japonský kabinet, průchozí kabinet, čínský salón, salón Marie Terezie aj. Na stropě hlavního sálu byl roku 1765 Josefem Pichlerem vymalován ob-raz znázorňující čtyři roční období. Místnosti jsou vybaveny cenným nábytkem, obrazy, porcelánem, lustry, kachlovými kamny aj.