Kravaře

Z roku 1224 pochází první písemná zpráva o osadě Kravaře.
Za pánů z Kravař stávala v západní části dnešního zámeckého areálu vodní tvrz. Její existence je doložena listinou z roku 1377. Podrobnosti o její existenci se nedochovaly a dodnes z ní zbyly pouze základy.
Od roku 1420 získali od Petra z Kravař tvrz pánové ze Šlevic. Prvním majitelem byl Mikuláš ze Šlevic.
Ještě roku 1550 je tvrz připomínána v listině Bartoloměje Kravařského ze Šlevic. Tehdy zde byl i dvůr a pivovar. Páni ze Šlevic tvrz drželi až do roku 1575. V 16. století však zpustla a již nebyla obnovena.
Roku 1630 je majitelem uváděn polský alchymista Michal Sendivoj ze Skorska. V roce 1636 panství převzala Michalova dcera Veronika Marie, která se později provdala za rytíře Jakuba Eichendorffa. V místech, kde dnes stojí zámek, podle některých zdrojů je to stejné místo, kde stávala tvrz, byla v letech 1649 – 1662 postavena Jakubem z Eichendorfu jednokřídlá renesanční tvrz. Roku 1662 byla postavena zámecká kaple anděla Michaela, ve které se od roku 1664 směly sloužit mše.
V letech 1721 – 1728 proběhla za Jana Rudolfa Eichendorffa přestavba zámecké budovy ve vrcholně barokním slohu. Původní zámek se stal částí východního křídla. Zámek byl postaven jako dvoupatrový čtyřkřídlý s vnitřním dvorem s arkádovou lodžií. V jeho okolí byl zřízen anglický park. V letech 1727 – 1730 byla barokně vyzdobena kaple. Freska na stropě je dílem Františka Řehoře Ignáce Ecksteina a představuje Nanebevzetí Panny marie s alegorickými výjevy čtyř světadílů. Roku 1782 prodal zadlužený Adolf Theodor Eichendorff celé panství hraběti Schaffgotschovi. Dále se již majitelé poměrně rychlse střídali.
Roku 1844 panství zdědila Eufémie Rudzinská z Rudna. Provedla menší stavební úpravy, chodby v interiéru nechala vyzdobit mozaikou, rozšířila zámeckou knihovnu i sbírku obrazů. Jedna z mozaik zobrazuje rodinný erb a erb manžela Andrease hraběte Renarda.
Roku 1920 koupil od Zabrze v Polsku zámek i s parkem a polnostmi stát. Poté zde byla zřízena dívčí škola s internátem. Z roku 1922 pochází první spolehlivé informace o interiérech a výzdobě. Dne 21. ledna 1937 byl zámek poničen požárem. Jeho vznik nebyl nikdy objasněn. Oheň zničil vnitřní zařízení, vstupní dřevěné schodiště, stropy s figurální štukaturou a střechy. Požár se vyhnul pouze zámecké kapli, jejíž původní interiréry se tak dochovaly dodnes. Zámek byl pak provizorně zastřešen a v tomto stavu byl ponechán mnoho let. Až po skončení 2. světové války byla roku 1952 zahájena rozsáhlá rekonstrukce. Opravy byly ukončeny až v roce 1970. Poté byla do zámku instalována vojenská expozice Ostravská operace. Exopozice dokumentovala boje o Ostravsko na počátku roku 1945. Byla zde umístěna až do roku 1989. V tomto roce byla přemístěna do vojenského muzea v Darkovičkách u Hlučína. Od roku 1990 vlastní zámek město Kravaře. Poté byla znovu vysvěcena kaple, byla zde zřízena obřadní síň, kulturní středisko, zámecká restaurace, roku 1996 vzniklo zámecké muzeum a byl zrekonstruován zámecký park a v roce 1997 zámecká expozice sbírek opavského Slezského zemského muzea. V části zámeckého parku se v současnosti nachází devítijamkové golfové hřiště.