Lešná

V listině královny Konstancie se roku 1235 objevuje zmínka o hradu Lukov. Hrad od roku 1332 drželi Šternberkové, ale již o dva roky později ho vykoupil král Karel IV. Roku 1371 se však do rukou Šternberků vrátil. V roce 1469 byl hrad poničen vojsky Matyáše Korvína, která hrad dobyla. Po roce 1480 byl hrad rozšířen o dolní hrad a proběhla jeho rozsáhlá oprava. Roku 1512 Šternberkové hrad s panstvím prodali rodu Kunštátů a ti ho v roce 1547 prodali dále Nekšům z Landeka, kteří provedli přestavbu hradu na renesanční zámek. Roku 1607 hrad získala Lukérice Nekšová, která se o dva roky později provdala za Albrechta z Valdštejna. Ten po její smrti získal celý majetek. Roku 1621 hrad obsadili vzbouření valaši. O čtyři roky později připadl Lukov Štěpánu Šmídovi z Freihofenu. Valaši se však na hrad vrátili roku 1626 a drželi ho asi rok – do doby, kdy ho dobyla a obsadila císařská armáda. Hned v následujícím roce získal Lukov Jan Fridrich z Minkvicburku. V roce 1643 byl hrad opět obsazen, tentokrát Švédy. Ti hrad vypálili a pobořili. Vlastníkem Lukova se roku 1710 stal Jan Josef z Rotalu a v roce 1724 Jan Fridrich Seilern-Aspang. Ještě roku 1789 byl hrad obydlen, ale majitelé ho neobývali, proto Lukov chátral a před rokem 1793 byl opuštěn. V roce 1804 je Lukov zmiňován jako pustý.
Páni z rodu Seilern-Aspang se rozhodli pro výstavbu nového šlechtického sídla. Pro stavbu si vybrali vrchol Lešná nedaleko od hradu. Zde si nechal Josef Jan Seilern-Aspang postavit jednoduchý jednopatrový zámek. Není přesně známo, kdy proběhla jeho výstavba. Zahájena byla pravděpodobně roku 1804, kdy vznikla bažanžnice a ohrada obory, a dokončena v roce 1807. Z písemností je jisté, že roku 1810 již byl zámek postaven. Seilem-Aspangové ho využívali pouze jako letní sídlo a v zimním období pobývali v Rakousku. Roku 1813 byla u zámku postavena budova, která sloužila jako zámecká kuchyně a o deset let později byl postaven Tyrolský dům, v jehož přízemí se nacházely místnosti pro sloužící a v patře několik pokojů pro majitele. Vznikly také zahradnické budovy, oranžerie a skleník. Po Josefu Janovi zdědil majetek jeho synovec Josef August a po jeho smrti roku 1861 jeho nejstarší syn Josef Maria. Ten se zasloužil o přestavbu zámku a jeho rozšíření o vstupní boční křídlo s dvoupatrovou věží, které nechal přistavět ke kratší jižní straně zámku. Rozšířeno bylo také zámecké vybavení o četné exotické předměty z jeho dalekých cest. Roku 1868 však zemřel a zámek získal jeho devítiletý syn František. Když dospěl, začal s úpravami zámku. V roce 1884 byla zahájena úprava okolí zámku na romantický anglický park. Na konci 19. století se rozhodl pro výstavbu nového zámku. Roku 1886 byl starý zámek zbourán a již v následujícím roce byla pod dohledem vídeňského architekta Johanna Micka zahájena výstavba zámku nového. Po jeho smrti stavbu převzal vídeňský architekt Viktor Siedek. Nový zámek byl vystaven ve smíšeném slohu novogotiky, novorenesance a novobaroka. V půdorysu a nárožích byl zámek rozčleněn věžemi, byly využity ozdobné balkóny, okenice a terasy, střecha byla dotvarována různými komíny, věžemi a vikýři. V zámku byla zavedena elektřina, ústřední topení a studená i teplá voda. Suterén sloužil jako hospodářské a provozní zázemí, v přízemí se nacházely reprezentační prostory, v prvním patře obytné místnosti panstva a v podkroví pokoje pro hosty. Stavba zámku byla i s výbavou dokončena roku 1891, ale v následujících letech ještě probíhalo zařizování interiérů. Roku 1892 byla také zahájena výstavba komlexu stájí, jízdárny a kočárovny. Stavba zámku byla kompletně dokončena roku 1894. O dva roky později byla bývalá kuchyně přeměněna na zámeckou prádelnu. Posledním majitelem zámku se stal Františkův syn Josef. Na zámku zřídil malé přírodopisné muezum, které sloužilo převážně školám. Rozšiřoval ho o exponáty z cest po celém světě. Roku 1929 založil v zámeckém parku zoologickou zahradu. Josef zámek vlastnil a obýval až do dubna 1945. Poté mu byl zkonfiskován a stal se majetkem Zlína. Zoologická zahrada byla pro veřejnost otevřena roku 1948. V roce 1960 byla bývalá zámecká prádelna přebudována na pavilon opic.
V interiérech zámku se nachází zajímavá vstupní hala. Je bohatě zdobená dřevem a její dominantou je schodiště vedoucí do soukromých místností panstva. V malém salonku u haly se nachází původní vybavení z hradu Lukov. Nachází se zde také jídelna a dále největší místnost celého zámku, kterou je Sál předků. Zde je k vidění bohatě vyřezávaný kazetový strop a portréty členů rodu Sailern-Aspangů. Za Sálem předků se nachází pánská kulečníková herna, dále následuje dámský salonek, ložnice, koupelna, společenský salon a zámecká kaple. Poslední místností prohlídky je bývalá knihovna, ve které se kdysi nacházelo asi 10.000 výtisků. V současnosti je zde instalována expozice předmětů, které majitelé zámku sesbírali při svých cestách po světě.
Zámek je obklopen parkem v anglickém stylu. Nachází se zde okolo 700 druhů dřevin a 400 druhů bylin ze Severní Ameriky, Asie a Evropy. V parku se nachází zoologická zahrada, která se rozkládá na ploše 12,6 hektaru, z čehož 6,6 hektaru tvoří exopozice. V ZOO žije přibližně 200 druhů zvířat. Kvůli zoologické zahradě je vstup do parku zpoplatněn. Další vstupné je potřeba zaplatit pro prohlídku zámku. Jeho návštěva bez zaplacení vstupného do areálu ZOO není možná.