Hluboká nad Vltavou

Na místě dnešního zámku Hluboká stál v minulosti královský hrad Frauenberg (Frohnburg, Froburg). Byl založen ve 13. století pravděpodobně králem Václavem I. jako opěrný bod a brzy poté byl zastaven soudci Čéčovi z Budějovic. Čéč ho později postoupil Přemyslu Otakarovi II. Po smrti krále získali hrad Vítkovci. Roku 1265 král Čéčovi hrad odebral a v roce 1278 získal panství Záviš z Falkenštejna. Roku 1285 zde vládl bratr Záviše z Falkenštejna Vítek. Záviš byl obviněn z velezrady a Vítek odmítl králi hrad vydat.
Záviš byl popraven a panství bylo mnohokrát zastaveno. Hrad se nacházel v hlubokých lesích, na skále nad 83 metrů hlubokým údolím a u hradu byla studna hluboká 125,77 metru. Snad některá tato skutečnost vedla k názvu Hluboká. Hrad měl obvodovou zástavbu, což znamená, že obytné i hospodářské budovy byly po obvodu areálu. Delší strany byly lemovány budovami a svíraly mezi sebou obdélné nádvoří. V čele jádra se tyčila vysoká okrouhlá věž, před kterou se nacházely vstupní hradby.
Ve 2. polovině 15. století bylo vylepšené opevnění. Na jihovýchodním nároží jádra byla postavena kulatá Černá věž. V ní byla v několika patrech nad sebou umístěna děla. V přední části hradu byla postavena pevná bašta. Další předsunutá bašta s vlastní kuchyní vznikla na předhradí. S hradem byla spojena podzemní chodbou. Několik desítek let trvalo, než získal panství Vilém z Pernštejna. V letech 1490 – 1492 nechal zchátralý hrad opravit a v okolí dal vybudovat několik rybníků.
V roce 1534 získal panství zástavou Ondřej Ungnad ze Suneku, manžel Bohunky z Pernštejna. Nechal na hrad zavést vodovod, u hradu byly zřízeny vinice a obora. Ondřej se však natolik zadlužil, že jeho syn Adam nebyl schopen hrad udržet. Roku 1561 ho od královské komory koupil Jáchym z Hradce. Ten začal roku 1563 zchátralý hrad přestavovat. Stavbu dokončil však až jeho syn Adam. V těchto dobách byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Vnitřní podélné nádvoří bylo obestavěno novým palácem a křídlem, jižní křídlo, které dělilo nádvoří na větší a menší prostor, bylo vyzdviženo a ostatní budovy byly srovnány do stejné výšky. Z hradu zbyla pouze Červená věž. V roce 1598 zámek koupil Bohuslav Malovec z Malovic.
Malovci se však účastnili stavovského povstání, proto jim byla roku 1619 Hluboká zabavena. Panství pak obdržel španělský generál don Baltazar Marradas. Nechal zde vybudovat moderní barokní opevňovací systém a velké hospodářské stavení. Jeho synovec prodal celé panství roku 1661 Janu Adolfovi I. ze Schwarzenbergu.
Počátkem 18. století nechal Adam František Schwarzenberg celý zámek přestavět. Byly zbourány staré budovy a postaveny nové. Zachovány byly pouze hlavní zdi podélných traktů a stará gotická věž. Roku 1707 byla rozšířena kaple a později byl také vybudován velký reprezentační sál. Hlavní práce vyly dokončeny roku 1728. Adam se však úplné dostavby nedožil, protože byl roku 1732 císařem Karlem VI. nešťastně postřelen při honu. Dostavbu zámku pak dokončila jeho manželka. V roce 1741 obsadilo zámek francouzské vojsko a městečko se zámkem poté obklíčilo vojsko císařovny Marie Terezie. Následné epidemie a hlad téměř vylidnily okolní krajinu. Aby již nikdy zámek nemohl být pevností, nechal Josef Adam roku 1744 všechna opevnění zbourat a na nových prostorách založil zahradu. Zámek však byl již natolik poškozen, že se roku 1761 ve zdech objevily veliké trhliny. Poté byl zámek opravován.
Dalšími majiteli zámku se stali Jan Adolf II. Schwarzenberg a jeho manželka Eleonora. Při svých cestách po Anglii poznali tamní architekturu a proto se po jejich návratu dne 2. ledna 1840 byla zahájena přestavba Hluboké. Staré budovy byly zbourány a místo nich byl postaven zámek ve stylu tudorské gotiky, jehož podoba připomíná zámek Windsdor. Proto je také někdy uváděn sloh „windsdorská novogotika“. Kvůli potřebě kvalitního materiálu byl otevřen lom, ze kterého pochází stavební kámen na zámek, kostel, starý úřední dům a Štekl. Hrubá přestavba zámku byla dokončena již roku 1846, poté probíhaly další práce. V lednu roku 1847 byla z věže sundána báň. V ní byla nalezena skříňka s přehledem cen obilí z roku 1728. Dne 23. dubna 1847 v půl sedmé večer se zřítila stará zámecká věž, s jejíž bouráním se podle plánů nepočítalo. V průběhu staveb bylo zastavěno schodišťovou halou třetí zámecké nádvoří, na kterém se nacházela studna hluboká 125,77 metru. Již roku 1852 v zámku pobýval kníže. Naposledy vznikla jízdárna, konírna a kočárovna, které byly se zámkem spojeny zimní zahradou. Definitivně tak zmizel starý zámek včetně administrativních a hospodářských budov v podzámčí. Veškeré práce byly dokončeny k 19. červenci 1871, kdy byl rakouským korunním princem Rudolfem zasazen do zdi závěrečný kámen. Nacházel se ve výšce druhého patra na jižní straně druhého nádvoří.
Po 2. světové válce zámek nebyl vrácen Schwarzenberkům. Ti ho vlastnili 286 let. Dne 14. srpna 1946 bylo navrženo, aby se zámek stal letním sídlem prezidenta Beneše. Z tohoto návrhu nakonec sešlo. Roku 1975 byly v zámecké kapli zprovozněna obřadní síň.
Zámek stojí na půdorysu nepravidelného protáhlého pětiúhleníku. Budovy jsou obklopeny velkými i malými nádvořími. Vstupní průčelí má vzhled trojbokého čela, z jehož střední části vybíhá vstupní věž. Průčelí dominuje velký Schwarzenberský znak s rodovým heslem „nil nisi rektum“, což znamená „nic než právo“. Nároží tvoří osmiboké věže a věžice. Dominantou zámku je 60 metrů vysoká, nahoře ustupující věž. Různých věží má zámek celkem 11. Fasády zámku jsou doplněny o cimbuří, střílny, ochozy, pilíře, arkýře na krakorcích nebo chrliče. V okolí zámku se nachází anglický park o rozloze 190 hektarů. Součástí zámku je zasklená zimní zahrada a jízdárna.
V zámku se nachází 140 místností. Nejzajímavější je mramorový sál, přijímací salon, ranní salon, velká jídelna, Hamiltonův kabinet, zbrojnice, arkádové schodiště a zámecká kaple. Nachází se zde krby, dřevěné obložení stěn, vyřezávané stropy, masivní dobový nábytek, tapiserie, brnění, zbraně a lovecké trofeje.