Štiřín
První zmínky o osídlení oblasti okolo Zámku Štiřín pochází již z doby před Kristem. Dostatek vody, která se zde nacházela, byl základem pro život v tehdejších osídlení. Nejstarší známý národ, který se zde usídlil, byli Keltové. Z těchto dávných dob se dochovaly pouze kruhové valy, které chránily tehdejší kmeny před útoky dravých šelem a nezvanými hosty. Keltové však tato území neobývali pouze kvůli vodě a hojnosti potravy, ale také proto, že v okolí nalezli zlato. Přesto tento kraj z neznámých důvodů opustili.O mnoho let později, kolem roku 500, využili jejich dobře umístěná opida Slované. Ti pak pokračovali v jejich způsobu života. Počátkem 2. tisíciletí se kultivovali a rozšířili do okolí.
Počátkem 15. století byla několik kilometrů severozápadně od tehdejších osad vystavěna tvrz. První zmínky o její existenci pocházejí z roku 1417.
Roku 1562 na ní nocoval král Maxmilián při své první panovnické cestě do Prahy.
Po třicetileté válce došlo k přestavbě tvrze na zámek se zahradou.
Až do roku 1751 se zde v krátkých intervalech střídali majitelé, šlechtické rody a arcibiskupové. Až v tomto roce zakoupila sídlo rodina hrabat Salm Reifferscheidů. Za tohoto hraběcího rodu byl objekt přestavěn na vznosné, pozdně barokní sídlo s čestným dvorem a reprezentativním zahradním průčelím otevřeným do upraveného parku. V té době byl také postaven zámecký dvůr. Tato budova podlouhlého tvaru sloužila jako hospodářská budova zámku.
Roku 1822 získal panství Štiřín se zámkem kníže Rohan. O devět let později získal Štiřín hrabě Nostic-Rheinek. Během jeho působení na Štiřínu došlo k dalším stavebním úpravám. Roku 1870 koupil Štiřín s panstvím a s Popovicemi mědikovec a kotlář František Ringhoffer z Kamenice. Došlo k poslední přestavbě zámku, konkrétně severního křídla a vstupní části. Také bylo zavedeno elektrické osvětlení. Při jeho zavádění se změnila podoba zámeckého dvora.
V letech 1900 – 1905 byl zámek rekonstruován do dnešní podoby podle návrhu architekta J. Stibrala. Okolní park byl rozšířen v přírodně krajinářském stylu na 12 hektarů. Jeho součástí byly i rozsáhlé skleníky. Ke štiřínskému zámku patřil lihovar, pivovar, ovčín a cihelna. Rod Františka Righoffera z Kamenice vlastnil zámek až do roku 1945, kdy byl jejich majetek zkonfiskován. Temným místem v historii zámeckého dvora bylo období totality. V té době se totiž tato budova stala místem pro chov drůbeže. V letech 1985 – 1994 byl zámek zcela mimořádným způsobem rehabilitován. Veškeré úpravy byly prováděny výjimečně citlivým způsobem se záměrem hotelového využití. Jako první v České republice byl tento hotel přijat do Asociace evropských zámeckých hotelů a restaurací. V roce 1997 se za pomoci Ministerstva zahraničních věcí navrátila do původního stavu také budova zámeckého dvora.
Tato památka tvořena samostatným zámkem se zámeckou kaplí, udržovaným parkem využívaným jako golfové hřiště a hospodářským dvorem. Budova je situována na okraj golfového hřiště, čímž nabízí velkolepý výhled na zámeckou zeleň.
Budova zámku je trojkřídlá, jednopatrová a pozdně barokní. Středové křídlo tohoto sídla ústí mohutným schodišťovým rizalitem s balkonem do čestného dvora tvořeného bočními křídly. K severozápadnímu křídlu je připojena obdélná kaple, která prostupuje celou výšku budovy. Zahradní průčelí zámku má otevřené dvouramenné francouzské schodiště zdobené kamennými vázami. Z původní tvrze se zachovaly pouze 3 klenuté místnosti v přízemí. Historicky nejcennější a nejzachovalejší místnosti v zámeckém interiéru se nacházejí v prvním patře. V současnosti slouží jako konferenční sály a salonky pro hosty.
V zámeckém (hospodářském) dvoře se nacházejí největší zámecké sály Salmův a Chvalcův. V současnosti jsou využívané jako konferenční prostory.
Zámek nabízí hotelovou kapacitu, gastronomické a sportovní zázemí. Na zámku se pořádá řada společenských a kulturních podniků, konferencí apod. Působí zde Nadace Štiřín, jejímž prezidentem je houslový virtuóz Josef Suk. Čestným členem je i potomek rodiny Ringhofferů, pan Emanuel Ringhoffer.
Tento areál včetně zámeckého parku je možné zařadit mezi nejlépe udržované historické stavby v České republice.
