USA - Niagara Falls - Horseshoe Falls
Niagara Falls, tedy Niagarské vodopády, leží na řece Niagaře, která odvádí vodu z Erijského jezera a ústí do jezera Ontario, odkud pokračuje dál do Atlantského oceánu. Řeka Niagara teče průměrnou rychlostí 56,3 kilometrů za hodinu a na své 56 kilometrů dlouhé pouti překonává výškový rozdíl 99 metrů.Vodopády jsou staré pouhých 12.000 let, protože byly vytvořeny až v době, kdy docházelo k tání ledovců a tvořila se ledovcová jezera. Právě takovým jezerem je Erijské a Ontario. Při svém vzniku byly vodopády asi o sedm mil níž po proudu. Proud vody byl tak silný, že docházelo k vymílání měkkého podkladu, který byl řekou odnesen a zůstal pouze podklad z tvrdé skály. Síla vody, která padá z Niagarských vodopádů, je tak velká, že postupně odnáší kameny, které leží na dně řeky. To způsobuje, že odnášené kameny omílají hranu vodopádu a vodopád se tak pohybuje proti proudu řeky rychlostí asi jeden metr za rok. Řeka tak za sebou při svém ústupu zanechává hluboký kaňon. Tak se také vytvořil příkrý útes, který dnes známe jako Niagarský sráz.
Slovo niagara pochází ze slova onguiaahra, což znamená „hromový hluk“. Název je to opravdu výstižný, protože ačkoli je návštěvník tak daleko, že může vidět pouze páru stoupající z vodopádů, hluk padající vody nelze přeslechnout.
Vodopády leží na hranici Spojených států amerických a Kanady. Na obou březích řeky leží města, která jsou pojmenovaná Niagara Falls. Oba břehy řeky a tedy také obě města jsou spojeny mostem Rainbow Bridge, tedy Duhovým mostem.
Co do objemu protékající vody jsou Niagarské vodopády největší na světě. Každou vteřinu se přes okraj vodopádů převalí 3 milióny litrů vody. Vodopády však protéká asi jen polovina vody, protože zbytek je odveden podzemními kanály a rourami do hydroelektráren, jejichž historii lze nastudovat v asi 6 kilometrů vzdáleném Niagara Power Project Visitor Center v nedalekém Lewistonu. Při jeho návštěvě je možné sledovat také způsob výroby elektrického proudu. Západně od vodopádů se nachází klidné rameno Niagary, které slouží jako lodní kanál.
V noci bývají vodopády efektně osvětleny. Elektrickou energii pro soustavu reflektorů vytváří samy vodopády. Obrovská síla na kanadské straně uvolňuje výkon 1.755.000 kW. Údajně nejkrásnější jsou vodopády při tuhé zimě, kdy kolem nich leží sníh a jejich voda mrzne.
Uprostřed řeky se nachází Goat Island, tedy Kozí ostrov, který rozděluje proud Niagary na dvě ramena. Ostrov byl pojmenován po Johnu Stedmanovi, kterému zde roku 1780 umrzla jedna koza z jeho stáda. Větší ze dvou ramen řeky končí vodopádem Horseshoe Falls. Přibližně středem tohoto ramene vede státní hranice Spojených států amerických a Kanady. Celý Goat Island tedy ještě leží na území Spojených států amerických.
V rameni řeky se nachází ještě velké množství malých nepojmenovaných ostrůvků, ale také tři ostrovy pojmenované Three Sisters Island. Jsou pojmenované podle sester Angeliny, Asenath a Celiny Whitneyových, dcer generála Parkhusta Whitneyho, který byl údajně jedním z prvních zdejších osadníků.
Jelikož hranice států vede středem vodopádu, je Horseshoe Falls vodopád americko-kanadský. Často je však označován za kanadský. Má tvar podkovy a odtud pochází také jeho název. Je větší než sousední American Falls. Jeho šířka dosahuje asi 792 metrů a je vysoký asi 52 metrů.
Z americké strany lze Horseshoe Falls pozorovat pouze ze dvou míst. Jedním z nich je z vyhlídková věž Prospect Point. Lepším pozorovacím místem je Terrapin Point na Goat Islandu. Z kanadské strany je na vodopád výhled mnohem lepší, protože řeka jakoby teče směrem do Kanady a až pod vodopády prudce mění svůj směr. Proto se také na kanadské straně nachází různá vyhlídková místa a věže. Nejvyšší vyhlídkovou věží je Skylon Tower. Je vysoká 236 metrů a nachází se v ní i restaurace.
Ročně vodopády navštěvuje okolo 12 milionů turistů z celého světa. Z kanadské strany mají návštěvníci možnost sejít či sjet dolů k vodopádům. Nabízí se také možnost projít se v tunelu, který je vyhlouben za vodopádem. Na hlavní tunel jsou kolmé mnohé menší tunely, přes které je vidět padající voda. Největším lákadlem je výlet lodí Maid of the Mist až k burácejícím vodopádům. Tato plavba má mnohaletou tradici. Ta úplně první se uskutečnila již roku 1846.. Při nástupu na loď se fasuje modrá pláštěnka, která je nezbytným doplňkem. Další možností je vyhlídkový let vrtulníkem.
Někteří z návštěvníků byli spíše dobrodruhy a blázny, kteří se v minulosti pokoušeli různými způsoby překonat vodopády. V 19. století několikrát přešel přes vodopády provazochodec Blondin. Samotné přecházení mu nestačilo, tak chodil i se zavázanýma očima, nesl s sebou kamínka na vaření a připravoval omeletu. Dne 19. 8. 1959 dokonce nesl na zádech svého 148 kilogramů vážícího manažera.
V roce 1901 se pokusila v dřevěném sudu překonat Horseshoe Falls třiašedesátiletá Annie Taylorová. Pád do hlubiny kupodivu přežila a utrpěla jen několik šrámů. Všichni takové štěstí neměli. Roku 1945 se zde zabil Red Hill, jehož plavidlo pojmenované The Thing a postavené z trubek a sítí se ukázalo jako nevhodné. Další muž zde zahynul v kajaku, protože si nevzal helmu. Prý by mu na filmu nebylo vidět do obličeje. Jiný hazardér se rozjel na lyžích s tryskovým motorem na zádech. Přeskočil hranu vodopádů, ale poté se mu neotevřel špatně složený padák. Poslední úspěšný pokus o překonání vodopádů absolvoval jeden muž roku 1995, který si po prvním úspěšném pokusu vzal s sebou i svou přítelkyni. Dnes je takové počínání zakázáno zákonem.
V roce 1960 se na Niagaře projížděl kapitán James Honeycutt se sedmiletým Rogerem Woodwardem a jeho starší sestrou. Lodi se porouchal motor a převrátila se. Všichni spadli do vody, ale pouze sestru se podařilo vytáhnout na břeh. Kapitána i Rogera strhla voda k vodopádům. Kapitán pád nepřežil, ale Roger se vynořil pod vodopády živý a stal se tak jediným člověkem, který přežil pád z vodopádů bez jakékoli ochrany.
