USA - New York City

Prvním Evropanem, který kdy viděl ostrov Manhattan, byl roku 1524 italský mořeplavec Verrazano.
Roku 1619 přišli do oblasti dnešního New Yorku první osadníci. Některé rodiny se usadili na dnešním Governor’s Island a někteří z nich poté pokračovali dál a usadili se jižně od dnešní Wall Street. Roku 1626 koupil Peter Minuit od okolo procházejících indiánů za tretky v hodnotě 60 florinů, tedy necelých 25 dolarů, celý ostrov Manhattan. Nizozemci zde poté založili osadu New Amsterdam, kterou obklopovala silná zeď v místech dnešní Wall Street. Poté jejím prvním guvernérem se stal právě Peter Minuit. Další guvernér Peter Stuyvesant nevládl kolonii příliš dobře, takže území roku 1664 obsadili Angličané a na počest vévody z Yorku jí pojmenovali New York. V 17. století také Švéd Jonáš Bronk obsadil Bronx.
Okolo roku 1776 žilo v kolonii již okolo 33.000 obyvatel. Koncem 18. století se New York stal sídlem finančníků.
Ještě počátkem 19. století byl Brooklyn pouze skupinkou městeček. V roce 1825 byl otevřen průplav Erie Canal a město se stalo ekonomickou základnou státu. V 19. století získaly Spojené státy Americké a potažmo také město New York od Francie darem Sochu Svobody. Ta se stala symbolem města, které se stalo vstupní branou mnoha generací přistěhovalců. Roku 1869 byla na Manhattanu postavena první nadzemní trať, která se stala předchůdcem budoucího metra. Konec 19. století přinesl příliv dělníků na Manhattan z Brooklynu a New Jersey. Kvůli velké zátěži byl poté postaven tunel pod řekou Hudson. Po dokončení mostu Brooklyn Bridge se Brooklyn začal rychle rozvíjet, protože na Manhattanu rostla potřeba obytných domů. Koncem 19. století se stal Bronx i Brooklyn součástí New York City.
Roku 1904 byla uvedena do provozu první trasa metra. Měla délku 15 kilometrů a byla čtyřkolejná. Časem vznikly dva soukromí provozovatelé metra, kterými byly společnosti BMT a IRT. O stavbu nového metra a jeho provozování se začalo zajímat město, které poté nové tratě pronajímalo stávajícím firmám. Ve 20. letech 20. století byla zahájena stavba prvních mrakodrapů, z nichž dnes můžeme jmenovat například Woolworth Building, Chrysler Building nebo o něco mladší Empire State Building. Roku 1932 město zprovoznilo vlastní systém metra IND a již roku 1940 odkoupilo oba soukromé provozovatele a vytvořilo tak jednotnou síť. Až do roku 1964 existovaly pouze dvě možnosti, jak se ze Staten Island dostat na Manhattan a poté dále do New York City – trajekt nebo jízda přes New Jersey. V tomto roce však byl otevřen most Verrazano Narrows Bridge. V roce 1973 byly na Manhattanu dokončeny obě hlavní budovy Světového obchodního centra, které nakrátko převzaly statut nejvyšší budovy světa.
Dne 11. září 2001 zaútočili na budovy Světového obchodního centra teroristé, kterým se nakonec podařilo je srovnat se zemí.
New York City sestává z pěti městských částí, kterými je Bronx, Brooklyn, Manhattan, Queens a Staten Island. Kdyby byl dnes Brooklyn samostatným městem, byl by čtvrtým největším městem Spojených států Amerických. New York City má rozlohu 800,31 kilometrů čtverečních. Žije zde přes 8 milionů obyvatel, s před-městími asi 12 milionů a po započtení okolních aglomerací dokonce 16 milionů. Téměř polovinu obyvatel města tvoří běloši, asi čtvrtinu černoši a zbytek asiaté, indiáni a jiné rasy. Ve městě se nachází asi 1.100 parků, které zaujímají plochu zhruba 150 kilometrů čtverečních. Je zde asi 100 mrakodrapů, 3.500 kostelů, okolo 400 divadel, 25.000 restaurací, přes 100.000 hotelových pokojů a tisíce obchodů. Roční hrubý domácí produkt New Yorku činí asi 500 miliard dolarů. Každý rok navštíví New York City okolo 17 milionů návštěvníků, z toho okolo 2,5 milionu je ze zámoří.
Ostrov Manhattan se dělí na tři části – takzvaný Downtown Manhattan, který se nachází pod 14. ulicí, poté Midtown Manhattan, který se rozkládá mezi 14. a 57. ulicí, respektive 14. ulicí a Central Parkem, a také Uptown Manhattan nad 57. ulicí. Dělící čárou mezi východní částí Manhattanu, tedy East Side, a západní částí, tedy West Side, je Pátá Avenue. Čísla Avenue se zvyšují směrem na sever a domovní čísla na obě strany od Páté Avenue. Na lichých ulicích vede doprava z východu na západ, na sudých ze západu na východ a pouze v hlavních ulicích je provoz obousměrný. Také na jednotlivých Avenue se směr dopravy střídá, pouze Broadway, Park Avenue a Jedenáctá Avenue jsou obousměrné.
Hlavním dopravním prostředkem v New York City je metro, které je nejstarší na světě. Má 34 linek, 476 stanic. Délka kolejí je 1.056 kilometrů, čímž se toto metro stává nejdelším na světě. Okolo 60% tratí je pod zemí. Koleje mají rozchod 1.435 milimetrů. Metro jezdí 24 hodin denně a každý den přepraví okolo čtyř milionů cestujících. D9ky tomu je nejvytíženější na světě. Mezi New Yorkem a New Jersey jezdí speciální mezistátní linka metra PATH, tedy Port Autority Trans-Hudson. Metro je doplněné také linkami autobusů, které přepraví okolo 2,5 milionů cestujících denně. Délka zdejší silniční sítě dosahuje 10.300 kilometrů. Hlavní částí dopravy jsou také populární žluté taxíky, kterých jezdí okolo 12.000. Převážně se jedná o známé Fort Police Interceptor, které využívá také Newyorská policie. K New Yorku náleží také čtyři letiště, kterými jsou mezinárodní JFK International Airport a La Guardia Airport,, dále ve státě New Jersey mezinárodní letiště Newark Liberty International a v New York City pro vnitrostátní lety Teterboro Airport.