USA - Bryce Canyon

Národní park Bryce Canyon leží na jihu státu Utah, na okraji plošiny Paunsaugunt.
V minulosti zde žili indiáni kmene Anasazi a Fremont. Podle legendy kmene Paiutes jsou jednotlivé skalní útvary zkamenělí lidé. Tento kmen zde žil v době, kdy do oblasti přišli běloši a zdejší oblast objevil kapitán Dutton a John Powell. Indiáni pak brzy odešli.
Roku 1923 byl vyhlášen Bryce Canyon National Monument, v roce 1924 byl povýšen na Utah National Park a až roku 1928 byl přejmenován na Bryce Canyon National Park.
Park je pojmenován podle Ebenezera Bryce, mormonského farmáře, který sem roku 1875 přišel farmařit a chovat dobytek. Půda nebyla úrodná a Ebenezer po pěti letech z oblasti odešel.
Toto skalní město vzniklo na úbočí vysokého kaňonu, který je obklopen rozsáhlými lesy. Okraj kaňonu je dlouhý 29 kilometrů, ve skutečnosti se však nejedná o jeden velký kaňon, ale jde o celou řadu na sebe navazujících menších kaňonů.
Bryce Canyon je tvořen bílo-červeno-hnědo, oranžovo-růžovými skalními jehlami, mosty, oblouky, pilíři a stěnami. Ty byly miliony let modelovány deštěm, ledem, sněhem i větrem.
Vyhlídková místa jsou umístěna na okraji kaňonu a krásu skal je tak možné pozorovat z nadhledu. Vyhlídky se nachází v nadmořské výšce kolem 2.500 metrů. Nejkrásnější je pohled na skály při východu slunce, protože to svými paprsky mění barvy skalních útvarů.
Samotné skalní město je plné turistických stezek. V parku se nachází asi 80 kilometrů stezek, jejichž délka se pohybuje v rozmezí od 2,5 do 12,5 kilometru. Zpáteční výstup na vrchol kaňonu je však velice náročný.
Park je otevřen celoročně a zimní pohled na zasněžené skály je zcela odlišný od toho letního. V zimě jsou však pro pohyb po parku nezbytné sněžnice. Během léta jsou zde časté bouřky. V kaňonu se nachází mnoho stromů ohořelých po zásahu bleskem.