USA - Lucy the Elephant

Necelých 5 kilometrů na jih od amerického města Atlantic City se v Margate, dříve South Atlantic City, se nachází viktoriánská „budova“ Lucy The Elephant.
Lucy byla postavena v roce 1881 Jamesem Vincentem de Paulem Laffertym mladším za 25.000 dolarů jako přímořská atrakce pro turisty. Náklady však nakonec vzrostly až na 38.000 dolarů. Aby Lafferty uhájil svůj nápad, požádal o zapsání patentu. Brzy nabídnul slona a další majetek na prodej a vše koupil Anton Gertzen z Philadelphie, který kupoval různé parcely na pobřeží.
Když v roce 1902 Anton zemřel, převzali Lucy jeho potomci. Jeho třetí syn John najal jistou Němku Hattie (Hedwig), která se stala první oficiální průvodkyní po Lucy. John zemřel v roce 1916 a jeho žena Sophia u Lucy zřídila kavárnu. Kavárna byla úspěšná a přečkala i 2. světovou válku. Sophia dostávala různé nabídky na prodej, ale nakonec z Lucy udělala hotel. V roce 1944 celé pobřeží poničil hurikán, který Lucy jako zázrakem přežila. Všechno v sousedství včetně dřevěného chodníku blízkosti Lucy bylo zničeno. Sophia zemřela roku 1963 a hotel v Lucy po ní převzali její potomci. Roku 1970 však darovali Lucy City of Margate. Zdejší asociace měla také z úkol najít způsob, jak rozpadající se Lucy zachránit před demolicí. Město vlastnilo část pláže asi 2 bloky od Lucy a členové asociace městu navrhli možnost přemístit Lucy na tento pozemek. Státní úředníci byli tomuto nápadu nakloněni, ale nechtěli být odpovědní za případné škody, které by přesunem mohly nastat. Asociace tedy kontaktovala architekta Johna A. Millera, který zjistil, že struktura Lucy je v pořádku a přesun by měla přežít. Domy stěhující firma Mullen and Ranalli byla pověřena přesunout Lucy na její budoucí místo v ceně 9.000 dolarů a firma Feriozzi and Sons měla v ceně 15.000 dolarů vytvořit pevný podklad pod Lucy. Starosta Bloom prohlásil 27. červen 1970 jako Lucyin den, během kterého se všichni snažili sehnat co nejvíce peněz. Dne 17. července 1970, tři dny před plánovaným přesunem, vydala komise na schůzi příkaz zabránit přemístění slona. V pondělí 20. července 1970 se však přesto přesun uskutečnil. Trvalo sedm hodin, než byla Lucy postavena na své nové místo. Další výzvou pro zdejší asociaci bylo sehnání peněz na splácení provedeného přesunu. Dne 8. září 1971 byla uznána žádost o zapsání Lucy mezi historická místa. Také díky státním dotacím se podařilo získat dostatek peněz a hlavní plány pro obnovu a samotné práce byly zahájeny roku 1973. Již o rok později byla Lucy zpřístupněna veřejnosti.
Lucy je vyrobena téměř výhradně ze dřeva a kovu. Je vysoká asi 20 metrů a jedná se tak o největšího slona na světě. Pouhým okem je Lucy viditelná ze vzdálenosti téměř 13 kilometrů. Nohy jsou dlouhé asi 6,7 metru a mají průměr 3 metry. Její tělo je dlouhé asi 11,5 metru a po obvodu měří asi 24,4 metru. Lucyin ocas dosahuje délky asi 7,9 metru, její krk je dlouhý necelé 2 metry a jeho obvod měří asi 14,6 metru. Hlava Lucy je dlouhá necelých 5 metrů a po obvodu měří asi 14,6 metru. Její uši jsou téměř 5,2 metru vysoké a 3 metry široké. Oči mají asi 45 centimetrů v průměru a kly měří 6,7 metru. Vchod do slona se nachází v zadních nohách, jedna noha slouží jako vchod a druhá jako východ. Odtud vede točité schodiště do hlavní místnosti. Okolo této hlavní místnosti se nachází menší prostory. K vyhlédnutí ven slouží 22 oken. V jejím břiše sídlí muzeum s fotografiemi a artefakty z její vlastní historie.
Lucy je jeden ze tří podobných slonů designovaných Jamesem V. Laffertym, ale je jedinou neporušenou. Její nejbližší příbuznou byl Light of Asia, The Cape May Elephant. Stavba přes 12 metrů vysokého slona byla zahájena roku 1884 a odhadem se skládala asi z milionu kusů dřeva. Peníze vybrané od návštěvníků nikdy nepokryly ani náklady na stavbu a stavba zůstala neudržovaná. Dne 26. května 1900 byla spálena.
Další příbuzný Lucy byl Elephantine Colossus, The Coney Island Elephant. Začal se stavět na jaře roku 1884 jako centrum zábavy a náklady dosáhly 65.000 dolarů. Slon byl vysoký přes 37 metrů, což zhruba odpovídá sedmipatrové budově, a byl rozdělen do 31 místností. Nacházelo se zde 65 oken a vnitřek byl osvětlen elektrickými světly. Nedělního večera dne 27. září 1896 slona zachvátil požár a ten se sesypal do písku.