Čína/Tibet a Nepál - Mount Everest

Mount Everest je hora ležící v asijském pohoří Himálaj na hranici Číny, respektive autonomní oblasti Tibet, a Nepálu. Je nejvyšší horou na Zemi, v minulosti byla s různými výsledky mnohokrát přeměřována, nejčastěji se udává výška 8.848, nověji také 8.850 metrů nad mořem, což je však hodnota, kterou Čína ani Nepál neuznaly za správnou. Hora má tři stěny, ta severní a východní spadá do Tibetu a jihozápadní do Nepálu. Tibetsky se nazývá ཇོ་མོ་གླང་མ་, wylie Jo mo glang ma, tibetský pynyin Qomolangma, jinak také Chomolungma, nebo česky Džomolangma, což znamená Matka světa. Zkomolením vzniklo čínské 珠穆朗瑪峰, zjednodušeně 珠穆朗玛峰, pinyin Zhūmùlǎngmǎ Fēng, Zhumulangma Feng, Ču-mu-lang-ma Feng, občas se používá i název 聖母峰, zjednodušeně 圣母峰, pinyin Shèngmǔ Fēng. Nepálsky se hora jmenuj सगरमाथा, tedy Sagaramāthā, Sagarmatha, což znamená Tvář nebes. Podle svého předchůdce George Everesta pojmenoval horu britský zeměměřič Andrew Scott Waugh. Anglicky se tedy hora nazývá Mout Everest, zkráceně Mt. Everest nebo jen Everest, což se v současné době správně vyslovuje jako [everest] případně [everist] nebo [evrist], chybně [ivrist], což byl způsob výslovnosti jména sira Everesta. Anglický název hory je používán i v Češtině.

Prvohorní kontinent Pangea se rozpadl na několik litosférických desek. Při pozdější kolizi euroasijské a indické desky se podsouváním indické desky zdvihala euroasijská, čímž asi před 50 miliony let vzniklo pohoří Himálaj včetně Everestu. Tento proces částečně stále trvá.

Roku 1802 začali Britové lokalizovat a pojmenovávat nejvyšší hory světa, do Nepálu však nebyli vpuštěni. V polovině 19. století uměli změřit výšku hory na vzdálenost až 240 kilometrů. Horu pojmenovali Peak XV a roku 1852 ji poprvé změřil indický matematik a zeměměřič Radhanath Sikdar. Určil výšku 8.840 metrů a označil jí za nejvyšší horu světa. V roce 1956 byla hora pojmenována Mount Everest.

Roku 1921 proběhla průzkumná expedice vedená Georgem Mallorym, který se o rok později účastnil také prvního pokusu o výstup na Everest. Expedice učinila tři neúspěšné pokusy, nejvyšším dosaženým bodem bylo 8.326 metrů. Roku 1924 proběhly další pokusy o výstup – při druhém dosáhli 8.573 metrů, při třetím pravděpodobně pouze ve dvou ještě výše, spekuluje se, že možná až na vrchol, ale zahynuli a pozdější nálezy ukazují spíše na jejich neúspěch. Další pokusy o výstup byly dané politickou situací – až roku 1950 povolil vstup cizinců do země Nepál, naopak od roku 1950 byl znepřístupněn Tibet. Roku 1952 Švýcaři provedli průzkumnou expedici, při které vystoupali jihovýchodní trasou až do výšky 8.595 metrů. Expedice se účastnil i nepálský šerpa Tenzing Norgay, který 29. května 1953 doprovázel Novozélanďana Edmunda Hillaryho, který jako první stanul na vrcholu Everestu. O mnoho let později bylo vyzrazeno, že prvním na vrcholu Everestu byl šerpa Tenzing Norgay. V 50. letech 20. století byla hora přeměřena a byla určena výška 8.848 metrů. Nové měření roku 1975 potvrdilo výšku 8.848,13 metru. První ženou, která zdolala Everest, byla 16. května 1975 Japonka Junko Tabei (Džunko Tabei). Novou metu pokořili 8. května 1978 Reinhold Messner a Peter Habeler, kteří vystoupali na Everest bez umělého kyslíku. První zimní výstup uskutečnili Poláci Leszek Cichy a Krzysztof Wielicki 17. února 1980. Dne 1. října 1984 stanuli na vrcholu Everestu první českoslovenští horolezci Zoltán Demján a Jozef Psotka, který však při sestupu zahynul. Roku 1988 uskutečnil Jean-Marc Boivin z vrcholu první seskok padákem a v témže roce na vrcholu stanula Lydia Bradey, která byla první ženou nepoužívající umělý kyslík. V roce 1990 zdolal Australan Tim McCartney-Snape celé převýšení Everestu, když na cestu vyrazil od hladiny moře z Bengálského zálivu. Dne 17. května 1991 zdolal horu první Čech Leopold Sulovský. Roku 1998 zdolal Everest první tělesně postižený americký horolezec Tom Whittaker s amputací nohy. V květnu 1999 byl Everest přeměřen pomocí GPS a byla určena výška 8.850 metrů.

V roce 2000 sjel Davo Karničar Everest na lyžích a roku 2001 stanul na vrcholu slepý horolezec Erik Weihenmayer. V květnu 2005 se pilotu Didieru Delsallovi podařilo přistát na vrcholu Everestu s helikoptérou. Nestabilní situace v Tibetu měla za následek občasné uzavírání přístupové trasy z Tibetu a rostoucího zájmu o trasu z Nepálu, například v letech 2008 a 2009. V roce 2008 byli z Tibetu na Everest puštěni pouze horolezci nesoucí olympijskou pochodeň pro letní olympijské hry v Pekingu, kteří horu zdolali 8. května 2008. Od prvního pokusu v roce 1922 až do roku 2010 si Everest vyžádal už přes 200 obětí. Počty mrtvých neustále klesají (dříve 4,3 mrtvých na 100 výstupů, dnes 1,4 mrtvých na 100 výstupů), ale o zdolání vrcholu se pokouší stále více horolezců, takže počty mrtvých narůstají. Jen 23. května 2010 zdolalo horu 169 horolezců, což je více, než od roku 1953 do roku 1983.

V současné době na vrchol vede 17 cest, některé z nich ale kromě prvovýstupu nebyly nikdy znovu zdolány. Klasické výstupové cesty jsou pouze dvě – severovýchodní z Tibetu a technicky snazší jihovýchodní z Nepálu, která je v lezecké sezóně zajištěna dokonce fixními lany. Na obou trasách se nachází několik kempů, které slouží převážně k aklimatizaci. Vrchol již zdolaly tisíce lidí, ale jen několik desítek z nich bez kyslíkového přístroje a takzvaným alpským stylem, tedy bez předchozího jištění, kyslíku a šerpů, jen tři.

Na severní tibetské straně se Everest nachází v přírodní rezervaci Qomolangma National Nature Reserve, na jižní nepálské je součástí národního parku Sagarmatha, který je součástí světového dědictví UNESCO. Nedaleko tibetského základního tábora leží v nadmořské výšce 4.980 metrů klášter Rongphu, který je nejvýše položeným klášterem na světě.

Ačkoli Mout Everest je nejvyšší horou na Zemi, jde o výšku od hladiny oceánu. Nejvyšší horou vůbec je Mauna Kea ležící na americké Havaji, která od své základny měří 10.205 metrů, ale nad hladinou moře pouze 4.205 metrů.

Další fotky