Čína - Zakázané město

Zakázané město je rozlehlý komplex nacházející se v čínském Pekingu. Čínsky se nazývá 故宫, v pinyin Gu Gong, oficiální český přepis je Ku Kung, což znamená Císařský či Starý palác. Ve své historii sloužilo jako sídlo 24 císařů dynastií Ming a Čching.

Zakázané město nechal postavit Yong Le (Jung-le), císař dynastie Ming, který se rozhodl přesunout své sídlo z Ninjingu do Pekingu. Stavba byla zahájena roku 1406, a ačkoli na stavbě pracovalo přes jeden milion dělníků, byla stavba ukončena až roku 1420. Komplex sloužil jako sídlo císaře a pod hrozbou smrti zde směl pobývat pouze on a jeho nejbližší doprovod a služebnictvo – odtud název „Zakázané město“. Kdo do paláce vstoupil, už nikdy ho nemohl opustit.

V roce 1644 se k moci dostala dynastie Qing (Čching). Při bojích bylo zakázané město vypáleno a téměř zničeno, ale panovníci ho na konci 17. století nechali obnovit.

Současná podoba Zakázaného města pochází z 18. století, ale i poté palác několikrát vyhořel.

Nepřístupné zůstalo Zakázané město až do roku 1911, do pádu dynastie Čching. Ve 20. letech 20. století komplex vyhořel poté, co byl pravděpodobně úmyslně zapálen. Poté však bylo za druhé světové války poškozeno Japonci a čínskými nacionalisty Kuomintangy, kteří odtud nechali odvést všechny cennosti na Taiwan (Tchaj-wan). Dne 1. října 1949 posloužila brána Nebeského klidu Mao Ce-tungovi k vyhlášení Nové Číny. Během takzvané kulturní revoluce byla existence Zakázaného města vážně ohrožena. V roce 1987 bylo Zakázané město zapsáno na seznam dědictví UNESCO.

Komplex je vystavěn na obdélníkovém půdorysu v severojižní orientaci. Ze severu na jih měří asi 1.400 metrů a ze západu na východ asi 800 metrů. Zaujímá rozlohu asi 720.000 metrů čtverečních a sestává z více než 800 budov, v nichž je dle legendy přesně 9.999 místností. Všechny budovy stojí zády k nepříteli i severnímu větru a vstupy do budov jsou z jihu. Fasády budov jsou červené a jejich střechy žluté, což je odkaz barva vyhrazená pro císaře.

Do Zakázaného města se vstupuje z jihu z Tian’anmen Guanchang, tedy z Náměstí Nebeského klidu, na jehož severním konci se nachází Tian’anmen, tedy Brána Nebeského klidu. Na bráně visí podobizna Mao Ce-tung a dva nápisy, které znamenají „Ať žije Čínská lidová republika!“ a „Ať žije spojený lid celého světa!“.

Za Bránou Nebeského klidu se nachází nádvoří, na jehož západní straně se rozprostírá park Zhongshan a na jeho východní straně stojí Palác kultury pracujícího lidu. Nádvoří je ve své polovině rozděleno bránou Duan Men, tedy Vysokou bránou, a na jeho konci se nachází Wu Men, tedy Polední či Poledníková brána. Tou se vstupuje do centrální části komplexu, který je obehnán 52 metrů širokým vodním příkopem a zdí, která je 12,5 metru vysoká, 8,5 metru široká a doplněna o strážní věže.

Za Polední bránou se nachází nádvoří, jehož středem protéká potůček Zlatá voda překlenutý pěti mosty, které symbolizují pět ctností. Na severní straně nádvoří se nachází Taihe Men, tedy Brána nejvyšší harmonie. Západně od ní stojí Wuying Dian, tedy Síň Válečnické udatnosti, a východně Wenhua Dian, tedy Síň Literární slávy, bývalá knihovna.

Severně se nachází obřadní část města tvořená rozlehlým nádvořím s trojicí takzvaných „síní harmonie“, které sloužily k rituálním účelům. Jako první je Taihe Dian, tedy Síň Nejvyšší harmonie, která je největší, nejvyšší a nejstarší. Sloužila jako trůnní síň, ke korunovacím, oslavám narozenin a oslavě nového roku. Následuje Zhonghe Dian, tedy Síň Střední harmonie nebo také Síň Dokonalé harmonie, která je naopak nejmenší. Sloužila k oslavám zemědělského roku a přípravám na ceremonie v Síni Nejvyšší harmonie. Jako třetí se nejseverněji nachází Baohe Dian, tedy Síň Udržující harmonie, jinak také Síň zachování či střežení harmonie, která sloužila k přijímání zahraničních návštěv.

Severně od síní harmonie stojí Qianqing Men, tedy Brána Nebeské čistoty. Za ní se rozprostírá soukromá část, do které měl přístup pouze císař s rodinou a jeho eunuchové. Nachází se zde Qianqing Gong, tedy Palác Nebeské čistoty, který sloužil jako císařova ložnice. O něco menší je Jiaotai Dian, tedy Síň Jednoty či Síň Velkého spojení, která sloužila jako ložnice císařoven. Jako třetí v pořadí se stojí Kunning Gong, tedy Palác Pozemského pokoje či klidu, a za ním Kunning Men, tedy Brána Pozemského pokoje.

V nejsevernější části města se nachází Yuhua Yuan, tedy Císařská zahrada. Ta je zakončena Shenwu Men, tedy Bránou Válečnické udatnosti, která slouží zároveň jako severní vstup do města. Severně od města se nachází park Jingshan.

Další fotky